Píše se rok 1940. První říjen se v koncentračním táboře nijak
neliší od jiných dnů, plných krutosti a vraždění židovských zajatců.
Podobné scény se odehrávají i v desítkách dalších táborů po celé
zemi, stejné je to i v Kempu 17 v okrese Howard, u města Florence ve
státě Maryland v USA.
V amerických prezidentských volbách v roce 1932 zvítězil Charles
Lindbergh, kandidát Americké árijské aliance. K moci se tak fakticky dostal
Ku Klux Klan, který spolu s Edgarem Hooverem a jeho všemocnou FBIS v USA
nastolil nacionalistický policejní režim.
V roce 1940 drží Evropu ve svých rukou hitlerovské Německo. Spojené
státy prozatím zachovávají neutralitu, ale spojenectví s Němci je na
spadnutí.
Poslední ostrůvek svobody a demokracie, Velká Británie, vysílá do USA
svého agenta Johna Ridgeforta s tajným posláním, které ještě může
zvrátit zdánlivě beznadějnou situaci. Na Ridgefortovi leží odpovědnost za
budoucnost světové demokracie.
Easterman si v knize K pohrává s tématem alternativní
historie, podobně jako kdysi například Robert Harris v knize
Otčina. Jeho temná vize fašistických Spojených států evokuje
nepříjemnou myšlenku, jak málo stačí, aby se běh dějin zcela změnil.
Román vypráví napínavý politicko-špionážní příběh, který čtenáře
upoutá výstižným vylíčením zdánlivě marného boje proti mašinérii
totalitní moci.
