Když je země na troud, potěší každá kapka vláhy. Tak je tomu
i s kriminálními případy. Vyšetřování obvykle začíná od nuly. Osudy
některých lidí bývají dramatické a často strádají nepravostmi různých
kalibrů. Upřímně se porovnat s vlastním svědomím a neopouštět
svízelnou cestu poctivosti je pro mnohé hodně idealistická vize. Nejednou
bylo stanoveno, že střílet po lidech je nezdvořilé, i to se však stává.
Není vždycky snadné zakotvit v útěšných přístavištích. Příliš
mnoho z nich zůstává prázdných, příliš mnoho laskavých zahrad
zůstává opuštěných. A co hůř, slušný člověk nikoho příliš
nezajímá. Takhle nějaký menší skandálek…
Přicházejí dny, kdy levandulová modř soumraku houstne a večer se vkrádá
do města jako nehlučný zvěd. Něco se chystá. Potají. Občas i sama smrt
přibrušuje kosu. S tím vším se musí vypořádat skupina kriminalistů,
vedená inspektorem Čemusem, svůj podíl odvádějí také policisté
z několika služeben. Potýkají se s rozličnými nepravostmi, s lidmi za
hranicí zákona. Střetávajíce se s jejich oběťmi hledají cesty ke
spravedlnosti, která bývá značně ošidná. Neboť ve společnosti je dosud
mnoho nedobrého.
O to víc poutají jasnější světla v lidech.
Kriminální případy jsou otištěny ve dvou publikacích, Opuštěná přístaviště a Opuštěná zahrada, které na sebe volně navazují.
