RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

123456789101112poslední (59)2332 příspěvků celkem
kniha: Černá ozvěna - Connelly, Michael
Lmslaver | ***** | před 309 dny

První příběh Harryho Bosche nebyla má první kniha s tímto detektivním hrdinou, ale nijak nebyla pozadu v čtivosti a napínavosti s pozdějšími případy od Michaela Connellyho. Dostal jsem přesně to, co jsem očekával, pořádnou porci detektivního thrilleru se špetkou akčního koření v závěru.

kniha: Elitní sniper - McEwen, Scott
Koloniar, Thomas
trudoš | **1/2 | před 311 dny

I když oceňuji, že autoři boří mýty ohledně společenské etikety amerických vojáků, neboť je nechávají mluvit jako ukrajinské dlaždiče a chovat se jako smečku puberťáků, spisovatelské řemeslo je zkrátka nezvládnuté. Popisy, dialogy, kulisy, všechno to působí hrozně amatérsky a uměle, přestože záměr byl předpokládám opačný. Ona je vůbec kniha plná rozporů, kdy se slušné akční scény tlučou s kýčovitým patetismem nebo válečné hrdinství s románovou nezničitelností. Nejhorší jsou pak chvíle, kdy dojde na náboženské světonázory, protože černobíleji by to snad ani vykreslit nešlo.
Ve výsledku jednoduchá militárka, sloužící v druhém plánu jako náborová příručka pro vstup do té úplně nejvíc nejlepší armády na světě – US Army. Ta je totiž plná sympatických, čestných a statečných vojáků, až je vlastně s podivem, že tu válku v Afghánistánu nedotáhli do konce v příběhu tří dnů. Držet se to víc v rovině nadsázky, možná bych se i bavil, takhle jsem si užil jen bojové scény a zbytek se snažil ignorovat.

kniha: Tváře noci - Jackson, Corrie
trudoš | **** | před 313 dny

Zpočátku jsem měl trochu problém přijít na chuť hlavní postavě. Přeci jen, novinářská hyena, prahnoucí po detailech toho kterého mordu – k takovým hrdinům se hledá cesta těžko. Ale šanci jsem Sophii Kentové dal a holka nezklamala. Sice by se mohla mírnit v zádumčivém pohledu na svět, ale budiž, každý nemůžeme být druhý Zákopčaník. Takže spokojenost, už jen pro tu stylovou ich-formu.
Román nicméně začíná drastickým otvírákem, který se ukáže být pouhou kouřovou clonou pro změnu kulis. Patnáct let žurnalistiky udělalo s autorkou svoje, minimálně po stránce tvůrčího řemesla. A to už na scénu přichází anotací přislíbený svět vrcholového modelingu. Ten Corrie Jacksonová vykresluje bez příkras, živě a přesvědčivě, až mi těch mladých slečen bylo skutečně líto. Slabší je však v charakteru klíčových odhalení, čistě proto, že se za každou cenu snaží zužitkovat všechny zúčastněné figury a tím zvraty ztrácejí na překvapivosti. Ovšem velké plus má ode mě za absenci jakýchkoliv romantických odboček.

kniha: Totem - Morrell, David
Jana677 | ***1/2 | před 313 dny

To se takhle moje mamka vydala do knihkupectví, přičemž asi od někoho zaslechla, že David Morrell je uznávaný spisovatel a koupila „Totem“. Těžko říct proč sáhla zrovna po hororu, už se jí bohužel nemohu zeptat. Každopádně o pár dní později s kyselým až štítivým výrazem předala knihu mně, své krvelačné ratolesti. Byla jsem tehdy nadšená, moc jsem si napínavou četbu z prostředí amerických hor a pastvin užila.
Uplynulo 17 let a jak to tak chodí, dojmy se změnily. V hlavě se mi za tu dobu usadil věčně nespokojený kritik, který ochotně upozorní na snaživě rozpačitý úvod, jaký by člověk čekal u začínajího spisovatele – ovšem „Totem“ je autorův třetí román a tohle je navíc novější, přepracovaná verze. Po několika desítkách stran nabere děj na obrátkách, představí se hlavní hrdinové a neodbytnému kritikovi přijdou navzdory celkem úspěšné snaze o hlubší psychologii dost archetypální: přivandrovalý správňák šerif, patolog s poněkud nezdravou minulostí, na chlastu závislý reportér z velkoměsta a samozřejmě nesmí chybět despotický starosta. Do sbírky hollywoodských klišé se v této reedici naštěstí nedostala žádná femme fatale, volejme hallelujah! Svůj okamžik slávy si užije i několik vedlejších postav (veterináři, policisté atd.), z nichž mě nejvíce mátl navrátivší se rančerův syn, u kterého Morrel opakovaně zapomínal, že po téměř čtvrt století od jeho odjezdu už nejde o žádného mladíka.
K nejvýraznějším negativům patří závěr, bezradný, uspěchaný, podkopávající logiku předchozích událostí. Po celý román je hrozba zobrazována na úrovni instinktivně reagujících, agresivních zvířat, ta však ke konci zničehonic začnou používat lsti, oheň, zkrátka chovat se inteligentně a cílevědomě.
„Totem“ není špatný horor, většinou se četl hladce a má své velmi dobré pasáže. Akorát by neuškodilo omezit některé stereotypy, ujasnit si věk aktérů a určitě doladit finále, to bylo vážně odbyté, plné mezer. Za zmínku ještě stojí předmluva, obsahující spoilery, takže ji doporučuji spíše jako doslov. 71%

kniha: Herodesův stín - Winter, Antonín
trudoš | ***1/2 | před 315 dny

Můj druhý román od Antonína Wintera a opět musím ocenit velmi pěkně zkomponovanou kriminální zápletku. Jenže v důsledku je to to jediné, co na knize skutečně oceňuji. Vyprávění se vleče krajinou balastu, kdy se sice neustále něco děje, ale zvednout ze židle mě to prostě nedokázalo. Naštěstí v závěru se ukáže, že ta dlouhá trnitá cesta měla pro dvojici vyšetřovatelů přeci jen nějaký smysl a drobnosti do sebe poctivě zaklapnou. Což odpovídá i charakteru ústředního komisaře, starého neoblomného vlka, který ač neoplývá bůhvíjak geniálním intelektem, postupným sbíráním stop a ověřováním detailů se propracovává ke kýženému dopadení pachatele. Jen sem trochu lítal v časovém zařazení, protože se příběh odehrává v roce 1946, ale atmosférou mi připomínal spíš až nějaká 60. léta. A vzhledem k tomu, jak mám poválečné období v literatuře rád, mrzí mě nevyužitý potenciál společenského chaosu. Na druhou stranu, v rámci tuzemské tvorby a doby vzniku je Herodesův stín pořád víc než slušná detektivka.

