Lord Petr pokračuje [100%]
Lord Petr zasahuje [100%]
Dobrodružný život milovníka starých tisků [97%]
Dvojnásobná smrť [95%]
Leopardí dáma [90%]
Třikrát lord Petr a jedna navíc [90%]
Třikrát lord Petr [90%]
Devět hran [90%]
Vražda potřebuje reklamu [90%]
Dorothy L. Sayers
pohlaví: žena
Život: * 13.06.1893 † 17.12.1957
Národnost: anglická
odkazy: 15x [info], 1x [web], 1x [životopis]
Dorothy Leigh Sayers (1893–1957), narodila se v Oxfordu jako dcera ředitele školy, absolvovala Oxfordskou univerzitu a získala tam, jako jedna z prvních žen, akademický titul. Několik let psala reklamní hesla pro velkou londýnskou reklamní agenturu, a protože dostávala neobyčejně malý plat a žila velmi nuzně, vysnila si šlechtického hrdinu, Lorda Petra Wimseyho, jenž měl vše, co ona sama postrádala: bohatství, společenské postavení, bezstarostný život. A napsala o něm první román Vražda žádá metodu (Whose Body? 1923) Dosáhla úspěchu, ale na rozdíl od většiny úspěšných detektivkářů nespokojila se obratným varírováním formule, nýbrž učinila odvážný pokus vrátit detektivku – na úrovni literatury 20. století – tam, odkud vyšla: do hájemství vážného románu, společenského a psychologického.
Zprvu se zdálo, že se experiment daří, a kritika byla nadšena. Romány Sayersové, s velmi realistickým pozadím a vedlejšími figurami, napsané citlivou rukou intelektuálně vyspělé a literárně vytříbené autorky, přinášející stále nová a barvitě viděná prostředí, zdály se vskutku být „vážnou" literaturou. Jenomže brzy se z nich začaly vytrácet elementy pro život žánru eminentně důležité, hlavně napětí a důraz na řešení záhady. Neboť akcent se časem přenesl na problémy sice „věčné", ale v detektivce zbytné: v románě Prudký jed (Strong Poison, 1930) se Lord Petr zamiloval do Harriety Vaneové, detektivní autorky, podezřelé z vraždy, a úspěšně ji z podezření očistil; v románě Veseiá noc (Gaudy Night, 1935) ji už velmi intenzívně a nakonec úspěšně uháněl, takže v knize ani nezbyl čas na vraždu, a konečně román Líbánky lorda Petra (Busmans Honeymoon, 1937) líčí především svatební radovánky Harriety a Lorda Petra a vražda je tam čistě na okraji.
Pokus povznést detektivku na vysokou úroveň tedy ztroskotal: Sayersová stvořila hybridní útvar, který není ani plnohodnotným „vážným" románem, ani plnohodnotnou detektivkou. Přesto jsou její zásluhy nesmírné: čistě literárně detektivku skutečně pozdvihla na výši předtím nebývalou a značně omezila vyhlídky braku; stala se učitelkou moderní anglické školy, jejíž literární tvář je na hony vzdálena primitivnosti a senzační kříklavosti někdejších vražedných historek. Sayersová také napsala několik skvělých esejů o historii detektivky (většinou jako předmluvy k antologiím, které sama sestavila). Když však vydělala dost peněz – roku 1937 dostala například Velkou detektivní cenu 10 000 liber, jako detektivní autorka se odmlčela a poslední třetinu života věnovala psaní náboženských her, teologických esejů a překladům Dantova Pekla a Očistce.
Její VD Lord Peter Wimsey je šlechtický estét s monoklem, připomínající poněkud postavy grotesek P. G. Wodehouse. Má ryze wodehousovského komorníka Buntera a soupeří (i spolupracuje) s inspektorem Parkerem ze Scotland Yardu, jenž je zprvu jeho watsonem, a později se stane jeho švagrem. V několika povídkách vytvořila Sayersová ještě – zřejmě jako kontrast k urozenému Lordu Petrovi – detektiva Montagu Egga, cesťáka ve víně a likérech, ale ten nikdy nedosáhne Lordovy popularity. Kromě jmenovaných románů napsala Mračna svědectví (Clouds of Witness, 1926), Vražda potřebuje reklamu (Murder Must Advertise, 1933), Devět krejčí (the Nine Tailors, 1934) aj.
