Jaroslav Havlíček
pohlaví: muž
Život: * 03.02.1896 † 07.04.1943
Národnost: česká
Jaroslav Havlíček (3. února 1896 Jilemnice – 7. dubna 1943 Praha), byl český spisovatel. Řadí se mezi nejvýznamnější představitele domácí psychologické prózy.
Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně (maturoval 1913). Poté (1914) absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie Chrudim a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 začal pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze a při zaměstnání úspěšně dostudoval vysokou školu. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Přátelil se s Antalem Staškem. Jeho synem byl básník a psychoanalitik Zbyněk Havlíček (1922–1969). Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan.
Jeho literaturu ovlivnili písmáci a spiritisté, napsal několik románů, jejichž děj je zasazen do maloměsta na přelomu 19. a 20. stol. Popisuje tragické lidské osudy, degeneraci – téměř naturalisticky, až chladnokrevně, duševní stavy často velmi narušených lidí a extrémní situace. Byl skvělým vypravěčem. Některé jeho postavy vykazují velkou mravní a duševní sílu.