kniha: Drasticky děsivý Dexter - Lindsay, Jeff
Jana677 | ***1/2 | před 316 dny

Už dlouho se mi nestalo, abych knížku přelouskala za jediný den (holt se málokdy můžu válet na gauči s osmatřicítkou horečkou a odmítat se podílet na provozu domácnosti). A přesně to jsem potřebovala po předchozí knize, která mi přivodila mentální opruzeniny z přefilozofování: svižný, nenáročný příběh, co se bude číst hladce – takříkajíc sám. V tomto ohledu mi „Drasticky děsivý Dexter“ vyhověl, vyprávění se sarkastickým nadhledem v první osobě pasovalo a umožnilo rychlojízdu. Překvapeně zjišťuji, že tím skoro končí výčet kladů, jelikož nezbytně nastupuje srovnávání. Zatímco seriálový Dexter je sympaťák, takový roztomilý, lehce narušený Batman, který má vše pod kontrolou, u toho románového je snadnější uvěřit duševnímu poškození hlavního hrdiny, všechno to předstírání a vražedné choutky působí mnohem více znepokojivě. Někdo to může brát jako plus, pro jiného to může být důvod strhávat procenta, já patřím mezi nerozhodnuté.
Přesuňme se k těm zřetelnějším negativům, tedy k samotnému ději a vyšetřování sériových vražd. Na nějaké zapojení detektivů rovnou zapomeňte, ti řeší své mocenské hrátky a jsou popisováni jako neschopní. Vůbec nezáleží na tom, že Dexter pracuje jako forenzní specialista u policie. Nezkoumá a nesleduje žádné důkazy, je zkrátka vláčen svými sny a intuicí, duševním propojením s pachatelem. Seriál se naštěstí dokázal jakékoliv parapsychologii vyhnout, přiznal vedlejším postavám i nějaké profesní kvality a Dextera nechal vše řešit důvtipem a zcela přirozenými dovednostmi.
Lindsayho výtvor se od seriálu liší i v dalších podstatných ohledech, čímž nemyslím jen jiný průběh událostí a úmrtí jedné z důležitých postav. Všechno to skrývání hrdinovy temnoty se provalí nečekaně brzy. Jistě, román byl první a veškeré odchylky jdou na vrub scénáristů, díky za ně. Udělali z televizní podívané mnohem zajímavější, rafinovanější a dlouhodobější záležitost.
A závěr knihy, do hajzlu, co to jako mělo být?! Nůž dopadl, střih, pohřeb, blablabla a ty si domysli, čtenáři, co se mezitím stalo? Zasáhl Dexter proti pachateli, vyklidil dotyčný bojiště sám, odnesl si ho čert nebo co?!
Nemůžu si pomoct, navzdory čtivosti dostal „Drasticky děsivý Dexter“ od toho seriálového slušně nakopáno do zadnice. 69%

kniha: Oltář z kostí - Carter, Philip
trudoš | *** | před 317 dny

Nenáročný konspirační thriller, jehož plusem je čtivost. Vše ostatní už jde na vrub čtenářova vkusu a času. Philip Carter bohužel nelituje jediné vycpávky, kterou by mohl v příběhu použít, díky čemuž mu akční zápletka pro dvě stě stran nabobtnala málem na trojnásobek. Ohledně autentičnosti při zemi taky příliš nezůstal, přestože se bere smrtelně vážně. Práci si navíc zjednodušil vytvořením fádně kýčovitých postav, kterým prochází i ty nejkrkolomnější kaskadérské kousky, takže bez problémů zvládnou prakticky cokoliv. Podobné je to i s padouchy, kterých je tu požehnaně a každý jeden z nich je ztělesněním toho největšího zla. Naneštěstí jejich role v příběhu není moc uspokojivá, o čemž svědčí hlavně jejich odbytý skon.
Celkově na mě Oltář z kostí působil dojmem, jako by si autor nemohl vybrat, zda chce paběrkovat na Danu Brownovi, nebo Jamesi Rollinsovi. A ta kombinace obou mu na výbornou úplně nevyšla. Zabít čas s tím šlo ideálně, ale na vlastní místečko v knihovně to rozhodně nestačilo.

kniha: Vyhlídka - Connelly, Michael
Lmslaver | ***** | před 318 dny

Dvě stě stran kvalitního detektivního příběhu, který se obejde i bez ohromujících kotrmelcových zvratů, to je Connellyho Vyhlídka. Detektiv Bosch ve strhujícím případu v boji nejen se zločinem, ale i s mašinérií kolosu FBI. Byť není zápletka nijak moc komplikovaná, postup vyšetřování je dobře vystavěn a nepostrádá čtivost. Žádná zbytečná vata navíc, všechno do sebe zapadá jako ozubená kolečka hodin až do finální akce. Citát: „Toho dne Bosch pochopil, že lidé s hodností často svádějí bitvy spíše s vnitřními nepřáteli.“

kniha: La Loba - Russell, Alan
trudoš | **** | před 319 dny

Strhující čtení, jež okouzlí nemilosrdnými kulisami, stejně jako nekompromisní zápletkou. Alan Russell spoléhá na kouzlo jednoduchého a bez parádiček míří k cílové rovince, kterou již úspěšně proběhli Stephen King s Misery a Jack Ketchum s Dívkou od vedle. A přestože by jeden řekl, že s tímhle druhem koncepce se nedá vymyslet nic nového, Russell s elegancí ledního medvěda dokazuje, kolik toho o thrilleru ještě nevíme. Je to hodně trýznivé, ale zároveň to nejde za hranici únosnosti. Nebýt naivistického (a hlavně zbytečného) boje s mexickou mafií, byla by spokojenost maximální.
Přiznám se také, že pro jednou jsem zcela propadl kouzlu záporné postavy. I když je Mattvyed figurou veskrze nesympatickou, jeho postřehy ohledně života v divočině jsou fantastické. A jak mě zpočátku štvalo archetypální nepřátelství mezi Hamiltonem a Martinem, tak postupné budování jejich spolupráce bylo skvělé, přičemž finální zvrat vtipně zúročil všechna seržantova původní podezření. Takže jen a jen spokojenost.

