RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (45)1795 příspěvků celkem
kniha: Návrat kapitána Johna Emmetta - Speller, Elizabeth
trudoš | *** | před 12 hodinami

Mám rád kriminální zápletky ve válečných kulisách, vyšetřování armádních zločinů obzvlášť a 1. světovou vůbec. I když jedno vylučuje druhé, čistě pro praktickou stránku věci. Když po vás střílí nepřítel, není na detekční finesy čas a zpětně je pozdě bycha honit. Takže spousta důvodů, proč by se mi Návrat kapitána Johna Emmetta měl líbit. Ale asi budu za sexistu, když přiznám, že bych téma a zpracování raději uvítal z chlapských rukou. Romantické pletky, koutky poezie a přecitlivělost aktérů mi ve vojenském prostředí prostě nějak neladili. Zápletka samotná je dobrá, ale těch čtyři sta stran jí nesluší – Elizabeth Spellerová toho využívá jen k tomu, aby to, co lze říct jednou větou, řekla pěti odstavci. Nehledě na to, že veškeré pátrání vyřizuje hrdinův kamarád, bez něhož by se děj nikam nepohnul. Komické na tom je, že ta postava je ale jinak zbytečná. Díky tomu se síla příběhu rozmělnila a i přes profesně kvalitní stylistiku mě délka nakonec jednoduše uondala. Zlatá Agatha Christie.

kniha: Kněz - Bruen, Ken
trudoš | ****1/2 | před 2 dny

Ken Bruen je prostě pořez. Nebojí se věnovat tématům, která jsou v jeho domovině tabu a určitě ještě nějakou dobu budou. Jenže to nedělá z potřeby šokovat, ale z nutnosti sám se k věci vyjádřit. Řízně, drsně a hodně hodně cynicky.
Jeho Jack Taylor se tedy vyšetřování tentokrát vyhýbá jak čert kříži a víc se soustředí na kritiku moderního Irska, které jakoby definitivně ztratilo důstojnost. Tedy ne že by tahle parta alkoholiků někdy nějakou měla. Má to svoje kouzlo, nejste-li právě optimisticky smýšlející čtenář, ale absence zápletky je docela markantní. Ono se tu sice stále něco děje, ale ne že by to hrdina nějak ovlivňoval. Sice přestal pít jak duha, ale místo toho, aby mu to třebas projasnilo mysl, apaticky přijímá rány osudu tak jak přijdou, doufajíc přitom ve vlastní vykoupení. Až si člověk pomalu přeje, aby se vrátil ten stále vychlastaný, zfetovaný a bezstarostný Ir z prvních dvou knih.
Ale znáte to, může-li se něco pokazit, pokazí se. A v případě Jacka Taylora to platí dvojnásob.

kniha: Podfuk - Grisham, John
trudoš | ***1/2 | před 5 dny

Román trochu nešťastně hřeší na vlastní název. Ten totiž dává jasně na srozuměnou, jak čistou hru budeme sledovat. Ostatně hrdina samotný se tím příliš netají, i když karty na stůl nikdy zcela nevyloží. Přesto zápletka bavila po celých tři sta čtyřicet stran, čistě proto, že člověku prostě nedá nespekulovat, kde že to bude ten pudl zakopaný. V tomhle ohledu John Grisham čtenářovu trpělivost natahuje na maximum, ale jako správný profesionál nepřetáhne. Celý komplot ovšem až moc překombinovaně spoléhá na ústřední zvrat, bez kterého by se nikam nic nepohnulo. Thrilleru pak nejvíc schází sympaticky nejednoznačné postavy a jejich peripetie při realizaci celého plánu. Pokus o správné načrtnutí tu je, ale nakonec to skončí u slušňáckého standardu, který je pro autora příznačný.
Na Grishamovi však obdivuji jeho řemeslnou neochotu sklouznout k továrnímu pásu a sekat jednu dvě knihy ročně, napsané podle úspěšné šablony. A v rámci toho byl pro mě Pudfuk z jeho strany dalším příjemným překvapením.

kniha: Do morku kostí - Elkins, Aaron
trudoš | **1/2 | před 5 dny

Slušně napsané, ale děj se rychle mění v nudu, protože příběh nenabízí nic extra zajímavého a to jak co se týče postav, tak ohledně zápletky. V podstatě jediné pozitivum pro mě byla délka, která je právě tak akorát – úvod, stať a závěr. Na dvou stech stranách nedochází k žádným šarádám, protože soudní antropolog Gideon Oliver k nim ani nedává prostor. Z kostí toho vyčte víc, než Sherlock Holmes a Hercule Poirot ze všech nenápadných stop, co jen jsou k nalezení, a díky tomu je detektivní vyšetřování prakticky bez překvapení. Paní Náhoda se pak postará o zbytek zvratů, bez nichž by odhalení vraha a jeho dopadení prakticky nebylo možné.
Špatné to v základu není, jen to postrádá nezbytný drive, jenž by se postaral o takové maličkosti jako že obsah nezapomenete ve chvíli, kdy knihu dočtete. Dost možná za to ale může vytrženost z kontextu, protože Aaron Elkins tímto románem svou sérii rozhodně nezačal. Tuzemský čtenář si bohužel musí vystačit s tím málem, co mu český nakladatel poskytl.

