kniha » Tmavomodré sbohem
chce si přečíst 2 | má v knihovně 9 | antikvariát
hodnotilo: 5
88%
Tmavomodré sbohem

John D. MacDonald

Tmavomodré sbohem

série: Travis McGee
díl v sérii: 1

Kategorie: detektivní - drsná škola

originální název: The Deep Bleu Good-Bye
originál vyšel: 1964

vydání: Pragma 1991


Komentáře:
lastmanontheearth  | ***1/2 15.07.2013 19:57

„Tmavomodré sbohem“ mi sedlo o fous víc jak „Tmavší než jantar“, ale Travis McGee je na můj vkus až příliš mirko-dušínovsko-supermanovským hrdinou. Byť mi – zřejmě díky trefným postřehům (které jsou na celé knize nejlepší) – vadil o poznání méně, než ve zmiňovaném „Jantaru“. Román je jinak poctivý thriller křísnutý drsnou školou (psaný s patřičnou dávkou zaujetí a nadhledu), jemuž by moje mrmlání rozhodně nemělo kazit reputaci.

trudoš  | **** 04.06.2019 09:11

Píše se rok 1964 a Travis McGee se poprvé představuje čtenářům coby moderní bludný rytíř, který se snaží držet mimo hledáček úřadů a zároveň si plně užívá svobody, jakou mu dává život na lodi. Jako soukromý vyšetřovatel na volné noze přijme zakázku barové tanečnice, jež by si ráda vyřídila účty s podvodníkem, co ji připravil o otcovy nakradené diamanty. Naneštěstí ne všechno je tak černobílé, jak se na první pohled zdá…
Čím se Tmavomodré sbohem rozhodně může pochlubit, jsou nápadité metafory a podmanivé monology. Horší už je to se schematickou zápletkou, protože ta vlastně nemá v rukávu žádný zásadní zvrat. Ovšem na prostoru sto sedmdesáti stran to zas není nic neodpustitelného, vzhledem k tomu, že příběh končí dřív, než by se jeden dokázal začít nudit. Nečekaným překvapením je, že John D. MacDonald nepatří mezi spisovatele, co by si libovali v humorném odlehčení. Tohle je spíš poctivý boxerský mač s řemeslně čistou stylistikou, která se však ani po padesáti letech nemá za co stydět.