PITAVAL - databáze detektivní, thrillerové a špionážní literatury

Nejsem zrovna čtenář detektivek a už vůbec ne severských, ale pár dílů seriálů a několik celých minisérií podle nich jsem viděl. Doma se nám povaloval Netopýří muž a ze zvědavosti jsem po něm s určitým očekáváním sáhl a ejhle, on se odehrává v letním Sydney a okolí, kde je nalezena znásilněná a uškrcená blonďatá norská TV hvězdička Inger Holterová a severský má v sobě tak maximálně sklon k alkoholu a snad trochu naturalismu. Hned na počátku na scénu přilétá norský blonďák s velmi norským jménem Chlupatá Díra, back my pardon, Hairy Hole, pardon me again Harry Hole. Čte se to [holy]. No to my ho teda vyndej. Následuje seznamovačka, šukačka, chlastačka, chlastačka a zase chlastačka, šukačka, šukačka, šukačka a nějaká ta akce a nějaké to vyšetřováníčko, to celé proloženo cestopisem po JV Austrálii a ochutnávkou snad dokonce autentických aboriginských legend. Velké části „detektivní“ práce se dozvíte v toporných přímých řečech občas proložených anglickými replikami v kurzívě. Překladatel z němčiny, ano, četl jsem vydání od Moby, asi neměl svůj den. I když jasnou chybu jsem našel jen jednu, kdy se neobtěžoval přeložit slovo konfirmace. Biřmování mu asi nevonělo a je fakt, že Duch Svatý v Birgitě moc dlouho nepobyl, tak z toho nejspíš nechtěl dělat sobě ani čtenáři těžkou hlavu.
Jenže nevěrohodnou zápletku, nedostatečné popisy postav a zmatečné dialogy lze jen těžko přičíst zcela na vrub překladateli. Korunu tomu všemu dal konec, který je zbytečně autorskou zvůli vyhajpován díky neschopnosti a zmatečnosti práce celého oddělení vražd, kdy všichni baští Harrymu jeho neustálé změny teorie kdo a jak vraždil, nejsou schopni postupovat koncepčně, jak jsme zvyklí z jiných i hodně pitomých detektivek, nejsou schopni si utřídit fakta a když mají jednat, dělají chyby jak prvňáčci (volavka, žádné zálohy když jde do tuhého, tolerance alkoholu a násilí při vyšetřování, …). Jestli to takto v Sydney chodí a já bych byl pozůstalý po vraždě a chtěl nějakou spravedlnost, tak bych musel ji nutně musel vzít do vlastních rukou, protože tahle banda neschopů by pachatele nechytla, ani kdyby se jim přišel sám udat.
Jedno se ale románu upřít nedá. Je na něm hodně vidět, jak plyne čas. Třeba vniknutí do domu podezřelého by dnes se všemi dostupnými systémy online ostrahy za pár dolarů odehrálo hodně jinak a konec s lokací mobilu pomocí BTS jako vrchol technických možností je dnes vyloženě úsměvný.
Moje první severská detektivka a hned takový provar. Ale četlo se to kupodivu dobře, možná díky flešbekům do Harryho mládí, přátelství a docela pěkné romanci, která místy zavadila o opravdové hodnoty a dřeň lidství. Po technické a faktické stránce to ale byla hrozná blbost.

To lastmanontheearth: Ono to nadšení z prvního dílu může pramenit i tím, že zde je Harry ještě sólista, kdyžto ve všech dalších dílech (kromě dvojky samozřejmě) už musí pracovat v rámci policejního kolektivu. A to zas vyhovuje mě – jeho neustálé špičkování s kolegy a vztahy, které se tam vyvíjejí, stejně jako jeho neustálé zápasení s nadřízenými, to je něco, co mi na knihách Jo Nesba sedí asi nejvíce. Jsem zvědav co řekneš na „Červenku“, dle mě nejlepší díl celé série.