kniha » Vykladačka smrti
chce si přečíst 1 | má v knihovně 5
hodnotilo: 6
90%
Vykladačka smrti

Ariana Franklin

Vykladačka smrti

Detektivní thriller ze středověké Cambridge

série: Adélie Aguilarová
díl v sérii: 1

Kategorie: thriller - historické - forenzní antropologie

originální název: Mistress of the Art of Death
originál vyšel: 2007

vydání: Jota (web) 2009

odkazy: 1x [recenze]


Komentáře:
Majdule  | ***** 04.07.2011 18:21

Velmi důmyslná a poutavá historická detektivka, která přináší pro středověk velmi netypickou hlavní hrdinku – ženu, lékařku, dnešním jazykem řečeno patoložku. Příběh je postaven na skvěle vystavěné atmosféře středověké Anglie, napínavém příběhu i na osobních vazbách, které Adélii postupně poutají k jinak nenáviděné zemi. Hlavní hrdinka je na svojí dobu nesnesitelně emancipovaná, má víc než ostrý jazyk a bystrý mozek. Kdo má rád tenhle žánr, neměl by si vykladačku smrti a její dobrodružství nechat ujít.

toms  | ***** 26.09.2011 21:20

Během čtení této knihy jsem se neubránil se srovnávání italské lékařky Adélie s irskou právničkou Fidelmou. Obě ženy jsou velmi oddány svému povolání, obě si jdou pevně za svým cílem, obě jsou velmi tvrdohlavé… a zde podobnost téměř končí, Adélie je výrazně „lidštější“ i skromnější, je ochotna přiznat chybu a nechybí jí ani pokora. Snad proto mi něčinilo problém se do knihy snadno a rychle ponořit a hlavní postavu si oblíbit. Velmi kvalitní detektivní příběh ze středověké Anglie má v mých očích jediný zápor – autorka využívá motiv mučených a mrzačených dětí, který bohužel činí z klasické detektivky drsný thriller. Ale to snad ani není problém knihy, jako mého vkusu, prostě saďárny moc nemusím.

trudoš  | ****1/2 01.04.2016 01:02

Ariana Franklinová si pro svou historickou detektivku zvolila jako vyšetřovatele ženu, což už samo o sobě přináší mnoho obtíží; ženy ve středověku prostě moc velká práva neměly. Její postava je proto okořeněna tím, že se jedná – zjednodušeně řečeno – o soudní patoložku. A kupodivu to bez problémů funguje.
Jak spisovatele z Venuše pro jejich emocionální balast příliš nemusím, Franklinová mi v tomhle ohledu padla zcela do noty. Dokáže být komická i strhující zároveň, aniž by jedno bylo na úkor druhého. Její hrdinka zároveň není prototypem utiskovaného dívčete, které musí světu dokázat, jak si bez mužů hravě poradí. Autorka navíc umně pracuje se znalostmi středověké medicíny, které kromě toho, že jsou informačně zajímavé, dokážou zadělat na nejednu noční můru.
Snad jedinou vadou na kráse je přímočará zápletka, která sem tam ustupuje do pozadí na úkor milostným vzplanutím a odplanutím. Ale co, i vztahy k literatuře patří, o to víc, když je někdo dokáže podat tak, že je sami prožíváte.