PITAVAL - databáze detektivní, thrillerové a špionážní literatury

V úvodu jedné z povídek v této knize varuje ministr zdravotnictví: „R. Hala škodí zdraví.“ Nevěřím tomuto ministrovi v ničem, tedy ani v tomto, a vydávám protichůdné svědectví. Radek Hala před pěti lety vsyčel mezi nás, životem otřískané veterány detektivkářského žánru, jako proud z okysličující trysky. Byl mladý, byl vlasatý, byl idealisticky nadšený, byl v doprovodu oslnivě půvabné partnerky – měl tedy vše, co většině z nás již chybělo. Přišel a v soutěži o nejlepší detektivní povídku – tedy o sošku HAVRANA – zazářil. A stal se součástí našeho společenství (Mezinárodní asociace autorů detektivní a krimi literatury – AIEP). Součástí i solitérem, dá-li se to takto říci. Protože jeho povídky se podobají jemu samému. Jsou spontánní, jsou provokující, jsou nabity schválnostmi: jsou jeho. Školometsky založený literární teoretik by nad jeho texty asi zešedivěl. Ať zešediví! O Halovi se prostě nedá říci, že píše jako Vaněk nebo Jirotka, Lipert či Turková, Uher, Kačírková nebo Cílek. Píše jako Hala. A asi i žije jako Hala. Živelně, živočišně a muzikantsky. Jest zřejmě osudem dáno, že tomu tak má být, podobalo by se tudíž rouhání cokoli k tomu tak či onak dodávat…

Roman Cílek