kniha » Pražský hřbitov
má v knihovně 2
hodnotilo: 1
90%
Pražský hřbitov Více vydání = více obálek.

Umberto Eco

Pražský hřbitov

Kniha vyšla i pod názvem:
Pražský cintorín
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: špionážní - historické - dobrodružná - konspirace

originální název: Il cimitero di Praga
originál vyšel: 2010

vydání: Argo (web) 2011; Slovart SK (web) 2012

odkazy: 1x [recenze]


Informace / Anotace ke knize: Pražský hřbitov

Hrdinou šestého Ecova románu je Simone Simonini, obratný falzifikátor notářských dokumentů a policejní agent z 19. století, jemuž jeho dědeček vštípil nenávist k Židům. Ve službách turínské tajné policie doprovází Garibaldiho tažení na Sicílii. Následně pracuje pro francouzské tajné služby jako agent za francouzsko-pruské války a vyrábí dokument, který umožní obvinit židovského důstojníka Alfreda Dreyfuse z vlastizrady a rozpoutat protižidovské vášně. Podle Eca také vytvoří pro ruskou ochranku proslulý pamflet Protokoly sionských mudrců, jenž „odhaluje" taktiku, díky níž se Židé chtějí zmocnit vlády nad světem.
Kolem této fiktivní postavy restituuje Eco fascinující obraz druhé poloviny 19. století, doby, kdy mílovými kroky postupuje technický pokrok, ale kdy jsou také mimořádně aktivní zednáři, okultisté a vyznavači satanistických rituálů. Bohatý kompars, jejž Simonini na své cestě potkává, je přitom přehlídkou historických osob, které i přes svou neuvěřitelnost skutečně existovaly. Reálnou postavou je satanista Boulan, antisemita Osman Bey i autor protizednářských mystifikací Léo Taxil.
Eco zpracoval bohatý materiál ve stylu starých fejetonových románů a vzdal Pražským hřbitovem hold dvěma vypravěčům, kteří vždy patřili k jeho oblíbencům: Eugènu Sueovi a Alexandru Dumasovi. Vytvořil nesmírně zábavný text, jenž vskutku může jejich proslulým románům konkurovat.

Román Pražský hřbitov vynesl v srpnu 2011 také italskému spisovateli prestižní Paveseho cenu.

Dopis Umberta Eca čtenářům:
Devatenácté století překypovalo mnoha tajemnými a strašnými událostmi: nevyřešená a záhadná smrt Ippolita Nieva, Protokoly sionských mudrců, notoricky známý podvrh, který později inspiroval Hitlera k rozpoutání holocaustu, Dreyfusova aféra a četné intriky za účasti tajných služeb rozličných národů, zednářů, jezuitských spiknutí, stejně jako ostatní události, jejichž pravdivost nebyla nikdy prokázána, ale které poskytly bohatý materiál pro 150 let staré fejetony. Kniha Pražský hřbitov je příběh, ve kterém všechny postavy – s výjimkou té hlavní – skutečně existovaly, včetně hrdinova pradědečka, autora záhadného dopisu Abbému Barruelovi, jenž odstartoval vlnu moderního antisemitismu. Jediná fiktivní postava novely (která nicméně připomíná mnoho skutečných lidí, dokonce těch dnešních) se stává autorem rozličných výmyslů a spiknutí, a to vše na pozadí vyjímečného coups de théatre, podzemních stok plných mrtvol, lodí, které explodují v oblasti soptícího vulkánu, opatů ubodaných k smrti, notářů s falešnými vousy, hysterických satanistek, černých mší a podobně. Stejně jako starobylé fejetony i Pražský hřbitov je ilustrovaný. Ilustrace jsou navíc dobové, takže v některých čtenářích mohou vzbuzovat pocity nostalgie a náhlé touhy po starých knihách svého mládí. Očekávám nicméně i další dva druhy čtenářů. Ti první nemají ani zdání, že všechny tyhle věci se ve skutečnosti staly, nevědí nic o literatuře devatenáctého století, a jsou proto těmi, kteří berou vážně dokonce Dana Browna. Ti, se sadistickým potěšením, ocení děj knihy jako snůšku perverzních výmyslů, včetně hlavní postavy, kterou jsem se snažil vytvořit coby nejcyničtějšího a nejnepříjemnějšího hrdinu v historii literatury. Poslední skupina čtenářů ví, nebo přinejmenším cítí, že věci, které líčím, se skutečně staly. Tento čtenář možná ucítí, jak se mu zlehka potí čelo, bude se úzkostlivě ohlížet za sebe, zhasne všechna světla v bytě a pojme podezření, že všechny ty věci se mohou stát znovu, nebo že se dokonce dějí právě teď. A bude si myslet to, co bych rád, aby si myslel: „Jsou mezi námi…“
Umberto Eco

 

Externí odkazy:

[recenze] Knihožrout (Boris Hokr)