autor » Karel Michael Walló
foto autora
10 nejlépe hodnocených
Dosud žádné dílo nebylo hodnoceno

Karel Michael Walló

je pseudonym, pravé jméno je Ladislav Walló

Život: * 27.06.1914 † 01.04.1990

Národnost: česká

Karel Michael Walló, vlastním jménem Ladislav Walló, se narodil 27. 6. 1914 v Praze. Pocházel z rodiny obchodníka. Jeho dcerou je překladatelka a režisérka dabingu Olga Walló. Maturoval na akademickém gymnáziu v Praze, vystudoval Právnickou fakultu UK. Již v průběhu studií působil jako režisér v Zemském divadle v Brně a v brněnské pobočce Čs. Rozhlasu. Za války spolupracoval s filmem jako scenárista a libretista a byl režisérem v divadle U Nováků. Po roce 1945 působil krátce jako filmový referent vojenských periodik Svobodné Československo a Vojenská výchova. Od roku 1946 pracoval jako režisér Čs. Státního filmu v Praze na Barrandově. Jako režisér Studia pro úpravu zahraničních filmů se od počátku 60. let věnoval především dabingu. Autorsky i režijně spolupracoval s Laternou magikou.

Debutoval roku 1931 verši ve Studentském časopise; dále publikoval zejména v Lidových novinách, Magazínu Družstevní práce, Svobodném Československu, Hej rup, Národním osvobození, Rovnosti, Literárních novinách, Novém životě aj.

Napsal rozhlasovou revue Pod napjatými plachtami, lyrické pásmo Odjezdy a hry Větrná hora, Stachanovci, Karneval, Návrat ze tmy, Tajná vysílačka a Hýčkané dítě. Pro rozhlas přeložil hru G. Büchnera Leonce a Lena a adaptoval prózy A. de Saint-Exupéryho (Noční let), J. Londona (Bílý den) a J. Verna (Dva roky prázdnin). Je autorem libreta televizního muzikálu Napravení Jima Valentina. S režiséry napsal scénáře k filmům Píseň o smutné zemi, Velká přehrada a Princezna se zlatou hvězdou na čele. Sám pak podle svého scénáře natočil dokument Rok stalinské epochy, krátkometrážní filmy Statek nejdražší, Svátek matek a Herecké mládí a hrané filmy Léto, Velká příležitost, Botostroj a Nevěra.

Umělecky všestranně činný vstoupil do literatury jako lyrický básník, jehož romanticky emotivní verše určovalo milostné téma a láska k rodné zemi (Černá madona). Pro jeho písňově prostou poezii je příznačná veršová snadnost i jistá sentimentalita, umenšující jeho umělecký výraz. Tyto vlastnosti jeho poezie v podstatě nezměnil ani intenzivní prožitek poválečné skutečnosti; básník pouze s větší dávkou patosu proklamoval svou víru v lepší život, který vnímal v socialistických perspektivách (sbírky Návrat k životu a Myslím na tebe). Posléze věnoval svůj zájem především filmu a tvorbě dramatické. Vytvořil řadu divadelních her, ze značné části adresovaných dětem a mládeži a vzniklých na motivy jiných autorů či adaptací jejich předloh.

In: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/