RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1345678910111213poslední (60)2381 příspěvků celkem
kniha: Tajná historie Twin Peaks - Frost, Mark
trudoš | ****1/2 | před 355 dny

Mark Frost pojal osud jednoho amerického maloměsta uprostřed temných lesů skutečně mistrně. Na základě různých archiválií, utajených dokumentů, dopisů a novinových výstřižků předkládá čtenáři komplexní shrnutí základních motivů, které definují seriál z roku 1990. Indiánské kletby, létající talíře, démonické dimenze, to vše a ještě mnohem víc skrývají mlžné pahorky a jejich soví strážci. Kdo tedy chce začít s novou sezonou a zároveň má strach ze zapomenutí předchozích událostí, neexistuje pro něj lepší spis, jenž by mu je mohl připomenout. Stinnou stránkou publikace je pouze její bezdějovost. Střípky sice dávají dohromady obrazce, které fascinují svou nápaditostí, ale v důsledku se nedá říct, že by byl k dispozici nějaký konkrétní příběh nebo dramatická osnova.
Po technické stránce ovšem jedna z nejlépe zpracovaných fabulačních knih, co se mi kdy dostala do rukou. Nakladatelství Jota má mou uctivou poklonu, protože počeštění dotáhlo k naprosté dokonalosti. A že to nemohlo být jednoduché.

kniha: Umění zabíjet - Silva, Daniel
trudoš | ***1/2 | před 356 dny

Daniel Silva má jako jeden z mála moderních autorů cit pro vytvoření funkční špionážní atmosféry zasazené do současných kulis. V čem naopak u mě selhává, jsou uvěřitelné postavy. A začíná to u hlavního hrdiny, který se na jednu stranu snaží být profesně necharakterní, na druhou stranu fňuká kvůli věcem, o nichž by jeden řekl, že by už mohl mít dávno za sebou. Jasně, utváří to jeho mužný profil, jenže to také působí lehce strojeně, jak podle návodu ze stavebnice.
Každopádně osnova Umění zabíjet v sobě kloubí ty lepší vlastnosti Ludlumovy a Le Carrého tvorby. Silva umí být správně zádumčivý v osobní rovině, stejně jako zběsile akční, když na to přijde řeč, a přitom udržovat vyrovnanou hladinu napětí. Snad jen, že v druhé půlce zbytečně graduje něco, co už vygradované je. Jako čtenáři víme, k čemu došlo, ale přesto musíme čekat, dokud to skrze narážky nedojde i hrdinům než se děj konečně posune dál. Ovšem konec dobrý, všechno dobré. Deziluzí nad účely, co světí prostředky, nikdy není dost.

kniha: Sniper - Hunter, Stephen
trudoš | ****1/2 | před 359 dny

Šesté Swaggerovo dobrodružství je stejně parádní jako v minulosti u nás vydané Černé světlo. Je tu samozřejmě ten problém, že mezi oběma romány uplynuly tři další, se kterými neměl český čtenář možnost se seznámit, naštěstí tady se na nějaké souvislosti nehraje. Pouze frajer Bob je už skoro důchodce, až si člověk říká, zda to vůbec dotáhne do konce příběhu. Ale jestli jste schopni přistoupit na hru „stará škola versus zbytek světa“, budete se bavit od začátku do konce. Autorova evidentní láska k filmům s Johnem Waynem z toho čiší na sto honů, a upřímně, pořád mi to bylo mnohem bližší, než další nepovedená coververze akčňáků s Brucem Willisem. A pak jsou tu ještě hvězdy a pruhy vyražené do duše každé stránky, ale což už, čekat od amerického spisovatele něco jiného, by bylo vážně dost naivní. Jinak ovšem skvělý thriller, plný nečekaných zvratů, zbraňové techniky a postřehů ze života odstřelovačů.
Jen překlad drobátko skřípe, ať už v podivuhodných novotvarech, nebo nesmyslných dialozích.

kniha: Živá návnada - Tracy, P. J.
trudoš | **** | před 361 dny

Román působí jako nutný předěl mezi pilotním filmem a následujícím seriálem, kdy je třeba plnohodnotně uzavřít vztahy po událostech z knihy Chceš hrát? a zároveň Opičkáře smysluplně dostat do pozice nájemných vyšetřovatelů. Ti tak ve zdejší zápletce vyfasovali vedlejší roli, a kdyby se zde nevyskytli vůbec, nijak by jí to vlastně ani neublížilo. Nic to však neubírá na literárním umu obou autorek, který hraje na notu konverzačního humoru. Ten jim kupodivu funguje především v té chlapské rovině, čímž si u mě milé dámy vysloužily nemalé uznání.
Trochu problémové je mužské osazenstvo policejních detektivů a jejich podezřelých, kteří postupně splývají jeden s druhým a kdyby nebyla připomínána jejich jména, rychle bych se v nich ztratil. Ovšem stran konstrukce zločinu má – oproti první knize – vývoj událostí víc logiky, hlavně pak v závěrečném vyústění. Pořád je v tom cítit nutnost podbízet se trendům, ale současně to hezky převrací vše, co člověk dosud považoval za neměnné. U mě velmi dobrý.