kniha: Rukojmí - Pintoff, Stefanie
trudoš | ***1/2 | před 320 dny

Akční thriller s rychlou rozehrávkou, ale jinak s celkově pomalejším průběhem. Stefanie Pintoffová sází na osvědčenou metodu atypických vyšetřovatelů/zlo­činců, kteří jsou zde v pozici specialistů, jež mají pomoci s patovou situací. Naneštěstí, jak se spisovatelka snaží udržet nakladatelsky zajímavý rozsah, dochází k otravnému opakování stejných otázek. Nehledě na několik slibných motivů, které v průběhu vyprávění jednoduše vyšumí. Což je škoda, protože adrenalinu je v románu požehnaně a tahle vata ho jen nařeďuje. Podobné je to i s překombinovaným závěrem, který sice šokne jak má, jenže ty zvraty člověk čeká, vzhledem k tomu, že na něj autorka neustále pomrkává.
Samotný tým Vidocq je zábavný i atraktivní, ačkoliv představování jednotlivých členů mohlo být kratší, stejně jako rozebírání jejich osobních problémů. Navíc ne všichni mají v zápletce klíčový význam, takže některé etudy působí účelové, jen aby všichni protagonisté měli využití. Přičemž disfunkční „spolupráce“ je málem až hraná.

kniha: Napojení - Richards, Douglas E.
trudoš | ** | před 323 dny

Zklamání, ale ani ne tak kvůli průměrné osnově, jako spíš pro prachbídné literární řemeslo. Působí to jako amatérská prvotina, se všemi neduhy, které k tomu patří. Přestylizované postavy nemají s realitou moc společného a jejich jednání je zcela v moci tvůrce. Je to jeden supervoják vedle druhého, s duší geniálních vědců a citem pro poezii, to vše prošpikováno notnou dávkou nerdských popkulturních odkazů. Nemluvě o množství moralisticko-etických mouder, jež rozhazují plnými hrstmi do všech směrů. Kdyby mi bylo dvanáct, asi bych to žral i s navijákem, ale teď už mi to přišlo jen nudné. Přitom k zápletce výhrady nemám, usínalo se u ní dobře. Douglas E. Richards jede v duchu akčních filmů páté cenové skupiny a moc se nezabývá tím, jak otřepaně některé zvraty působí. Možná byl záměr nikoho příliš nepřekvapovat a naopak čtenářům dát něco, co slaví úspěch léta jinde. Nevím, ale bylo to krajně protivné a přímou úměrou to shazovalo těch pár chytrých myšlenek, se kterými autor dokázal přijít.

kniha: Temný měsíc - Sandford, John
trudoš | *** | před 324 dny

Touto knihou otevírá John Sandford novou sérii s ústřední postavou vyšetřovatele Virgila Flowerse. Ten byl evidentně stvořen již v předchozích románech, protože zde vystupuje už jako čtenářův starý známý a také Davenportův žák a podřízený. Sám Lucas Davenport se tu mihne v podobě několika telefonních rozhovorů, při nichž ho Flowers žádá o radu. Takže tolik k oproštění se od staré série.
Temný měsíc je slušně vystavěný thriller, jenž uspokojí především ty, kteří si už na styl Johna Sandforda zvykli. Tohle je přesně ten typ románu, podle něhož jedou různé Kriminálky Las Vegas, New York, Miami a jim podobné. Přímočarý děj, ve kterém zvraty prohlédnete několik stran dopředu, není zbytečně komplikovaný, nebo náročný. Hrdina je férový sympaťák, prostředí je správně maloměšťácké a vraždící psychopat jako by vypadl z vysokoškolské příručky. Výsledek mi však tak trochu připomněl parafrázi na Stepfordské paničky, kdy přes všechny ty stylové parádičky kolem nenacházím uvnitř lautr nic zajímavého.

Jeden z najlepších detektívnych románov zo starej školy za posledné obdobie, ktorý som čítal, a to paródie veľmi nemusím, no táto je napísaná inteligentne, vážne a zároveň s úsmevom, uťahuje si zo známych veľkých detektívov, no zároveň ich neponižuje, nevyvršuje sa na nich. A tunajší komentár (ktorý je zároveň akousi krátkou, no veľmi výstižnou literárnou analýzou) od užívateľa tomts k tomuto titulu pokladám zase za jeden z najlepších a najkrajšie napísaných komentárov (respektíve recenzii), ktoré som čítal, preto sa ani sám nebudem snažiť ohľadom deja knihy niečo viac napísať :) Namiesto toho spomeniem malú pikošku.

Jedinou záhadnou neznámou, čo som si z knihy odniesol, pre mňa ostáva český preklad od Heřmana Hankla a Karla Černého vydaného u Plzáka (1940) a to, prečo meno parodovaného „Hercula Poirota“ bolo preložené ako Amarante, keď originál obsahuje meno Amer Picon. Ako som pozeral v preklade Zdeňky Wattersonej – prvého českého vydania románu – v Lidových novinách (1937), tak ten sa drží originálnej verzii mena francúzskeho detektíva. Ale to je len taká malá drobnosť, ktorá našťastie nepôsobí v románe nijak rušivo. Čo ľutujem je, že ďalšie z prípadov seržanta Beefa už v češtine nevyšli, rád by som si ešte nejaký prečítal.

kniha: Byla to vražda? - Hilton, James
Severín Sincilery | ***1/2 | před 326 dny

Toto bol presne ten druh detektívneho románu, o ktorom sa dá povedať, že neurazí ani nenadchne. Žiadnu „vyššiu literatúru“ v ňom preto určite nehľadajte.

