kniha » Poslední poklona Sherlocka Holmese
má v knihovně 5
hodnotilo: 13
92%
Poslední poklona Sherlocka Holmese Více vydání = více obálek.

sir Arthur Conan Doyle

Poslední poklona Sherlocka Holmese

série: Sherlock Holmes
díl v sérii: 8
kniha patří do světa: Sherlock Holmes

Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: Poslední dobrodružství Sherlocka Holmesa, Dobrodružství Ďáblova drápu

Tato kniha je částí i jiných knih: Poslední poklona Sherlocka Holmese*, Případy Sherlocka Holmese, Návrat Sherlocka Holmesa

Kategorie: detektivní - anglická škola - povídková sbírka

originální název: His Last Bow

vydání: Jota (web) 1999; Academia (web) 2001; Dobrovský 2014


SERIE: Sherlock Holmes
[1] Studie v šarlatové
[2] Podpis čtyř
[3] Dobrodružství Sherlocka Holmese
[4] Vzpomínky na Sherlocka Holmese
[5] Pes baskervillský
[6] Návrat Sherlocka Holmese
[7] Údolí strachu
[8] Poslední poklona Sherlocka Holmese
[9] Z archivu Sherlocka Holmese
[10] Zapomenuté případy Sherlocka Holmese

Neřazené díly série

Informace / Anotace ke knize: Poslední poklona Sherlocka Holmese

Povídková kniha Poslední poklona Sherlocka Holmese, jíž Conan Doyle svůj cyklus o Sherlocku Holmesovi a doktoru Watsonovi zvolna uzavíral a kterou má čtenář právě před sebou, vznikala v mnohem větším časovém rozpětí než Doylovy dřívější knihy povídek o témž hrdinovy. Mezi publikací nejstarší a poslední povídky knihy uplynulo čtyřiadvacet let. V poznámce k jednomu z předchozích dílů jsme řekli, že k podstatným rysům holmesovského cyklu, zformovaným v raných povídkách, přibylo později jen málo nového. Je tomu tak: v posledních povídkových knihách už Doyle opravdu nepřidal nic překvapivě nového k tomu, co v očích publika jednou provždy udělalo Holmese Holmesem a Watsona Watsonem. Pokračoval prostě jen pomalejším tempem v práci se zdarem započaté v mládí, v práci, kterou si jeho čtenáři oblíbili, na niž čekali a za niž mu byli vděčni. Chybějící moment novosti a překvapení však neznamená, že Doylovy pozdní povídky o Holmesovi jsou méně zdařilé. Stále přinášejí poutavou detektivní četbu a některé z nejlepších holmesovských povídek najdeme právě zde: Doyle je psal se zralostí autora poučeného dlouhou zkušeností; velmi dobře už z praxe znal slepé uličky detektivní literatury, ošidnost zápletek, které se zdají únosné jen na první pohled, i zdánlivě dokonalé logické konstrukce, které se tvrdošíjně vzpírají beletristickému zpracování. Ve většině případů se všem těmto úskalím vyhnul. Čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Vidíme také, jak mnoho efektů dnešních autorů předjímal. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren v mlhavých ulicích viktoriánského Londýna a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme. Přijměte tedy zase po řadě let pozvání k nové návštěvě tohoto světa: pánové Sherlock Holmes a doktor Watson znovu přicházejí.