Josef Hrabák
pohlaví: muž
Život: * 03.12.1912 † 06.08.1987
Národnost: česká
Literární historik. Manželka JUDr. Marie Radimská (1914–1989, sňatek 1938) byla vnučkou básníka a historika Františka Jaroslava Rypáčka (1853–1917, pseudonym J. Tichý) a dcera překladatele z polštiny Jaroslava Rypáčka-Radimského (1889–1946); dcera Marie Hrabáková, provdaná Krčmová (* 1940), je lingvistkou. Otec, úředník v účtárně zemského finančního ředitelství, byl po celou první světovou válku na frontě. Hrabák navštěvoval cvičnou obecnou školu při učitelském ústavu a reálné gymnázium na Starém Brně (maturita 1931), kde jej učili Bedřich Václavek a Bohumil Markalous (= Jaromír John). Na brněnské FF (1931–1935, obory čeština a francouzština) byl žákem Bohumila Havránka, Romana Jakobsona, Arna Nováka, Franka Wollmana, Prokopa Miroslava Haškovce; titul PhDr. získal 1936 prací Staropolský verš ve srovnání se staročeským. Od 1935 učil na středních školách v Brně, jen 1936–1937 v Lipníku nad Bečvou. 1937 byl přijat za člena Pražského lingvistického kroužku. Od 1945 přednášel na FF v Brně, 1946 se habilitoval prací Smilova škola a působil pak na PedF, od 1948 jako profesor. V letech 1953–1978 byl profesorem české literatury na FF v Brně (1954–1960 děkan, 1953–1970 vedl katedru české a slovenské literatury a literární vědy). V 50. letech současně založil a vedl oddělení starší české literatury v Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze, od 1961 externě řídil jeho brněnskou pobočku, zřízenou na jeho podnět. 1956 dosáhl hodnosti DrSc. prací Studie ze starší české literatury, 1965 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. 1973–1974 stál též v čele staročeského semináře na FF UK. Ve vědecké a vědecko-organizační práci neustal ani po odchodu do důchodu (1978). Byl členem Kolegia věd o umění ČSAV (od 1961), předsedou Literárněvědné společnosti při ČSAV (od 1979, předtím byl předsedou brněnské pobočky), podílel se na vzniku a činnosti Památníku Petra Bezruče v Opavě, pracoval v Socialistické akademii (předsedou městské sekce Jazyk a literatura), v Svazu československých spisovatelů, později ve Svazu českých spisovatelů aj.; od 1978 byl členem Assotiation internationale des critiques littéraires v Paříži. Podnikl studijní a přednáškové cesty do SSSR, Polska, Jugoslávie, Německa, Anglie, Francie, Bulharska; spolupracoval na přípravě výstavy starší české literatury v Moskvě 1959 a podílel se na mezinárodní vědecké spolupráci v oblasti slavistiky.
