kniha » Ztracený symbol
chce si přečíst 1 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 14
hodnotilo: 21
67%
Ztracený symbol Více vydání = více obálek.

Dan Brown

Ztracený symbol

Kniha vyšla i pod názvem:
Stratený symbol
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Robert Langdon
díl v sérii: 3

Kategorie: thriller - konspirace

originální název: The Lost Symbol

vydání: Slovart SK (web) 2010; Argo (web) 2010; Argo (web) 2010; Slovart SK (web) 2013; Argo (web) 2013; Ikar SK (web) 2016

odkazy: 5x [recenze], 1x [info]


Komentáře:
vokis  | ***1/2 08.02.2011 20:14

Autor mě svým stylem psaní začíná docela štvát. Místo příběhu jako takového se snaží zaujmout tím, že čtenáři zatajuje informace a skoro každá kapitola končí stylem „to co uviděl ani v nejmenším nečekal“ nebo „pohlédl do místnosti a zašeptal panebože“. Příběh jako takový byl celkem zajímavý ale konečná pointa mi moc smysl nedávala.

lenivec  | * 13.02.2011 23:30

Na začiatku som sa cítil ako v škole. Autor neustále niečo vysvetľuje, čo len zbytočne zdržuje a pritom dej neodkryje dostatočne. Dúfa že čitateľ čaká na každú informácii alebo háda. No mňa to nebavilo a tým sa stratil zmysel čítania knihy. Neskôr sa to trocha zlepší. Ale odhalenie totožnosti hlavnej zápornej postavy je veľký trapas. Bohužiaľ nie najväčší, tým je asi posledných 50 strán. No také bludy som už dávno nečítal.

Majdule  | ** 30.06.2011 21:42

Ani já nemůžu být u téhle knihy laskavější. Banální zápletka, dopředu zcela odhadnutelný děj, hlavní hrdina mající vitalitu několikrát louhovaného čaje a skutečně žádná postava, jejíž vývoj, kdyby k němu náhodou došlo, by mě vůbec zajímal. Mám intenzivní pocit, že se autor rád „čte“. Nemůžu ovšem knize upřít jistou sofistikovanost a řemeslnou zručnost. Pro mě to ovšem po Šifře bylo totální zklamání.

trudoš  | ****1/2 05.09.2019 05:53

A mě Ztracený symbol bavil moc. Netvrdím, že by šlo o nějak přelomový thriller, ale Dan Brown úspěšně navazuje na „kvalitu“ Andělů a démonů, přičemž tentokrát se obejde bez nutnosti dát odpočinkové literatuře jakože přesah. Tohle je mnohem přímočařejší a také zábavnější, vzhledem k tomu, že Bílý dům slouží jako stylové prostředí pro hru na schovávanou. Autor je v tomhle ohledu vynikající řemeslník, jen není nijak originální, co se stavby děje týče. Dokáže to sice vykompenzovat krátkými kapitolami, informačními zajímavostmi a neustálou gradací, ale všeobecně u něj platí jedno – jakmile přečtete jeden román, získáte představou o koncepci i těch ostatních.
V rámci celosvětového (ne)úspěchu mám pak jednu teorii. Přijde mi, že tady si pan Brown na vlastní kůži vyzkoušel nepsané pravidlo angloamerických spisovatelů, jež nabádá, že do historie Evropy a katolické církve si mohou kopat, jak chtějí, ale na minulost Spojených států amerických se ať zkusí jen křivě podívat a chraň je ruka Páně!