Více vydání = více obálek.
Stieg Larsson
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Kniha vyšla i pod názvem:
Vzdušný zámok, ktorý vybuchol
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
série: Milénium
díl v sérii: 3
Kategorie: detektivní
originální název: Luftslottet som sprängdes
jiný (obecně známý) název: The Girl Who Kicked the Hornets' Nest
originál vyšel: 2007
vydání: Ikar SK (web) 2009; Host (web) 2010; Host (web) 2011; Ikar SK (web) 2015; Host (web) 2015; Host (web) 2015
odkazy: 2x [recenze]
- Komentáře:
-
Majdule | ***** 29.12.2011 14:49
Opět musím upozornit, že tenhle komentář píšu až po druhém přečtení, takže se nejedná o první dojmy. Třetí díl začíná poměrně úzce, soustředí se na pár postav a jejich dějové linky, postupně ovšem děj mohutní a absorbuje další a další postavy. Do hry se zapojuje prvek tajných služeb, jasně se vymezí „bojové“ linie a příběh se opět rozpíná. Víc než detektivka to v téhle fázi je společenský (ve smyslu sociální a politický) román. Příběh graduje k soudnímu procesu a nabírá hodně rychlé tempo. Samotný proces a prostřihy do něj jsou strhující, napětí koluje písmenky a já jako čtenářka cítím zadostiučení. Následuje epilog, který uzavře alespoň některé aspekty příběhu. I když alespoň mě (a věřím, že nejenom mě)napadá, že pro Sally to teprve přijde. Jak by asi hrdinka tohoto typu obstála v životě podle norem? Ještě, že je to jenom papírová postava, muselo by to pro ní být jinak velmi těžké … Napadá mě ovšem i první kritická připomínka. Proč se autor o některých věcech rozepisuje až do absurdních detailů, zatímco jiné velkoryse přehlíží? Jak například Kalle doplnil některé mezery ve svém příběhu? Celkově jsem ovšem nenašla chvilku, kdy bych se nudila, nebo snad přeskakovala stránky … škoda, že tahle jízda končí.
vokis | ****1/2 25.03.2012 00:02Myslím si, že lepší než druhý díl (což je dáno tím, že na druhý díl přímo navazuje takže děj je již rozjetý), ale první díl byl nejlepší. Nicméně Stieg byl výborný vypravěč a knížka se četla velice dobře, určitě se k ní ještě vrátím.
lastmanontheearth | *** 12.01.2013 19:05… pokračování z předcházejícího svazku.
Děj třetí knihy navazuje bezprostředně na události popsané v „Dívce, která si hrála s ohněm“, čímž potvrdil mou domněnku, že jde ve skutečnosti o jeden román rozdělený na dva svazky.
Bohužel, kvalitativní sestup pokračuje i v „Dívce, která kopla do vosího hnízda“, což začíná být jasné zhruba v polovině sedmisetstránkového špalku. Na tak velkém prostoru působí příběh velmi řídce, důležitých událostí se stane příliš málo (SPOILER: smrt ex-agenta tajných služeb, vynikajícím způsobem popsaný soud s Peterem Teleborianem, finální střet Salanderové a Niedermanna), navíc zde chybí napětí: vše se odehrává příliš staticky, popisům a dialogům chybí přepnutí na akční / dějový mód (ve dvojce zastoupený pěstním soubojem s Niedermannem, či závěrečnou, byť za vlasy přitaženou, přestřelkou).
Znovu se zde také objevuje nešvar v podobě nesouvisející dějové linie, která tentokrát nepřichází na začátku, nýbrž až v průběhu vyprávění (pronásledování ex-šéfredaktorky Bergerové neznámým agresorem), a to opět jen pro to, aby se naplnila premisa celé trilogie o „mužích, kteří nenávidí ženy“ a zároveň premisa dílu třetího o „ženách-amazonkách“. Jiný její význam pro samotný děj jsem nenašel.
Zvláštní kapitolu si zaslouží postavy, které jsou vyjma Salanderové naprosto jednorozměrné, počínaje neústupným a čestným Blomkvistem, jemuž podlehne prakticky každá žena v jeho okolí, přes plejádu nevýrazných politiků a kriminalistů, až k záporným figurám, z nichž žádná nedisponuje krutou nevypočitatelností Alexandra Zalaščenka či strojovou neporazitelností Ronalda Niedermanna z předchozí knihy. A ačkoli se chvíli zdá, že by adekvátním protivníkem mohl být Evert Gullberg, není tomu tak, přičemž zbytek bídáckého ansámblu působí až směšně amatérsky a neškodně (zvlášť s ohledem na to, že jsou to příslušníci zvláštní sekce tajných služeb).
Jediné, co tak opět (sic!) táhne tuhle do románu nataženou povídku, je autorův hypnotický neokázalý styl, bez něhož by trilogie „Milénium“ nebyla ani zdaleka tak populární, jakou se nakonec stala.
trudoš | ****1/2 01.01.2016 02:15A do třetice opět výborné, obzvláště začátek, který na rozdíl od předchozích knih navazuje na dvojku cca po deseti sekundách. Následuje sto stran strhujícího a neodhadnutelného děje. Ten bohužel vzápětí trochu stagnuje několik set stran, kdy se připravuje soudní proces, aby chvilku před koncem opět nabral grády.
První kniha byla detektivka, druhá kriminálka a třetí je špionážka. Ta navíc šlape víc než slušně, snad až na drobné podcenění staré výzvědné služby, která se chová celou dobu naprosto ukázkově, aby se na konci nechala přistihnout s kalhotami na půl žerdi.
Důvodem, proč se mi každá z knih tak líbila, je především fakt, že každá byla vystavěna zcela jinak. Autorovi se podařilo napsat tři poměrně rozsáhlé romány, aniž by vykrádal sám sebe, aniž by opakoval koncepci, aniž by se zamotal do klubka paranoidních konspirací. Příběhy fungují zcela samostatně, a přitom i jako celek. Užil jsem si každou stránku.
