Zdeněk Jarchovský
pohlaví: muž
Život: * 00.00.1952
Národnost: česká
Autor o sobě: Narodil jsem se 1952 v Praze, a na budově devítiletky v Záběhlicích, kam jsem chodil, je nyní cedule zvláštní školy, zatímco na omítce budovy střední školy bylo tehdy ještě znát, že se jmenovala po Stalinovi, maturovat se mi podařilo dvakrát, poprvé na Teheránské internacionální škole. Otec tam pracoval jako geolog. Fyziku polovodičů jsem vystudoval v St. Peterburgu, specializace kvantové generátory, a přibližně v tomto oboru pokračoval na ČSAV, deset let. Tři roky Karlovy univerzity, dva roky ve vývoji elektroniky, dva roky na silnoproudé rozvodně, dva roky u soukromé firmy na vývoji detektorů kovu, dva roky jako živnostník, šest let v asistenční službě jedné nechvalně známé zdravotní pojišťovny. Teď jsem zpět na původním pracovišti jako obsluha řádkovacího elektronového mikroskopu, proto si občas říkám fotograf.
Prvním úspěchem ve třinácti se stala sci-fi povídka asi na šestnáct stránek, šprti stihli napsat čtyři. Druhým úspěchem byl hysterický záchvat kantorky na střední škole, hned potom, co si přečetla esej o smyslu života. Následovala asi desítka drobností, vesměs odmítnuty kapacitami jako byl například pan Křesťan z Mladého světa. První detektivní kniha skončila v popelnici po kritice manželky a za největší vzpouru svého života považuji natruc napsanou knihu sci-fi, také úspěšně odmítnutou. Zkusil jsem i jednu dobrodružnou bondovku, se stejným úspěchem. Normálně se věnuji spíš popisu elektronických obvodů a návodů, popularizačním článkům a technickým zprávám, proto se poslední dva roky znovu učím psát uvozovky.
Koníčků mám hromadu, elektroniku, historii, hlavně Napoleona, a za ideální kombinaci považuji, když si někde na čundru můžu hledat poklady, číst si pod stromem, vařit dobré věci a večer si u ohně zahrát na kytaru a banjo a k tomu si zazpívat. Tomu říkám život.