kniha: Bledý vrah - Kerr, Philip
trudoš | ***** | před 7 dny

Lepší než předešlé Krvavé diamanty, především díky přímočařejší zápletce a houstnoucí atmosféře nacistického teroru. Snad jen, že si Philip Kerr trochu ulehčil život, když soukromého detektiva Bernarda Gunthera přemístil do pozice policejního komisaře, čímž mu přímou úměrou zvýšil zákonné pravomoci. Takže pro jednou může urážet koho chce, aniž by s tím kdokoliv mohl něco dělat. Sice tím zůstává věrný nepsaným pravidlům drsné školy, ale v kulisách přísně totalitního režimu to přeci jen trochu ruší, o to víc že hrdina kope za ty svobodomyslnější.
Zápletka se tentokrát točí kolem honu na sériového vraha a šlape svižným tempem i přes počáteční odbočení, které se však nakonec ukáže jako poměrně důležité. Samotné konstrukci děje lze vytknout pouze opakující se stagnaci, kdy po každé vraždě získáváme stejnou informaci – detektivové nemají dostatek stop, aby měli po kom pátrat. Přesto se autorovi povedlo vystavět hodnověrné policejní vyšetřování, které není nesmyslné, roztáhlé nebo nahodilé.

kniha: Stíny zůstávají - de Jonge, Peter
trudoš | ***1/2 | před 10 dny

Chvilku mi trvalo, než jsem se přizpůsobil třetí osobě přítomného času vyprávění, s čímž souvisí i má neschopnost vžít se do hrdinů, na něž je nahlíženo dosti neosobním pohledem. Tam, kde Michael Chabon či Robert Fabian, co se stran formy a záživnosti týče, skórovali na výtečnou, Peter de Jonge u mě selhal na plné čáře. Minulý čas prostě dobrodružným příběhů sluší víc a stylistické experimenty v tomhle ohledu nejsou vždy zárukou úspěchu. Jeho Stíny zůstávají tak sice excelentně kombinují strohost se spádem, ovšem ději i postavám chybí elán, jenž by bojoval o čtenářovu pozornost.
Ve finále průměrný moderní thriller s lehce vykonstruovanou zápletkou, který z šedivého standardu vytahuje pouze ponurá noirová poetika ulic velkoměsta. Třešničkou je pak působivý závěr, díky jemuž knize s uznalým pokývnutím hlavou odpustíte mnohé předchozí nešvary. Ale že bych měl nutkání pátrat po dalším případu policistky Darlene O'Haraové (mimo jiné otřesná úlitba českému skloňování), to se zrovna říct nedá.

kniha: Šepot podzemí - Aaronovitch, Ben
trudoš | ***1/2 | před 11 dny

I když Ben Aaronovitch tentokrát zvolil cestu skutečné detektivky, nějak pozapomněl, že v jednoduchosti sice může být síla, ale nic se nedá natahovat do nekonečna. O to víc, že ke vší té vatě uvnitř není moc důvod, nepočítáme-li fakt, že kniha by po všech škrtech byla bezmála poloviční. Na druhou stranu si cením toho, že vývoj událostí je pro jednou přehledný a přeskoky k rozehrané zápletce s Mužem bez tváře neruší. Ovšem turistické exkurze po londýnských končinách už začínají být trochu nudné a hlavně jsou dost okatě na úkor děje.
Jinak zaběhnutá klasika. Peter Grant už působí dojmem opravdového detektiva a tým čarodějů ve službách Metropolitní policie se formuje funkčním směrem. Osobně nejvíc oceňuji autorovy zábavné postřehy ze života četníků, které dle všeho vycházejí z reálných zážitků, třebas ne konkrétně jeho vlastních. Pravdou je, že suchý anglický humor drží vyprávění stále nad hladinou lepšího průměru, ale zároveň se stává tím jediným důvodem, proč mě řada vlastně ještě baví.

kniha: Muž z ostrova Lewis - May, Peter
trudoš | *** | před 13 dny

Jak mě linie s Finem Macleodem hrubě zklamala, ta o osudech trojice sirotků v poválečných časech byla excelentní. Co se týče navození atmosféry skotského venkova je Peter May skutečným mistrem, přičemž čím dál do minulosti jde, tím je to zajímavější. Jenže díky téhle omáčce víc jak polovina románu ani není detektivkou, a o tom zbytku by se též dalo s úspěchem pochybovat. Přestože autor zápletku rozehraje velmi atraktivně a dokonce se ji snaží i poměrně zajímavě zašmodrchat, brzy zvolní a pak zcela přejde do retrospektivního vyprávění, o kterém však už víte, kam přesně směřuje. A tak jediné, s čím si lze hrát, jsou totožnosti jednotlivých protagonistů, leč ani zde se příliš nečaruje. V důsledku je celá pointa postavená na obehraném motivu příčin a následků, které přinášejí lidské skutky, třebas míněné v dobrém. Což by nevadilo, nebýt teatrálně vyhroceného finále s šokujícími zvraty a osudovými sliby, které má za účel jediné – lacině ze čtenáře vydolovat alespoň nějakou tu slzičku.

kniha: Dinosauří peří - Gazan, Sissel-Jo
furunkl | nehodnoceno | před 13 dny

Po čtyřiceti stránkách jsem to vzdal.

kniha: Sběratel očí - Floyd, Bill
trudoš | *** | před 14 dny

Líbil se mi ústřední nápad, který ukazuje trochu jiné oběti sériových vrahů – jejich manželky, milenky a blízké přátele. Stephen King kdysi v povídce Dobré manželství rozehrál podobné téma, ale skončil pouze u základního motivu. Naneštěstí ani spisovatel Bill Floyd nikam daleko nedošel a to nejzajímavější odehrál na několika málo stránkách v úvodu svého Sběratele očí. Pak už nasadil ostré tempo moderního thrilleru, ve kterém je napětí uměle vyvoláváno krvavými detaily. Plusem je krátký rozsah, jenž však nedává příliš možností na nějak komplikovanou hru a tak jde všechno trochu předvídatelně ráz na ráz. Co však zamrzelo nejvíc, je že všechny ty tanečky kolem manželky psychopata a jeho udání (což je nám ve flashbacích průběžně rekapitulováno, i když to čtenáři samo vyplyne z kontextu), nemá pro vlastní zápletku moc význam. Postavy navíc působí celkově dost obyčejně a jejich charaktery jsou tvořeny jak podle šablony. Oběť je oběť, vrah je vrah, detektiv je detektiv. Překvapení se nekoná.

