kniha » Zatoulané hračkářství
chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 9
hodnotilo: 10
80%
Zatoulané hračkářství

Edmund Crispin

Zatoulané hračkářství

série: Gervase Fen
díl v sérii: 3

Kategorie: detektivní - humorná - záhada zamčeného pokoje

originální název: The Moving Toyshop
originál vyšel: 1946

vydání: Odeon 1971


Komentáře:
Majdule  | ***1/2 08.03.2012 22:23

Hlavní devizou téhle detektivky je humor, vedle něj pak ještě atmosféra staré dobré, bláznivé Anglie, vždyť, co by mohlo být angličtejšího než vražda v Oxfordu. Zápletka je trošku přitažená za vlasy, což humorná detektivka snese, stejně jako postavy jednající tak podivně, že ani omylem neuvěříme v jejich reálnost. Ale ty náhody! Některé lze překousnout, lidé se skutečně někdy potkají náhodně i v situaci, která jakoby náhodu vylučovala, dokonce lze předpokládat, že můžete najít člověka jen za základě zprostředkovaného popsání určeného uším jedné z náhodných (a k účelu velmi vhodných) postav. Ale některé už jsou za hranicí, nechci se dopouštět spoilerů, ale vy kdož jste četli: ten nakladatel!!! To je prostě prohřešek vůči žánru. Naštěstí je tu fungující humor, který tuhle detektivku pozdvihá z průměrnosti.

honajz  | *** 13.10.2012 21:41

Takový spíš studentský humor, který je zpočátku okouzlující, časem trošku hloupý, a ke konci mírně otravný. Hlavně závěrečná hromadná akce je už hodně postavená na hlavu a připomíná právě ten nejtřeskutější studentský humor, myšleno nyní spíše pejorativně, jaký najdeme ve studentských časopisech. Přitom základní myšlenka je zajímavá, mobčas to příjemně pobaví, je to lehké, vzdušné, nadnesené, bezstarostné, ale současně nesevřené, skákající z nápadu na nápad, bez jasného cíle a s těmi vtípky velmi rozdílné kvality.

tomts  | ****1/2 14.10.2012 11:14

Je to opravdu bláznivina, ale bavil jsem se, neboť „děj uhání jako jelen byvši do zadnice střelen“ a díky tomu nebyl ani čas se příliš pozastavovat nad některými jeho nelogičnostmi. Jinak asi může být kniha hodnocena z dnešního pohledu, nicméně v době vydání byla příjemným osvěžením mezi tehdy ještě nepříliš hojnou českou produkcí anglosaské detektivní literatury. Mimochodem „Labutí píseň“ – druhá česky vydaná autorova detektivka, je sice z hlediska pravidel žánru výrazně „detektivkova­tější“, zároveň však i výrazně nudnější, což je myslím u detektivky vada dosti podstatná…

trudoš  | *** 14.10.2019 23:44

Detektivní rozehrávka Zatoulaného hračkářství je naprosto famózní. Jistě, motiv zmizelé mrtvoly tu už byl i před rokem 1946, takže v tomhle ohledu nic nového, ale koho by napadlo, že může zmizet celé místo činu? Naneštěstí se vyšetřování mění ve sled rozličných disputací, které působí spíš jako rozpustilá jazyková exhibice, než promyšlená hra na kočku a myš. Což není myšleno nijak zle, Edmund Crispin je totiž výborný stylista a překlad Ladislava Bezpalce dává jeho nápaditým obratům patřičnou formu. Jenže čím víc se vyprávění blíží ke svému konci, tím spíš jsem získával nepěkný dojem zbytečného natahování, kdy je záměrně oddalován výsledek pátrání, aby mohlo být uplatněno ještě pár dalších gagů. Být znalcem dobové literatury a mít povědomí o anglických básnících, pravděpodobně bych na knihu nedal dopustit. Jenže bohužel nejsem, takže většina narážek mi zcela unikla a hrátky se slovy bavily pouze chvíli. Svoje kouzlo to bezesporu má, ale čtenář musí mít holt jinačejší literární přehled.