Otakar Chaloupka se narodil v Liberci. Po maturitě na gymnáziu v Chotěboři (1953) vystudoval Ch. filologickou fakultu v Praze, obor čeština, maďarština. Absolvoval 1958 diplomovou prací o J. Nerudovi, doktorát získal 1967. Několik let vyučoval, většinou na pražských školách, 1962 se stal aspirantem Pedagogického ústavu J. Á. Komenského ČSAV, kde 1966 obhájil kandidátskou práci Umělecké dílo v systému literární výchovy; od 1967 tam působí jako vědecký pracovník, od 1980 vede Kabinet dětské literatury a teorie literární výchovy.
Časopisecky publikuje kritické a teoretické práce zaměřené na literaturu pro děti a mládež a články o literární výchově. První příspěvek otiskl 1958 ve Zlatém máji, další v Českém jazyce a literatuře, Čtenáři, České literatuře, Plamenu, Sešitech, Pedagogice, Impulsu, Literárním měsíčníku, Estetické výchově, Rodině a škole, Rudém právu, Tribuně, Tvorbě, Učitelských novinách aj. Přispěl do sb. Prsten s kamejí (1974). Od 1956 spolupracuje s Čs. rozhlasem.
První Ch. literárněvědné práce (o T. Novákové a J. Š. Kubínovi) spojuje zájem o vliv lidové slovesnosti a folklóru na uměleckou tvorbu. V teoretických a kritických pracích se Ch. brzy specializoval na problematiku literatury pro děti a mládež, kterou sleduje z hledisek estetických, pedagogických a psychologických a současně v kontextu literatury celonárodní a měnících se společenských potřeb.
Vypracoval (spolu s J. Voráčkem) dosud nejobsáhlejší přehled dějin české literatury pro děti a mládež. V Ch. žánrově i stylově rozmanité próze, která zahrnuje kafkovsky laděný příběh, detektivku s prvky hororu i politickou science fiction, tvoří jednolitější celek díla inspirovaná autobiografickými zážitky z prostředí Českomoravské vyso- činy nebo autentickými událostmi z druhé světové války (Ta chvíle, ten okamžik, Žít u moře, Zítra ráno, Až do konce). Krátký časový úsek, prosycený retrospektivami, Ch. rozkládá na drobné fáze, aby se plně uplatnil moment, v němž hrdina dospěl k osudovému rozhodnutí. Intelektuální charakter Ch. tvorby dokládá pointa, která někdy zpětně osvětlí smysl celého příběhu(Kornet a dívka, Žít u moře).
Bibliografie: Kámen ke kameni (P 1967); Kornet a dívka (P 1970); Škaredá středa (P 1973); Ta chvíle, ten okamžik (P 1976); Žít u moře (P 1979);Modrý prezident (P 1980); Zítra ráno(P 1981); Až do konce (P 1981), Mlčení (1982), Perné dny (1986), V nepřímém osvětlení (1989) aj.. – Z prací odborných: T. Nováková a východní Čechy(1963); Vypravěč J. Š. Kubín (1966); Horizonty čtenářství (studie, 1971); Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury (1. díl 1973, 2. díl 1976, 3 díl 1979, s. V. Nezkusilem, Kontury české literatury pro děti a mládež (1979, 1984, spolu s J. Voráčkem) aj.
In: Slovník české literatury 1970–1981 (ČS, 1985)