kniha: Vražedná čísla - Verdon, John
trudoš | **1/2 | před 16 dny

Tip knihy, u které jsem už po krátkém úvodu věděl, zda se budeme mít rádi či ne. A nemyslím to nijak zle, naopak – jak John Verdon začne, tak i pokračuje, takže se člověk nemusí bát žádných výstřelků. Tedy pakliže si padnou do oka. V opačném případě to už taková zábava není, což byl právě můj případ.
Pozitivum bych viděl v čtivosti, ale to je bohužel asi všechno. Rozmáchlý děj trpí zbytečnou překombinovaností, stejně jako početně přemrštěným obsazením. Samotný hrdina působí dojmem chytráka, který je ve všem nejlepší, přitom odhalit vraha mu trvá přes tři stovky stran a to se s ním ještě stihne dvakrát nevědomky minout. Přitom v reálném světě by to byl první podezřelý, který by základní prověrkou neprošel ani náhodou. To bychom však byli chudší o sestavování psychologických profilů a luštění nepochopitelných hádanek. Ale jak jsem už psal, model thrilleru odhadnete hned zkraje a je-li právě tohle váš šálek kávy, není důvod nepokračovat v jízdě až k závěrečným „šokujícím“ zvratům.

kniha: Jednoduchý plán - Smith, Scott
trudoš | ***** | před 18 dny

Skvělá ukázka toho, jak lze z jednoduchého motivu vykřesat parádní thriller. Scott Smith staví hlavně na postavách, které jsou tak přirozené, že z toho chvílemi až mrazí. Hrdinové, kteří si za každou cenu vědí rady a dokážou neomylně určit, jakým směrem leží spravedlnost, se nekonají. Ne, ústřední trojice aktérů je natolik všední, že nemáte problém přijmout jejich selský rozum, jenž staví na prioritách každého obyčejného člověka. A tak nález balíku peněz v havarovaném letadle někde na konci světa pomalu ale jistě graduje do psychologického dramatu a v nemilosrdnou hru o to, kdo víc propadne peklu. Finální scény mě pak svou děsivostí doslova přikovaly ke čtení, a i když jsem věděl, jak moc špatnou cestou se to všechno ubírá, nedokázal jsem přestat, dokud nebyla poslední stránka za mnou. Netvrdím, že jde o zlomové dílo v dějinách žánru, možná prostě jen byla ta správná konstelace hvězd na otevření právě téhle knihy. Rozhodně je to však příběh, který budu na srdci nosit ještě dlouho.

kniha: Mrtvá v bahně - Brett, Simon
tomts | **** | před 19 dny

Docela dobré, a bylo by nejspíš ještě lepší, nebýt (i dnes častého) nešvaru některých nakladatelství začít vydávat nějakou sérii od prostředka a v nejlepším přestat. Mrtvá v bahně, zde míněno lázeňském, je čtvrtým dílem zatím osmidílné série, navíc bohužel jediným česky vydaným, a občasné narážky na minulost zřejmě předpokládají znalost obsahu předchozích tří dílů série, pročež českému čtenáři mnoho neříkají. Jako detektivka je nicméně Mrtvá v bahně úrovní srovnatelná s Brettovou sérií Charles Parris, tedy obstojná stará dobrá klasika, a – alespoň z mého pohledu – nesrovnatelně lepší než rádobyhumorné bláboly o Detektivech z Tawcesteru, kterých vyšlo česky již 5 dílů.

kniha: Případ úzké dýky - Češka, Stanislav
trudoš | ** | před 19 dny

Díky autorově příznačné bodrosti působí historická detektivka Případ úzké dýky dojmem pohádky O statečném Slavomíru. Když jsem ale přistoupil na tu rozprávkovou tóninu, šlo to skousnout výrazně líp než jeho výlet do krajů drsné školy ve Starožitné smrti.
Fajn je, že se příběh drží krátkého rozsahu. Přesto se zápletka natahuje o opakovací scény, či dobrodružné vsuvky, které nemají jiného smyslu než pozdržet pátrání. A to v podstatě jen proto, aby mohli hrdinové disputovat a obdivovat své skvělé vlastnosti, místo toho, aby se věnovali vyšetřování. Nehledě na občasné sklouzávání k melodramatu, které pečlivě budovanou atmosféru drsného středověku rozebírá na prvočinitele. Hlavní problém u mě ale byla jednoduše nuda. Vývoj událostí nepřekvapil, stejně jako odhalení vraha a závěrečné přetahování kdo koho zabije se nese v duchu předem očekávaných zvratů. Ona ta kriminální linie vůbec působí trochu šroubovaně, jako by byla dosazena jen proto, aby kniha mohla dostat příslušnou nálepku. Zbytečně.

kniha: Evangelium podle Satana - Graham, Patrick
trudoš | ***1/2 | před 21 dny

Zajímavý a dobře napsaný konspirační thriller s náboženskou tématikou, který však v mém případě zhřešil hned ve dvou bodech. Především se základní tajemství vyzradí hned v počátku, takže informační omáčka kolem působí už zbytečně. A to druhé souvisí s prvním – nakolik se Patrick Graham zaměřuje na podrobné vysvětlování utajené historie, samotný děj mu nečekaně vázne. Rozdají se karty, čeká se šrumec a ona z toho žádná akční podívaná není. Komplikací se do cesty moc nestaví, takže při zpětném pohledu je těch čtyři sta stran dost nastavovaných, což ještě podtrhuje uspěchaný konec.
Co bych však nerad příběhu upíral, je skvěle zpracovaná atmosféra strachu, jenž postavy po celou dobu provází. Navíc to celé působí velmi důvěryhodně a autenticky, tedy jak jen to je u podobné literatury možné. Je sice trochu nepochopitelné, proč všichni ti strůjci lží jednoduše usvědčující materiály nezničí, ale to by pak asi nebyla taková sranda dokazovat světu, že všechno bylo ve skutečnosti úplně jinak.