kniha: Pohřbení - Elliot, Kendra
trudoš | **1/2 | před 327 dny

Obsah přesně splňuje to, co inzeruje přebal. Kombinace romantiky s thrillerem se nese v duchu kriminálních seriálů a nebýt některých zásadních klopýtnutí, byl bych s výsledkem vlastně spokojen. A to i přesto, že příběhu chybí to nejpodstatnější – vlastní tvář. Kendra Elliotová namíchala poctivý koktejl lásky a napětí, který však v ničem nevyniká nad běžný průměr. A ač mě zaujal motiv zmizelého autobusu či příběh přeživšího chlapce, je smutnou pravdou, že vyústění událostí zavání vypočítavou potřebou šokovat. Problém je, že v tomhle ohledu autorka nedokáže uhrát důvěryhodnost. Zápletka jednoduše opomíjí základní rozpory a zároveň se vyhýbá odpovědím na nejpalčivější otázky stran totálního selhání vyšetřovacího aparátu. Co oči nevidí, to rozum nepálí. Ve výsledku mi tak nejvíc vyhovovalo, že když přijde na děj, spisovatelka se drží rozumného rozsahu. Jen ta závěrečná konfrontace se nese v duchu zaběhnutých klišé, o kterých sice víte, že musí přijít, ale jejich zbytečnost to neomlouvá.

kniha: Ztracené holky - Marwood, Alex
trudoš | **** | před 328 dny

Silné drama s naprosto nejednoznačnými hrdinkami. Alex Marwoodová rozhodně nešáhla po jednoduchém tématu a tahle sázka na nejistotu jí podle mě vyšla na pěkných 80 %. Těch neproměněných 20 % jde na úkor literárnímu balastu, kterým příběh obalila, aby bylo učiněno zadost psychologickému thrilleru. Tahle vata totiž v důsledku pouze brzdí tempo vyprávění, přičemž opakování již jednou řečeného celé věci také nijak neprospívá. Pro pochopení základních pohnutek nebylo podle mě třeba celých kapitol, stačilo pár vět a člověku by už souvislosti docvakly. I když uznávám, že flashbacky jsou úžasně sugestivní.
Přesto bych rád podotkl, že jsem se vůbec nenudil. Ono to u tak rozporuplného tématu ani moc nejde, o to víc, že autorka je skutečně nemilosrdná a v některých momentech jde až na dřeň lidské představy o morálce. Plus je, že vyústění čtenáře zákonitě rozebere, zápor naopak v tom, že postavy vlastně nemají na výběr při své cestě do horoucích pekel. A takhle osudovost mi je zkrátka proti srsti.

kniha: Alibi na příští noc - Vavrečka, Lukáš
trudoš | *1/2 | před 331 dny

Moje malá noční můra. Intelektuální ohňostroj v detektivce, kdy se moc nehledí na pravidla žánru, ale spíš se apeluje na šíři slovní zásoby. Což by bylo fajn, kdyby to nebylo tolik ubíjející. Alespoň v mém případě.
Celý text působí jako zbeletrizovaný scénář divadelní moderny, ve kterém není místo pro zastaralé postupy a všichni musí přehrávat, aby byla zachycena absurdnost morbidní scenérie. Tomu napomáhá často nelogické chování postav, nehledě na podivuhodný přístup policistů k vyšetřování. Přišlo mi, jako by Lukáš Vavrečka pro jazykový manýrismus zapomněl na plynulost zápletky, jež se i při rozsahu dvou set dvaceti stran stává únavnou a nepřehlednou. O to víc, že je rozdělena do čtyř dějových linií, které spolu málem ani nesouvisí a zaplněna množstvím postav, z nichž podstatné jsou tři. V příběhu nezazní snad jediné normální souvětí, protože všechno musí být zabaleno v rádoby básnických metaforách – ty ve mně pak vzbuzovaly akorát nutkavou touhu uškrtit autora na jeho bohémské šále.

kniha: Tiché dívky - Rickstad, Eric
Jana677 | **** | před 331 dny

Napoprvé jsem „Tiché dívky“ po několika stránkách odložila, důvodů bylo hned několik. 1) Štítila jsem se obracet stránky, jelikož jsem měla knihu půjčenou od tety, které knihovnu pochcal kocour – a tahle papírová cihlička asi ležela hodně na ráně. 2) Byla jsem přežraná vysloužilými detektivy se zdravotními potížemi. 3) Štvalo mě jméno hlavního hrdiny, obtěžovalo mou imaginaci nesympatickým ksichtem jisté nechvalně proslulé osoby. Dala jsem „Tichým dívkám“ druhou šanci, překonala odpor ke zvlněným, zažloutlým stránkám, co tolik voněly mojí kočce; vyčíhla jsem si ideální náladu pro severské thrilery (sníh, mráz, brzy tma, mírná depka) a pokusila se soukromému detektivu Rathovi vymyslet obličej odpovídající jeho samotářské povaze. Potom už jsem si dobře užila svižně odsýpající případ ztracených děvčat.
Vyhovovalo mi prostředí kanadských městeček a hor, stejně jako autorova přímočarost: když kapitola končí větou „sejdeme se v tolik hodin na tomto místě“, pak na začátku následující kapitoly tam prostě jsme. Žádné odbočky ve stylu popisů cesty, použitého dopravního prostředku, okolí, či momentálních duševních pochodů. Charaktery jsou docela dobře definovány jejich jednáním, živými rozhovory, jen občas sklouznou k nějakým více či méně důležitým vzpomínkám. Frank Rath je vypiplán detailně, u vedlejších postav zůstal prostor pro dokreslení, ale všichni fungovali dostatečně.
Děj není kdovíjak originální, četla jsem však rychle, se zaujetím a zvědavostí, která bestie má zločiny na svědomí, případně jak konkrétní dívky zapadají do vyšetřování. Autor neposkytuje mnoho vodítek a můj obvykle přesný odhad tentokrát selhal. Konec mě úplně nenadchnul, přišel mi neslaný, nemastný a epilog (vlastně jeden obří cliffhanger) byl horší než kopanec do holeně. Snad se čeští čtenáři k dalšímu dílu brzy dostanou. Přes výhrady k finále mi zdejších momentálních 77% přijde jako odpovídajícím způsobem lichotivá cifra.

