kniha » Krokodýl na písčině
má v knihovně 2
hodnotilo: 3
60%
Krokodýl na písčině

Elizabeth Peters

Krokodýl na písčině

série: Amélie Peabodyová
díl v sérii: 1

Kategorie: detektivní

originální název: Crocodile on the Sandbank
originál vyšel: 1975

vydání: Alpress (web) 1998


Komentáře:
tomts  | *** 15.02.2015 19:13

Tuto první knihu z dnes již téměř dvacetidílné série bych detektivkou nazval opravdu jen s přivřenýma očima, mnohem blíž má k „červené knihovně“… V první polovině, tedy na nějakých 140 stránkách, se neděje téměř nic, z detektivního hlediska dokonce vůbec nic. Několik mužů a dvě ženy – již nemladá a na dobu, v níž se příběh odehrává (kolem 1890), až nečekaně emancipovaná a energická Amelie Peabodyová, hlavní postava celé série, a mladá šlechtična Evelyn, která prchá sama před sebou a před svou minulostí, a nakonec v samém závěru dvě svatby. Mezitím – ovšem až ve druhé polovině knihy – je objevena mumie, která vzápětí záhadně zmizí, aby pak tu a tam „strašila“ v archeologickém táboře bratrů Emersonových. Kdo za touto a několika dalšími záhadnými hrozbami stojí je celkem zřejmé, proto ani není důvod k nějakému velkému pátrání, jde jen o to pachatele dopadnout, nejlépe při činu… Pokud knihu, která se přes zásadní výhradu nečte špatně, lze chápat jako pilotní díl k jinak detektivní sérii (což zatím netuším, podle anotací by však další díly měly být detektivkovatější, koneckonců šest z nich bylo nominováno na cenu „Agatha“) pak budiž, samostatně by dle mého názoru jen stěží měla nárok zde figurovat.

trudoš  | **1/2 13.03.2019 06:43

Spíš než detektivka v tradičním to slova smyslu, je Krokodýl na písčině romantickým čtivem s dobrodružnou zápletkou. Jakmile hrdinka nejčastěji přemýšlí nad tím, jak svému vyvolenému zašít díry v obleku, vyčistit špínu na líci a možná jej i trochu ostříhat, je víceméně zřejmé, že dostat padoucha do polepšovny bude až na poslední příčce jejích priorit. Zachraňuje to ovšem skutečnost, že Amélie Peabodyová je veskrze sympatickou dámou z viktoriánské Anglie, co má prořízlou pusu a nedá si nic líbit, není-li to tedy až příliš v rozporu se společenskými konvencemi. Jenže tam, kde Agatha Christie dokázala na relativně malém prostoru rozehrát plnohodnotné vyšetřování, Elizabeth Petersová pouze vaří z vody. Zápletka by tak šla shrnout do několika vět, a navíc je vlastně o ničem, přičemž všechny informace o egyptské archeologii jsou jen atraktivními kudrlinkami, které mají tenhle fakt zakrýt. Přesto to má svoje neodolatelné kouzlo, za což může především autorčina půvabně staromódní stylistika.