kniha: Tajemství oběšenců - Connor, Beverly
trudoš | **1/2 | před 24 dny

První, co mě na příběhu zarazilo, je ignorování běžné policejní práce. Ta je jednoduše nahrazena technickým týmem, který přijede na místo činu a začne na zločinu makat se vším všudy. Následně už pátrají na vlastní pěst, jako by detektivové ani neexistovali a všechnu důležitou práci obstarávali jen patologové.
Když ale knize odpustíte tenhle hříšek, čeká na vás klasická informační jízda po kouzlech forenzní antropologie. Bohužel nic moc víc. Zápletka, ač zajímavě začne, stagnuje celou dobu – mrtvol přibývá, ale pokroků ve vyšetřování ani ne. Důsledně se analyzují kosti a kostičky, aby čtyřicet stran před finále příběh nabral dech a kriminálka se konečně někam dobrala. V tomhle ohledu mám Beverly Connorové obzvláště za zlé, jak odbyla strach ze sériového vraha řádícího v okrese. Vraždy bez motivu se vrší, ovšem nezdá se, že by to někoho nějak znervózňovalo. Snad jen, že je to pěkné téma ke konverzaci u večeře. Ve výsledku tedy spíš dobré ženské čtení, než plnohodnotná detektivka. Škoda.

kniha: Praha noir - Mandys, Pavel
trudoš | **** | před 26 dny

Antologie bezesporu zajímavá pro své zařazení do mezinárodní edice Noir, ale stejnou měrou i odvedenou prací editora Pavla Mandyse, která se projevuje v čisté stylistice jednotlivých povídek. Buď, anebo ze sebe autoři skutečně vydali to nejlepší v rámci zahraniční prezentace. Protože mě až překvapila ukázněnost některých spisovatelů, jejichž práce normálně ani moc nemusím.
Ohledně kvality textů je to už trochu diskutabilnější. Samotná tématika totiž přímo vybízí k osobním dramatům, spíš než k detektivce s břitkou pointou, pročež se příběhy pohybují nejčastěji ve všednější rovině. Hodně silná je trojice Kopřiva, Procházka a Goffa, ale nezklamou ani dámy v zastoupení Soukupové, Tučkové a Klevisové. U mě osobně pak nejvíc bodoval Petr Stančík s bláznivou prozaickou skečí.
Jako průřez zajímavých variací na téma zločin od současné české literární špičky působí kniha skutečně důstojně. Pro jednou jsem ani neměl dojem, že čtu sborník prací začínajících tvůrců, což byla velmi příjemná změna.

kniha: Vzkaz v lahvi - Adler-Olsen, Jussi
trudoš | ***** | před 27 dny

Jak mě Zabijáci zklamali, tak Vzkaz v láhvi vrátil mé nadšení ze série zpátky do hry. Podobně jako u Ženy v kleci i zde sledujeme vývoj vyšetřování komisaře Carla Mørcka a jeho oddělení Q, společně s osudy obětí jednoho vážně odporného únosu (tedy ne že by existoval nějaký pěkný únos). Ovšem průběh děje a celkové vyznění jsou už naprosto rozdílné. Jussi Adler-Olsen fantasticky udržuje napětí celých pět set šedesát stran, kdy jako čtenář v jednu chvíli trnete napětím a v druhou se nekontrolovatelně smějete. Autor dokáže skvěle smečovat na obě strany, aniž by přitom sklouzával k neumělé komedii nebo podřadnému dramatu.
Přestože uznávám, že minimálně čtvrtina románu je nastavovanou kaší, stále se mi ta směs tvořená špičkováním mezi kolegy, osobními problémy hrdiny a vrahovým psychologickým formováním, četla jedním dechem. Když k tomu připočtu vynikající a zároveň hrozivě prostou zápletku, vyjde ukázkový adept na thriller roku 2012. Nebýt Divochů a Černé nenávisti, šlo by o jasného vítěze.

kniha: Dům na křižovatce - Simenon, Georges
honajz | ** | před 29 dny

Simenon od začátku buduje až snovou atmosféru tří domů na rušné křižovatce na venkově – jsou zde garáže s opravnou a benzínovými pumpami, jež vede žoviální majitel, je zde moderní dům moderního zbohatlíka a naboba, který vydělal na prodávání pojistek. A pak tajemný dům s 50 let starou a dodnes nevysvětlenou událostí, kde dnes bydlí výstřední a elegantní muž se svou sestrou. V tajemném domě se nesvítí, vše je v pološeru, i tajuplná sestra vypadá spíše jako kráska z hollywoodského filmu. A najednou bum bác! Snová atmosféra zmizí jako mávnutím kouzelného proutku! Střílečka, banditi, rychlé honičky v autech, červená knihovna, škrcení, drogy a sex… Najednou se dostaneme do úplně jiného filmu, akčního – no jo, raného Simenona to pořád lákalo a pořád to je špatně a blbě. Nemá na akční příběh. Jsou zde pak nesmysly (revolver, který Maigret vezme ze skrýše, má najednou jedna z osob v ruce a střílí; postavy jednají jako pitomci; té červené knihovně také těžko věřit…) včetně samotného pátrání, kdy je Maigret zase veden jakousi intuicí, a ne, že by si poskládal střípky života lidí kolem sebe do jednoho – dokonce ke konci knihy při velmi nepřesvědčivé scéně vysvětlování všech pohnutek a činů bere za důkaz věci, jež se objevily až těsně před závěrečnými scénami. Ta závěrečná akční část je prostě mizerná, slabá, vysvětlení na houby, škoda, že vše neskončilo v duchu úvodních stran.