kniha: Poslední deska - Cartmel, Andrew
trudoš | ***** | před 333 dny

Parádní román, a to ani nejsem milovník elpíček či jazzu. Jenže o tomhle kniha v základě není. Andrew Cartmel fantastickým způsobem popsal magii sběratelství, ať už se týká prakticky čehokoliv. Kouzlo prohrabáváním se v krabicích, pátráním po zapomenutých perlách, neochvějná jistota, že možná v té příští bude kousek, po kterém pasete už léta… Tohle všechno v tom je a ještě mnohem víc, včetně dvou úžasných koček. S typickým britským humorem dokázal autor vyšvihnout zábavný thriller, který si nezakládá na divoké akci nebo stylových hláškách. Jeho „vinylový detektiv“ je přitom přesně tím originálním kořením, které jsem v žánru dlouho postrádal. A přestože by se mohlo zdát, že příběh hravě sklouzne do parodie, spíš se drží v rovině lehkého čtení, které se prostě jen nebere smrtelně vážně. Zároveň však jednotlivé zvraty nepůsobí dojmem nekonzistentní komedie a forma je promyšlena do nejmenších detailů.
Pro mě jednoznačně nejlepší kniha roku 2017, a kdybych byl dívče, už píšu milostný dopis.

kniha: Poslední autobus do Woodstocku - Dexter, Colin
trudoš | ***1/2 | před 335 dny

Standard detektivního žánru, bez radikálních chyb, ale i bez nějakých zásadních překvapení. Ovšem v postavě inspektora Morseho se skrývá natolik osobitý mrzout, že podobného těžko pohledat. Nikomu se nepodřizuje, nikomu nenadbíhá, nikomu nepřizná žádnou chválu. Správný alkoholik a tak trochu nervák. I popichování mezi ním a vyšetřujícím policistou, který mu dělá jakéhosi Watsona, je kouzelně sympatické.
Nic to však bohužel nemění na tom, že zápletka ničím nenadchla. Zdlouhavé pátrání po totožnosti mrtvé dívky a následné nekonečné kombinování kdo s kým a proč, místo pracování s konkrétními stopami, to není nic pro mě. Neznamená to však, že by šlo o odfláknutou práci – naopak, tahle kriminálka patří mezi ty, kde na konci vše zaklapne na své místo a nic nezůstane nevysvětleno. Navíc krátký rozsah zaručuje, že na nudné prostoje v podstatě není moc prostoru. Takže všechno je to o tom, jestli vám sedne jazyková stylistika nebo ne, a v případě že ano, má u vás Colin Dexter snadno vyhráno.

kniha: Konec hlídky - King, Stephen
Jana677 | **** | před 335 dny

Bill Hodges sice stojí jednou nohou v hrobě a druhou na banánové slupce, to mu však nebrání společně s parťačkou Holly řešit na vlastní pěst případy zvláštních sebevražd, jakkoliv stopy vedou neuvěřitelným směrem a do velmi temných zákoutí. Závěr trilogie definitivně opustil kolej „normálních“ zločinů a zběsile vyrazil po paranormální trati do stanice Horor. Ne, bát se pravděpodobně nebudete, i když z některých scén zamrazí. King se tentokrát příliš soustředí na děj a na vzájemné vztahy postav, hutná atmosféra bohužel poněkud absentuje… ale docela si umím představit, že kvalitní filmová verze s patřičně ponurou hudbou by mohla strach navodit.
Uspokojivé zakončení série, byť má své zápory: například mám dojem, že se autor chvílemi snaží demonstrovat, jak drží krok s dobou, s novými technologiemi, aniž by o tom dokázal čtenáře přesvědčit (mě tedy ne a to mám do ajťáka daleko). Taky by nezaškodilo méně často zdůrazňovat, kam se člověk dívá při lhaní.
Nejsem zklamaná, nejuchám nadšením, prostě jsem za své peníze dostala Kingův slušný standard. Jako fajn, Stephene, ale přece jen už by to zase chtělo napsat nějakou pořádnou pecku, co mě vystřelí z papučí a ještě po letech budu při vzpomínce na ni blaženě slintat… 75%

kniha: Škvár - Bukowski, Charles
trudoš | **** | před 336 dny

Přestože mi život a doba spisovatele Charlese Bukowského moc neimponuje, musím přiznat, že při téhle jeho poslední knize jsem se bavil skutečně náramně. Absurdita si tu podává ruku s despektem ke společnosti a pro těch pár vulgarit se nikdy nejde daleko. Ovšem všechno to k příběhu tak nějak patří a cokoliv seškrtat, byla by toho jen škoda. Chlapácké chování i myšlenkové pochody hlavního hrdiny jsou jednoduše dokonalé, krásně parafrázující žánrové ikony jako jsou Phil Marlowe, Sam Spade či Mike Hammer. Autor přitom nikoho nezesměšňuje, ale naopak využívá možnosti volného ringu, takže se tu žánrově mele úplně všechno, včetně mimozemšťanů z vesmíru. Tohle je ostře nabitý škvár v pravém slova smyslu a nebojí se do čtenáře vyprázdnit celý zásobník. Šílená groteska s rezonancí drsné školy, která sice jako detektivka nefunguje vůbec, ale parodie je to skvělá. Kdyby zápletka byla trochu víc při smyslech a v druhé půlce dějově vyrovnanější bez filozofického podtextu, hodnotil bych ještě lépe.

kniha: Finské pouto - Hiltunen, Pekka
trudoš | *** | před 339 dny

Zbytečně roztáhnutá zápletka, která je v základě sympaticky jednoduchá – existuje skupina spravedlivých, která ráda dostává nedotknutelné za mříže. Takoví Dannyho parťáci na druhou, přičemž není nouze o stylové hrdiny a zábavné dialogy. Naneštěstí Pekka Hiltunen místo akčního děje sází na psychologii postav, takže jejich skutky neohromí nápaditostí ani originalitou. Občas sice zajdou za hranice zákona, ale to je asi tak všechno, čím zaujmou.
Román tak připomíná spíš komorní drama, než moderní thriller, což ještě umocňují pouhé dva případy, jež hrdinové na čtyřech stech stranách řeší. Ty nejen, že nejsou kriminálně příliš komplikované, ale při „odplatách“ se klaďasové ani nezapotí. Vytyčí si cíl, naplánují si cestu a jdou po ní. Zásadní zvraty nepřijdou a klacky, které jim spadnou pod nohy, prostě přeskočí. Ve vyprávění mi tak chyběly zvraty, kvůli kterým bych nad dalším vývojem trnul napětím. Výsledný nic moc dojem pak ještě podtrhly nudné kulturní stereotypy a prvoplánové charaktery.