kniha: Žlutý pes - Simenon, Georges
honajz | ***1/2 | před 29 dny

Simenon je vynikající v popisu. Úsporném, zato účelném. Popisu míst, ulic, atmosféry, místností, částečně lidí. Nastíní i zajímavou zápletku a mystického žlutého psa. Aby ze všeho ukul historku z červené knihovny, nedůvěryhodnou a zbytečně překombinovanou (stačí se třeba jen zamyslet nad motivací „zločinců“, zda nešlo věci řešit jednodušeji jak tehdy, tak nyní). Ale popis přímořského městečka, ospalá podzimní nálada, vyhlídková místa a částečně i zápletka dávají na prostoduchost řešení a milostný románek zapomenout. Navíc Maigret je tady tak nějak za balvan – prostě jen chodí, nemá metodu, nasává místo, a pak najednou vše brilantně rozřeší, ani nevíme, jak a čím k čemu došel, když fyzické důkazy našel až ke konci příběhu. Asi intuice. Asi Simenon nečetl desatero pátera Knoxe.

kniha: Nevědomý svědek - Carofiglio, Gianrico
trudoš | ****1/2 | před 29 dny

Nemám rád právníky. Osobně je považuji za menší zlo než programátory, ale ne zas o moc. Přesto jsem si Nevědomého svědka užil maximálně a to i přesto, že jako detektivka nefunguje.
Problém je v tom, že se v příběhu nějakého vyšetřování vůbec nedočkáte. Nejde zde ani tak o odhalení pravdy, ale spíše o obhajobu člověka, který se zdá být nevinný, i když všechny důkazy ukazují v jeho neprospěch. Pro justici naprosto jasný případ, pro obhajobu nikoliv. Rozhodne se v soudní síni.
Italský spisovatel Gianrico Carofiglio rozehrává justiční drama o několika aktérech s minimem exteriérových proměn. Spoléhá se především na osobní kouzlo hlavního hrdiny, advokáta Guida Guerrieriho, přičemž tahle sázka mu v mém případě vyšla najisto. Čistě proto, že je lidský se vším všudy. Ví, kam se točí svět a o iluzi neomylné spravedlnosti přišel už dávno. Ovšem pod nánosem všeho toho cynismu se skrývá obyčejný člověk řešící všední problémy a stavějící se k nim tak, jak by každý měl. Nebo by alespoň chtěl.

kniha: Světy podle třipíků - Scalzi, John
trudoš | **** | před 32 dny

Dvě tváře Johna Scalziho už namíchaly několik military SF říznutých ironickou dávkou humoru. Tentokrát se zaměřil na detektivní žánr a to v duchu klasik jako Já, robot či Blade Runner. Ovšem spíš než na pochmurnější tóninu příběhu, sází autor na odlehčenou formu umocněnou svižnými dialogy. To se podepisuje jak na střízlivé zápletce, tak na sympatickém rozsahu. Propracovaný svět budoucnosti navíc nestojí jen na originálním pojetí přenosů mysli, ale stejnou měrou na sociálních důsledcích, které jsou příčinou mnoha paradoxů. Což je taky důvod, proč Scalziho tvorba bývá přirovnávána k nejlepším dílům Roberta A. Heinleina. Zcela oprávněně.
Má to ale i stinné stránky. Vyšetřování se moc nekomplikuje, takže odhalit viníka by čtenář dokázal i se zavázanýma očima. Pár zvratů sice na přetřes přijde, ty však působí natolik obehraně, až je s podivem, že se do finální verze vůbec dostaly. Na druhou stranu, zbytečně se tu nekombinuje a tak si události alespoň ponechávají punc uvěřitelného vývoje.

kniha: Hawke - Bell, Ted
trudoš | *1/2 | před 33 dny

Přestože se na kvalitě románu podepsal špatný překlad, ne za všechno může jen on. Celková naivita příběhu, připomínající filmy pro pamětníky, z děje vytváří absurdní dobrodružství, plné skutečně vypečených scén – například když voják SEALs poučuje Fidela Castra o tom, že komunismus je moc špatná věc. Kdyby šlo o nadsázku, bylo by to možná až geniální, jenže ono z kontextu brzy vyplyne, že humor má u autora jasně stanovaná pravidla, kde pro parodii není místo. Ovšem na vykřičníky se prostor najde vždycky.
Jenže ani se zápletkou se Ted Bell nepopasoval právě na výbornou. Zbytečné odbočky děj natahují a natahují, až úplně opomenou základní motiv unesené „neviditelné“ ponorky, kvůli které to všechno vlastně začalo. Nehledě na to, že většina akce by šla shrnout do tří slov, což je při třistašedesátis­tránkovém rozsahu docela výkon. A to nemluvím o hrdinovi, jenž působí jako zasmušilý šlechtic s bipolární poruchou, jehož ze špionážních eskapád věčně tahají jeho o dost rozumnější sluhové.

kniha: Masky smrti - Butcher, Jim
trudoš | **** | před 35 dny

Příjemné, ale jako další díl v sérii mi to celé přišlo krapet zbytečné. Teď myslím v kontextu probíhající války mezi upíry a čaroději. Kdyby ji Jim Butcher sem tam mimoděk nevytáhnul, málem bych zapomněl, že je vůbec nějaká v kurzu. Jistě, připravuje se souboj, který by měl rozetnout gordický uzel, ale to vše probíhá na vedlejší koleji, jako by šlo o zprávy z Lichtenštejnska, které stejně nikoho nezajímají. A jak se autor bojí šáhnout na život prakticky kterékoliv postavy, celé to připomíná spíš knoflíkovou válku, než zásadní událost v utajené historii nového tisíciletí. Ke konci je až komické, jak se hrozí a hrozí a nic z toho.
Ústřední zápletka ovšem výrazně lepší, než v předchozím Letním rytíři, což ale neznamená, že by se nějak výrazně zapracovalo na vyšetřovací linii. Znovu totiž zůstane u vzorce obcházení podezřelých a zpracovávání jejich reakcí – pak už stačí jen zatnout zuby a doufat v přežití. Nebýt odlehčené atmosféry ze stran vypravěče, asi bych šel s hodnocením níže.

Je až zarážející, jak dokázal Leif G. W. Persson uhrát šestisetstránkovou knihu s minimem děje. I když se to čte prakticky samo, pořád jsou to tisíce odstavců, kde se jen mluví a mluví, aniž by se k ústřední zápletce řeklo něco podstatného. Přitom sebevražda reportéra, do které se začne montovat policejní ředitel – protože oběť měla u sebe jeho soukromou adresu – to už zní jako něco, co by mohlo pěkně vykrystalizovat. Jenže to by se autor musel vyšetřování věnovat a ne jej nechávat na vedlejší koleji čistě proto, aby čtenáři ukázal špinavou realitu kolem švédské tajné služby. Ovšem že by alespoň tohle zvedlo čtivost, to se v mém případě taky říct nedá, což je dost ovlivněno tím, že se většina postav chová jako parta ukrajinských fotbalistů na finančním úřadě. A když po tom běhu na dlouhou trať přišel narychlo spíchnutý konec, který tu je málem jen z nutnosti, dal jsem si definitivně červenou. Mě prostě tyhle výlety do „skutečného světa“ pro svou jazykovou obhroublost naprosto míjejí.

kniha: Páté srdce - Simmons, Dan
trudoš | ****1/2 | před 40 dny

Přes osočování Dana Simmonse z literárního manýrismu mu nelze upřít fantastický sloh, který je opravdovým uměním. Sherlock Holmes sice v jeho podání není zádumčivým gentlemanem s loveckou hučkou, ale o to víc mi byl bližší, protože tuhle ikonografickou představu nesnáším. Ne, Simmonsův Velký detektiv je sympaticky arogantní chlapík, který má problém porozumět společenským finesám, ale úspěšně je napodobuje, aby mohl nepovšimnut bojovat se zločinem. A třebaže není bytostí dokonalou, brilantní mysl mu dává punc naprosto neodolatelného hrdiny.
Zápletku však autor pojal až příliš rozšafně. Dějově nelze nic vytknout, konstrukce příběhu krystalizuje pomalu, nicméně strhujícím způsobem. To ještě umocňuje paleta neskutečně živých postav a detailní vykreslení exteriérů. Osobně jsem si pak nejvíc užil Jamesovy rešerše nelogismů v Doyleho povídkách. Jenže při zpětném pohledu lze říci, že množství odboček je nepodstatných a metafyzický podtext zbytečný. Přesto jsem si Páté srdce užil se vším všudy.

kniha: Zlé pondělí - French, Nicci
trudoš | *** | před 41 dny

Manželská dvojice Nicci Gerrard a Sean French nejsou ve spisovatelském řemesle žádnými nováčky. A i když lze o jejich příbězích říci, že jsou klišovité a překombinované, je neoddiskutovatelným faktem, že píšou právě to, co nejvíc letí. Pro ně je prioritou ohromit běžného čtenáře a ne srazit na kolena literárního degustátora.
V první řadě bych tedy chtěl vyzdvihnout jimi skvěle zachycený pocit bezmocnosti a hrůzy nad únosem dítěte. Dále už je to z mé strany horší, především se svatou trojicí – aktéry, logikou a závěrem. Chování hrdinů totiž působí dojmem herců, kteří si nejsou jisti svým obsazením, a podobně je to i se zápletkou. Ta sice hýří jedním zvratem za druhým, ale nějak se už zpětně neřeší smysluplnost. Korunu tomu pak nasazuje finále, připomínající titulky kýčovité vyvražďovačky.
Zlé pondělí tak u mě skončilo na pozici komerční detektivky, kopírující modely úspěšnějších titulů, aby se rychle nasytila aktuální poptávka. Za pár let si na něj pravděpodobně vzpomene už jen málokdo.

kniha: O hlavu jednoho člověka - Simenon, Georges
honajz | ***1/2 | před 42 dny

Mno, těžko říct. Je to postavené opět jinak, tentokrát jde o hru kočky s myší, jen je otázkou, kdo je myš, a kdo kočka… Samozřejmě člověka potěší, že jedním z hrdinů je Čech příjmením Radek, pocházející z Brna. Ale že by v roce 1976 jeho maminka dělala posluhovačku? A československé pasy byly šedivé? Podle mne zelené. A korektor by měl také dostat přes prsty, pustil tam pár nehezkých překlepů. Jinak samozřejmě člověka zajímá, co se vlastně stalo, postupně si také spojuje jednotlivé postavy a jednotlivé dění, jenže důležité věci jsou nakonec poněkud banálně podány („v tlačenici jsem mu vyměnil revolver“, „dopisy jsme zabavili“ – to zločinec fakt nepředpokládal, že se tak stane, a byl z toho posléze vykulený?, „ve dvou třech chvílích šel poslat dopisy“ – tomu říkám sledovačka apod.) Navíc ty motivy mi rovněž přijdou, že chvílemi haprují. Ale jinak ano, dobře se to čte, když se člověk nezamýšlí moc hluboce, tak se těší na závěrečné odhalení (i když občas je tady Maigret fakt za pitomce), určitá psychologie postav, vykreslení prostředí i zde fungují, pořád je to nadprůměr.