kniha: Nomád - Swallow, James
trudoš | **** | před 341 dny

Poctivý a nekompromisní thriller v tradici Gradyho Šesti dnů Kondora, s notnou dávkou hi-tech udělátek. Nebo jinak – takový mladší Tom Clancy, jen irští teroristé byli nahrazeni arabskými. A přestože by to mohlo svádět k patosu a holedbání se vlastní spravedlností, James Swallow k celé problematice přistupuje poměrně střízlivě. Dost možná proto, že je Brit.
Každopádně zápletka je fajn, snad jen zbytečně nafouknutá. Nicméně autor příliš nevybočuje z kurzu, který nastavili Tom Cain či Andrew Britton. Přesto mi přišel daleko čtivější a uvěřitelnější. Teda opomenu-li fakt, že jeho hrdina prochází akčním vývojem jako pověstný nůž máslem, ačkoliv nejde o školeného operativce. Náhoda je blbec, ovšem zas tak velký ne. V zásadě mám ale vlastně pouze jedinou výtku, kterou bych směřoval na tvůrčí neochotu změnit pravidla hry a pokusit se čtenáře překvapit něčím novým. Protože i když má Swallow vymazlený způsob, jak spáchat teroristický čin, zbytek je obyčejný – dobří jdou po těch zlých a hotovo.

kniha: Mrtvol na tři hroby - Mason, Jamie
trudoš | ***1/2 | před 343 dny

Mít to sympatičtější hrdiny a ne tolik zbytečných scén, které se v kontextu ukazují jako bezpředmětné, byl bych nadšenější. Ale časté návraty do minulosti, které dopodrobna vysvětlují to, co člověk pochopil z předchozích náznaků, příběh pouze nešťastně natahují. Ten přitom stojí na náhlých zvratech, jež by perfektně fungovaly na polovičním rozsahu, podobně jako rané filmy Dannyho Boyla. Nejzábavnější část tak přichází v průběhu první třetiny, kdy jsou různorodé figury konfrontovány se sérií absurdních situací a každá s jinou motivací se v nich snaží zorientovat.
Jamie Masonová bezvadně pracuje s dialogovou komikou, hůř si však vede v té situační, kterou utápí v nepodstatných slovech. Navíc jsem měl trochu problém s aktéry, u kterých autorka občas neví co s nimi. Násilně se snaží morbidní skutky lidsky odůvodnit, aby se nedostala do morálního konfliktu, jenže výsledkem jsou nedůvěryhodné charaktery, s nimiž se člověk těžko ztotožňuje. Ale jako film by to mohla být v správě ujetá komedie.

kniha: Ochránce - Crais, Robert
Lmslaver | ****1/2 | před 343 dny

Joe Pike přijal nelehký úkol ochránit mladou dívku Larkin – svědkyni na první pohled banální dopravní nehody. Když se na scéně objeví federální agenti a najatí zabijáci vstupuje do hry i Elvis Cole a další Pikeovi přátelé, aby rozpletli tenhle podivný případ a zjistili před kým vlastně dívku musí chránit. Ochránce je bezesporu další poutavý detektivní thriller s několika dějovými zvraty, tak jak jsme u Roberta Craise zvyklí.

kniha: neoAddix - Courtenay Grimwood, Jon
trudoš | *** | před 345 dny

Alternativní svět, ve kterém Napoleon uskutečnil svůj sen a stvořil Impérium ovládající celou Evropu, se z plánované utopie proměnil o několik set let později v noční můru byrokracie a diktatury. Ve stínech technicky vyspělé civilizace pak žijí bytosti z hlubin věků, monstra lačnící po krvi, které rozhodně nemají zájem být odhaleny… což se ovšem stane. Výpověď bezvýznamného žebráka spustí kolotoč událostí, jež ve svém soukolí začnou drtit osudy vybraných smrtelníků.
Jon Courtenay Grimwood sestavuje příběh jako důmyslnou mozaiku, kdy zpočátku tápete mezi střípky, které teprve v druhé půlce začnou dávat smysl. Ovšem smysl plný brutality, beznaděje a erotiky. Autor se nesnaží hrdiny nijak idealizovat, žijí, aby přežili a víc je nezajímá. Pojmout tedy k někomu sympatie není právě jednoduché. Navíc se nedokážu zbavit dojmu, že póza zmaru byla pouze z papundeklu, protože ne všechno dávalo úplně smysl. Přesto mě tenhle kyberpunkový thriller opepřený mytologickým bestiářem nakonec docela bavil.

kniha: Zlomené srdce - Weaver, Tim
Sirius | *** | před 346 dny

jak už je u Weavera dobrým zvykem, tak i tenhle Rakerův případ se čte jedním dechem. A má to zase zajímavý prostředí – točí se to kolem starých filmů, což je fakt lahoda. Jenže někde v polovině jsem si uvědomil, že to místy působí fakt nezáživně a místo, aby krátil, tak stránky přidává a natahuje to jak žvejkačku. Zbytečně. No a pak tu jsou zvraty – tentokrát jsem měl pocit, jako kdyby se Weaver snažil vyrazit dech co nejvíc. Pořád je to sice žánrová špička, ale Němé oběti byly přeci jen o něco lepší.

kniha: Smrt na křižovatce - Furutani, Dale
trudoš | **** | před 347 dny

Povedená detektivka ze starého Japonska, která není zbytečně natahovaná o popisy tradic, obyčejů a myšlení. Přitom to tam všechno je, ovšem naservírováno se samurajskou nonšalancí, takže děj neztrácí na pospolitosti a motivace jednotlivých postav jsou snadno pochopitelné. Zachována zůstává také dobová atmosféra se špetkou humoru i tragédie, včetně poklidného tempa vyprávění, jež je plánovitě narušováno syrovým násilím. Akira Kurosawa by měl radost.
Pravdou ale je, že zápletka se rozjíždí pomalu a smrt na křižovatce jako by ani nehrála významnou roli. Sám hrdina má na starosti jiné věci, než vyšetřovat zabití, které se ho netýká. Jakmile však rónin Macujama Kaze zabředne do klubka krajských intrik, nemá na výběr, než dopadnout vraha a usvědčit jej ze zločinu. A v tomhle ohledu si autor vede skvěle, aniž by nějak předimenzovával schopnosti a znalosti, jež by hrdina v daném postavení měl mít. Jen ty dva zbývající díly by to chtělo, aby se člověk dozvěděl, jak nakonec dopadlo jeho putování.