kniha: Pentagram - Nesbø, Jo
trudoš | ****1/2 | před 43 dny

Další parádní Jo Nesbø a jeho svérázná sonda do duše nejoblíbenějšího norského opilce. Konečně se nám uzavírá zápletka kolem zavražděné parťačky, což je jen dobře, protože Harryho posedlost případem jej přivedla až na pokraj samotného rozpadu. Ale nebyl by to on, aby to neustál. Jsem ovšem zvědav, jestli ho autor nechá v budoucnu šáhnout ještě níž. Protože si už nějak nedokážu představit, jak by to vypadalo.
Ohledně ústředního motivu unesených a zavražděných žen tady spisovatel začíná hřešit na stále ty stejné postupy, díky čemuž se mi vraha povedlo rozklíčovat už v první třetině. To však neznamená, že by stejně nedokázal překvapit. Jenže jak je to pěkně promyšlené a nápadité, má to paradoxně víc společného s literární fantazií, než s reálnou proveditelností. Ale nevadí, hlavně když to šlape. Co mě však tahalo za oči, byly zbytečné pokusy o zmatení čtenáře ohledně identity padoucha. Ty neustálé odbočky na odvrácení pozornosti jsou v rámci celkového rozsahu prvoplánové a hlavně laciné.

kniha: Jackaby - Ritter, William
tomts | **** | před 44 dny

Vcelku souhlas s předchozím komentářem. Trochu „ujeté“, ale tak nějak sympaticky ujeté, možná až kupodivu velice čtivé, stylem i atmosférou chvílemi připomínající divočejší holmesiády z pera některých Doylových následovníků

kniha: Malý kamarád - Tartt, Donna
trudoš | *** | před 45 dny

Zklamání především po obsahové stránce. Donna Tarttová je bezesporu velká literátka, ale to nijak neovlivnilo fakt, že jsem se přes půlku románu musel při čtení fackovat, abych neusínal. Minimum zápletky na tak rozsáhlou knihu, to je věc nevídaná. Jakmile se však člověk dostane k tomu podstatnému, události naberou poměrně zajímavý spád. Přesto je „děj“ pro autorku stále na vedlejší koleji. A to ve svém hodnocení raději opomíjím fakt, že ty nejpalčivější otázky nechává nezodpovězené. Ono se to k příběhu vlastně i hodí – po tom takřka šestisetstránkovém maratonu si ani jiný konec představit nedokážu. Protože co se musí nechat, je, že kulisy i hrdinové jsou prokresleni do nejmenších detailů a venkov na americkém jihu dýchá životem snad víc než ve skutečnosti. Jenže to zákonitě nemusí znamenat eskapádu dobrodružství, jak moc dobře ví každý, kdo zrovna neholduje adrenalinovým sportům. Ovšem přes všechen vytříbený sloh tomu chybělo to nejpodstatnější – jiskra, která by mě nějak nastartovala.

kniha: První hrob napravo - Jones, Darynda
trudoš | **** | před 48 dny

Kdyby se chicagský čaroděj Harry Dresden narodil jako holka, jmenoval by se Charley Davidsonová.
V první řadě je třeba říci, že První hrob napravo je hodně ženské čtení. Ale natolik vtipné, že i jako zástupce ošklivější polovičky lidstva jsem si užil každou stránku. Svérázná hrdinka je totiž podobně střelená jako rusovláska mého srdce Stephanie Plumová, jen s tím rozdílem, že si až příliš často hraje na drsňačku, přestože k tomu nemá potenciál. Ale vzhledem k tomu, že vyprávění stojí především na bezděčném humoru, tenhle nedostatek jí hravě odpustíte. O to víc, že Charley má jiné přednosti. Třebas neodolatelné Nebezpečí a Will Robinson.
Tuhle detektivní urban fantasy říznutou pararomancí si buď oblíbíte po pár stránkách, nebo ji rovnou odložíte jako brakovku. Vyšetřování je hodně vachrlaté a erotika jen v soft verzi, ovšem zábava je to stoprocentní. Vlastně, i když je tu pár povedených nápadů ohledně duší mrtvých, na ničem jiném, než na stylistice Daryndy Jonesové román nakonec nestojí.

kniha: Zátiší - Penny, Louise
tomts | ****1/2 | před 48 dny

Příběh odehrávající se v malé odlehlé kanadské vesničce, což mimo jiné znamená nevelký dobře sledovatelný počet slušně prokreslených postav – potenciálních podezřelých, pro detektivku vždy plus; příběh podaný pěknou češtinou, jazykem místy až poetickým – je mi vždycky srdečně jedno, nakolik překladatel ovládá jazyk originálu, důležité je, aby uměl česky, což zde rozhodně ano, četlo se mi velmi příjemně a s chutí sáhnu po dalším dílu série

kniha: Stín katedrály - Simenon, Georges
honajz | **** | před 49 dny

Nu, po Zámeckém pánovi velmi čtivě napsaný příběh, kdy Maigret sleduje jednoho nešťastníka, vlastně neví proč, zapříčiní jeho smrt, a tak mu to nedá a vyšetřuje, co za tím vším bylo. Přitom cestuje z Bruselu do Paříže, do Lutychu… Časem jde o souboj nervů. Řešení mě opět poněkud zklamalo, jak to asi bylo, to se rýsuje od samého začátku, přesto jsem čekal nějaký složitější, ne tak jednoduchý komplot. Simenon zde nadále a o něco více řeší problematiku chudých a bohatých. A jak už je jeho trade markem, vynikající, přitom úsporné popisy prostředí, lidí, situací – někdy stačí popsat jen zvuk.

kniha: Volání úplňku - Arthur, Keri
trudoš | **1/2 | před 49 dny

Detektivní linie primitivní, obsazení komparzu průměrné a celkově je tu originality tolik, že by se za nehet vešla. Zato sexu je tu habaděj, i když kapánek samoúčelného, ale kdo by si stěžoval, když jde o pěknou holku, ne?
Keri Arthurová umí naštěstí vyprávění okořenit vtipem, což výrazně zachraňuje celkově nepříliš slavný dojem z knihy. Tedy ne že by šlo o bůhvíjakou zábavu, na to tu pro soulože nadržené poloviční vlkodlačice není čas. Blížící se úplněk je neúprosný. Škoda jen, že je to stále dokola to samé, jednoduché šup sem šup tam a oddechový čas. Což mi přijde jako dost velká škoda, protože možností je hodně, a když už nic dalšího autorka na příběhu neodvedla, mohla trochu invence předvést alespoň v tomhle ohledu. Problém totiž je, že všechna ta řemeslná erotika je tady vysloveně navíc. Jenže bez ní by byla osnova zápletky ještě blbější než s ní. A to ani nezmiňuji přihlouplé vztahové mnohaúhelníky. Za mě tedy průměr a jsem upřímně zvědav, jestli další díl můj postoj nějak změní.

kniha: Příběh vzácné tabatěrky - Macková, Marie
tomts | **** | před 50 dny

Původně jsem bral tuhle knihu do ruky se značnou nedůvěrou, chtěl jsem ji víceméně jen prolistovat s tím, že nejspíš nebude ke čtení, ale nějak mne to chytlo a nakonec se z toho vyklubala výborná, navíc hezky česky odvyprávěná detektivka, odehrávající se v nezvyklém prostředí, zalidněná zajímavými a sympatickými postavami, v současné tuzemské detektivní produkci rozhodně nadprůměrná

kniha: Tajemství esejců - Rademacher, Cay
tomts | * | před 50 dny

Tentokrát, na rozdíl od svižně odsýpající „Záhady údolí králů“ dosti nudné, je tu příliš nezáživného poučování o věcech běžnému čtenáři beztak nic neříkajících, chabá zápletka i motivace

kniha: Okřídlená duše - Stevens, Amanda
trudoš | **1/2 | před 52 dny

Jak Amanda Stevensová umí skvěle pracovat s duchařskou atmosférou, kdy k vystrašení čtenáře nepotřebuje hektolitry krve, ale vystačí si s jeho fantazií, stavba příběhu jí naprosto ujela pro potřeby uvzdychaného slaďáku. Ani mě tak nezaskočilo, že se hrdinka hned zkraje zaláskuje do vyšetřujícího detektiva, ale že s tím spisovatelka zaplácne většinu ze tří set šedesátistránkové knihy, to už bylo ubíjející. A poetická atmosféra hřbitovů amerického jihu stav nijak nevylepšila, spíš naopak.
Ono totiž bohužel pro všechnu tu emocionální rozervanost nezbylo místo pro zápletku. Ta by si jinak vystačila s formátem povídky, přestože se autorka snaží vývoj událostí všelijak zkomplikovat. Ale když nakonec dojde na lámání chleba, nemá čím rozsah obhájit, protože vrah vytažený z klobouku je pro čtenáře stejným překvapením, jako pro samotnou hrdinku. Finální mix paranormální romance a duchařské detektivky tak prohrává 5:0 na body a je jen otázkou, jestli v dalším kole bude nějaká snaha o změnu.

kniha: Diplomacie v kimonu - Lenormand, Frédéric
tomts | ** | před 53 dny

Tohle se tedy vůbec nepovedlo… i anotace je dosti zavádějící. Soudce Ti v tomto příběhu není „soudce“, nýbrž ředitel městské policie, a evidentně sám neví, co si v této funkci počít; ona se zde policie prakticky nevyskytuje, takže Ti je de facto generálem bez vojska. Chybí tu vražda nebo vůbec aspoň mrtvola, což je vždy pro detektivku dost podstatný nedostatek; s výjimkou dětinsky rafinovaných pokusů vyzvědačství se strany Japonců se nekoná ani anoncovaná „řada zločinů“, takže až na pár nepodstatných prkotin není co řešit, pokusy o humor jsou násilné a křečovité, bez vtipu. Ač jinak příběhy soudce Ti, ať už Van Gulikovy nebo Lenormandovy, přečtu obvykle na jeden zátah, tentokrát jsem se ke konci doslova protrápil; kniha sice nesporně patří do série, ale detektivka to rozhodně moc není…

kniha: Švéd - Karjel, Robert
trudoš | **1/2 | před 54 dny

Jak mě chytil začátek, kdy jsem společně s hlavní postavou lítal v souvislostech a připravoval se na bůhvíjaký komplot, o sto stran později jsem se už začal nudit. A když se ukázalo, že hrdina teprve ve svých třiceti zjistí, že je na chlapy, nějak mě to už přestalo bavit úplně. Ať si každý kouká po čím chce zadku, ale od super agenta s dlouholetou praxí bych čekal trochu předčasnější určení vlastních priorit.
Pravdou ale je, že Robert Karjel dokáže dát svému vyprávění švih, bohužel pro mě to nedokázal zúročit ve smysluplné zápletce. Pročež jsem se průběžně ztrácel v jednotlivých motivacích, nemluvě o umělých zvratech, kdy pro mě byla nutnost se vrátit o stránku dvě, aby mi opožděně docvaklo co a jak. A pak znovu a znovu, až do úplného konce. Děj se tak motá kolem krádeží uměleckých děl, nebezpečím prozrazení identit vládních špiónů a problematice morálně neobhajitelných mučících praktik. Ovšem že by autor využil nabízený potenciál alespoň jednoho z motivů, to nemohu říci.

12345678910poslední (45)1795 příspěvků celkem