kniha: Šachové figurky - May, Peter
furunkl | ***** | před 347 dny

I v posledním díle trilogie se autorovi podařilo epodlézt vysoce nastavenou laťku.Monolog hlavního hrdiny přednesený před církevním soudem dělá z díla něco víc, než jen kvalitní detektivku, ba i víc než poutavý román o nezdolných lidech.

kniha: Číňan - Mankell, Henning
trudoš | *** | před 349 dny

Podobně jako v sérii s Wallanderem, i zde splétá Henning Mankell zápletku pro mě tolik rozčilujícím způsobem – tedy navnadí na zajímavý zločin, poukáže na pár záhadných stop a… a pak se tím přestane zabývat. To ani nezmiňuji, že Číňan funguje jako detektivka pouze v první třetině, po dvousté straně je už čtenáři jasné, kdo je patouch, co se seběhlo a proč k tomu vlastně došlo. Zbytek románu (tři sta stran) už ani tak nejde o to, že by soudkyně Birgitta Roslinová po něčem pátrala, ale spíš je vírem událostí vtažena do intrik mocného Číňana. Jenže místo toho, aby děj gradoval, se autor zabývá vysvětlováním příčin boje mezi šíleným zbohatlíkem a jeho sestrou. Což s sebou bohužel přináší spoustu tvůrčích pokusů o proniknutí do myslí komunistických aktivistů.
A tak se detektivka mění v thriller, ten v politickou konverzačku, ta ve společenský psychologický román, v závěru se přejde zase k thrilleru, který je ukončený „překvapivými“ zvraty. Za mě nuda. Sice slušně napsaná, ale pořád nuda.

kniha: Půlnoční slunce - Nesbø, Jo
trudoš | **** | před 351 dny

Spokojenost, i když mi nikdo nevymluví, že Jo Nesbø měl knihy prohodit a jako první vydat tuhle a Krev na sněhu až po ní, protože by jedna s druhou lépe souzněly. Proč to neřeknu, abych příliš nespoileroval, ale jde o závěr a celkové vyznění.
Co bych každopádně jindy považoval za slabinu, je tady překvapivě předností. Ač zápletka nepředvede žádné kotrmelce (kromě jedné vážně nechutné scény, jejímiž aktéry jsou mrtvý sob a hledaný zločinec), má vyprávění přesně tu správnou noir atmosféru, díky níž románu jednoduše propadnete. Až bych skoro řekl, že těch dvou set stran bylo možná škoda, klidně mohl být rozsah dvojnásobný a přidalo by se tak na dějových zvratech. Na druhou stranu, směr příběhu je poměrně jasný a více slov by na tom pravděpodobně vůbec nic nezměnilo. Takhle autor staví pouze na svižných dialozích a sympatičnosti postav (kladných i záporných), a je třeba říct, že tentokrát mu všechno šlape na výbornou. Melancholická jednoaktovka pro chvíle akutního předávkování se štěstím.

kniha: 18 oříšků k rozlousknutí - Christie, Agatha
Nelson | ****1/2 | před 352 dny

Povídky v této sbírce mají své velké detektivy slečnu Marplovou a Hercula Poirota. Na počet povídek vyhrává slečna Marplová (13×5), na kvalitu přece jenom Hercule Poirot, ale jen těsně a je to čistě můj subjektivní názor. U většiny sbírek nebo antologií se snažím vypíchnout ty, dle mého názoru, nejlepší, ale tato sbírka je velký koncert těchto dvou detektivů a zvláště jejich autorky. Prostě žádnou slabší povídku nevidím a tuto sbírku mohu jen doporučit všem fanouškům detektivek.

kniha: Niceville - Stroud, Carsten
trudoš | ****1/2 | před 352 dny

Městečko Niceville má spousta nevšedních problémů – nevysvětlitelná zmizení, bankovní loupež, masakr policistů, krádež tajného zařízení… a ještě několik podobných. Nudou tu rozhodně netrpí.
Podobně jako autorskému duu Preston & Child jde Carstenu Stroundovi především o co nejširší čtenářskou přístupnost. Tedy napínavý román bez vyšších ambicí, ovšem napsaný s bravurou mistra. Dialogy, postavy i kulisy jsou prodchnuty jemnou dávkou černočerného humoru, díky němuž si po celou dobu čtení uvědomujete nadsázku, se kterou je příběh tvořen.
Niceville je báječnou ukázkou, jak má vypadat hororový thriller – zábavný, strašidelný, nápaditý a tajemný. Jen ta absence dalších dílů je peklo, protože román je první knihou z trilogie, a tak až do poslední kapitoly pouze nastiňuje situaci a rozmisťuje figury. Což ubírá vyprávění trochu na spádu, přestože šlape v rekordním tempu – pořád se něco děje, ale počet stran jasně naznačuje, že se dořeší jen máloco. A to naštve, nejste-li právě trpělivý jedinec.

Gyles Brandreth patří mezi ty autory, kteří dokážou zaujmout dějem i jazykovou formou. Díky tomu se z románu stává příjemná viktoriánská detektivka, okořeněna rozporuplnou postavou Oscara Wilda coby vyšetřovatele.
Přes určitou atraktivnost to svoje mouchy ale má. Především stylizace do příběhů A. C. Doyla je až moc zřejmá, nehledě na fakt, že Wilde množství Holmesových postřehů regulérně přebírá. Přitom osobnost je to dostatečně excentrická, aby si vystačila s vlastním repertoárem, což dokazuje četnost jeho bonmotů. A právě tady vyvstává ta problematika s hrdinou, kterého se autor snaží navléct do kabátu, který mu tak úplně nesedí. Bohémský spisovatel je sice v mnoha ohledech sympatický a chytrosti má na rozdávání, jenže role Velkého detektiva je na něj moc. Zápletka v jeho stínu totiž ustupuje do pozadí a člověk si spíš užívá atmosféru vyprávění než rozplétání zločinu jako takového. V tu chvíli už mohl autor knihu pojmout jako regulérní biografii a užil bych si ji mnohonásobně víc.

kniha: Nesmírný - Adler-Olsen, Jussi
trudoš | **** | před 357 dny

Opět neřestně natahované, přičemž vedlejší linie se sociopatkou je vlastně navíc, protože pro vývoj zápletky není v důsledku moc podstatná. Díky tomu román trochu připomíná Složku 64, kdy sledujeme události, na které vyšetřovatelé nemají vliv a z kontextu je jasné, kam směřují i jak skončí, takže vyprávění jen připravují o nějaký ten moment překvapení. Samotné detektivní pátrání působí drobátko laxně, i když je fakt, že při vyšetřování dvacet let staré vraždy se nikam moc pospíchat nedá. Ovšem v rámci toho, kam postavy musí dojít a jak nekomplikovanou cestu před sebou mají, je až s podivem, že s tím Jussi Adler-Olsen dokázal zaplnit tolik prostoru.
Ale pořád fajn čtení. Když člověk jednou do téhle série nastoupí, užívá si spíš jednotlivé členy týmu a jejich sociální strasti, ve který se čím dál víc tlačí na pilu, než kriminální podkres. Za zmínku pak stojí fakt, že každý román autor vystavuje jinak, takže minimálně vzor koncepce se neopakuje, přestože slov je často víc, než třeba.

kniha: Felidae - Pirinçci, Akif
trudoš | **1/2 | před 359 dny

Jak měla Felidae fajn začátek, tak to poměrně záhy začala být nuda. Přibližně do poloviny jsem se ještě držel, pak už mi přišlo, že autor děj cíleně natahuje, přičemž to nemělo jiného smyslu, než uhrát vyšší počet stran, aniž by si to zápletka zasloužila. A přiznám se, že sledování kocouřích snů mě moc nebralo a už vůbec ne v momentě, kdy se ukázalo, jak moc jsou klíčové pro rozřešení detektivní linie. Takový pátrač za moc nestojí, když musí neustále čekat na zásah shůry.
Nerad bych však knize ubíral na informační hodnotě. Akif Pirinçci má kočky hodně dobře zvládnuté a povedeně podsouvá čtenáři různé poznatky o smyslu jejich různorodého chování. V tomhle bodě však příběhu podle mě ubližují fantaskní motivy, které vyprávění odchylují od reality. Člověk tak musí brát s nadsázkou jedno i druhé a pak už je to jen o tom, zda mu sedne spisovatelův literární styl, nebo jej naopak začne štvát. Já bohužel jeho smyslu pro humor nepropadl a tak jsem dějovou linii spíš protrpěl, než nadšeně přijal.

kniha: S vrahem za zády - Stallwood, Veronica
trudoš | *** | před 361 dny

Docela příjemná detektivka, především díky prostředí, ve kterém se odehrává – tedy na autorském literárním turné. Hrdinka je spisovatelkou historických romancí, takže tady skvěle funguje konfrontace tvůrce se čtenáři, jejichž svět se často točí kolem úplně jiných sluncí, než je to naše. Právě v tomhle mě kniha bavila nejvíc, jak různí lidé vymýšlejí absurdní důvody, aby obhájili, že čtou červenou knihovnu a nemusí se za to stydět. Až je skoro škoda, že se Veronica Stallwoodová nezaměřila pouze na tyto vtipné postřehy, protože detektivní linie mi přišla zbytečně roubovaná a hlavně nesmyslná. Nejen po dějové stránce, ale i po té funkční, protože logiku zločinu jsem našel pouze v nutnosti zbavit se jedné z vedlejších postav. A mít tu prostě nějakou vraždu, aby se kniha hodila do série. Navíc samotné vyšetřování je dosti mimoděčné, kdy Kate Ivoryová ani moc nepátrá, jako se ji spíš snaží někdo zabít a na konci milostivě odhalí svou totožnost. V důsledku milé, ale spíš pro téma, než obsah.

kniha: Slavné případy soudce Ti - Gulik, Robert van
trudoš | ***1/2 | před 362 dny

Osobně mi vyhovují spíše pozdější případy soudce Ti z pera Roberta van Gulika. Tahle knížka se na můj vkus až příliš stylizuje do podoby čínských zápisků a stylistika tak podle toho vypadá – suchá, nezáživná, plná řečí o morálce, přičemž celek působí jako divadelní hra. Navíc ani sám soudce ničím nezaujme, jeho osobitá povaha zde ještě nemá prostor k projevu a na lstivé odhalení pachatelů proto můžeme zapomenout. Vyšetřování jednotlivých případů je celkově prachbídné, zcela dle tradic dobové literatury – takže bez duchů zemřelých by nikdo na nic nepřišel, což je po několikátém opakování už trochu nuda.
Ale svoje kouzlo to má a člověk se alespoň seznámí s počátky celé řady, včetně toho, jak vlastně soude Ti přišel ke svým tolik důležitým pomocníkům. Dokonalé jsou pak slovní archaismy, především v cíleném ponižování se před mocnými pány. A díky bonusovým materiálům o pravidlech lidového vyprávění a historii práva ve staré Číně je kniha prakticky nezbytností, zajímá-li vás tato tématika.

V pořadí čtvrtý román se zvláštním agentem Pendergastem nás zavádí do slunného Kansasu, zemědělské oblasti, kde nejen že chcípnul pes, ale taky kočka, myš i hejno blech. Proto série brutálních vražd ospalým městečkem Medicine Creek pořádně zacloumá. A i když se místní šerif snaží vše vysvětlit přirozenou cestou, Aloysius X. L. Pendergast si rozhodně myslí něco jiného. Zlo, které se v Medicine Creek probudilo, má podle něj s přirozeností hodně málo co společného…
Zátiší s vranami má vše, v čem jsou Douglas Preston a Lincoln Child tolik dobří – nenáročný děj, punc hororu, živé postavy a sympatického hrdinu. Nejde o přelomové dílo v žánru, na to jsou oba autoři příliš šestákoví, ale jako oddechovka je to naprosto ideální. Možná jen konec působí dojmem horké jehly a pár stehů se nepovedlo tak úplně zahladit, ale pro tu parádní jízdu předtím dokážu nad tímhle nedostatkem klidně přivřít oči. Jižanský agent navíc v tomto díle vůbec poprvé vystupuje v hlavní roli a vyprávění to jen svědčí.

123456789101112poslední (59)2332 příspěvků celkem