kniha: Třetí dráp boží - Castro, Adam-Troy
Jana677 | ***1/2 | před 362 dny

Andrea nám bohužel změnila povahu z drsné, sarkastické mrchy na citově zmatenou, empatickou, skoro soucitnou ženu. Stala se relativně obyčejnou, ironické hlášky bezmála zmizely a s nimi sympatické záblesky humoru z předchozího dílu. Hlavní hrdinka už pro mě tudíž nebyla tak atraktivní, nedařilo se mi s ní tolik sžít, držet jí urputně palce. První mínus, ovšem zásadní. Také prostředí, kde se děj odehrává, není ani zdaleka tak bohaté a zajímavé jako u „Vyslanců mrtvých“. Habitat s jeho nevšedními obyvateli a zákonitostmi zaujal rozhodně víc než luxusní orbitální výtah. Ale budiž, nelze vymýšlet stále nové úžasné světy, aby byl rozmlsaný čtenář plně uspokojen. Osazenstvo těch několika místností, co pendlují vesmírem mezi stanicí Zahálka a planetou Xana, je převážně lidské, odhadnutelné, předvídatelné. Několik mimozemšťanů sice v příběhu figuruje, nicméně nevzbudili ve mně kdovíjakou fascinaci – zajímavější mi přišel potenciál linkerů z rodu homo sapiens, jedinců propojených do společné mysli. Zápletka samotná není špatná, byť i ta za prvním případem Andrey Cortové zaostává. Přesto se mi četlo dobře a dojmy většinu času oscilovaly mezi 75–80%. Jenže pak přišel závěr, který snad Castro psal při sledování nějaké jihoamerické telehovnely. Takže do hodnocení musím promítnout nejen své zklamání z psychického „vývoje“ hlavní hrdinky, nýbrž i obavy z klesající kvality dalších dílů (kéž bych se mýlila). Pořád však jde o nadprůměrnou sci-fi detektivní sérii a pokračování dám šanci. 74%

kniha: Vyslanci mrtvých - Castro, Adam-Troy
Jana677 | ****1/2 | před 362 dny

Fanoušci sci-fi detektivek by se měli připravit na orgasmus, protože tohle je jeden z nejkvalitnějších zástupců subžánru. Pokud mi knížka dokáže nabídnout zajímavé postavy – přinejmenším jednoho hrdinu, se kterým se můžu ztotožnit, pak má u mě napůl vyhráno. Vyšetřovatelka Andrea Cortová není žádná superžena: je inteligentní, sarkastická, uzavřená až asociální (trauma z dětství) a velmi odhodlaná, za svým cílem jde se sveřepostí pitbulteriéra. Pro mě nesmírně sympatický charakter a největší plus „Vyslanců mrtvých“. Odfajfkovat si však můžu i další klady: rozmanité povahy vedlejších „hráčů“, skvělé dialogy, dobře nahozené pozadí (vesmír a jeho obyvatelé, umělé inteligence, Konfederace, Diplomatický sbor, nevolnický systém atd.), poutavé prostředí habitatu, patřičně zamotaná detektivní zápletka (byť odhadnutelná), výrazný myšlenkový přesah a místy i dynamická akce. Nesmím zapomenout ani na kvalitní provedení knihy: hardback s vkusným přebalem, vlepenou záložkou, tak akorát tuhým papírem, s výborným překladem a pečlivou redakcí (uniklo jen málo překlepů). Cena je s ohledem na rozsah nekřesťansky vysoká, dostanete za ni však vysokou kvalitu po stránce vzhledové i obsahové. Našlo se pár pasáží, kdy mě příběh netáhnul dostatečně silně, proto „jen“ 85%.

kniha: Vesmírní detektivové - Piskáček, Jaroslav
trudoš | **1/2 | před 363 dny

Těšil jsem se na vesmírné detektivky a dostal sbírku pěti povídek o milostných trojúhelnících. Což bohužel zdaleka nebylo tak záživné, jak by se ve spojení se sci-fi tématikou mohlo zdát. Za plnohodnotnou detektivku bych stěží dokázal označit dva texty, zbytek jsou spíš příběhy o zločinu. A bohužel dost nudné, alespoň co se mě týče. Mordy v podstatě obyčejné, řešení bez překvapení a postavy v mezích zákona. U jednoho dvou případů jsem dokonce i pociťoval zbytečně natažený rozsah. Nemluvě o tom, že prvek fantastiky tu často ani nehraje roli. Na zadní straně krabice od cereálií jsem už četl větší kosmičárny. Nejvíc tak pobavila jen scéna z poslední povídky, kdy hrdina na utajené vědecké základně dochází k závěru, že si z něj všichni dělají blázny, žádná vražda nebyla a celé vyšetřování je pouze inženýrský způsob rafinované zábavy.
Celkově tedy zklamání, čekal jsem trocha budovatelsky nostalgického počteníčka a dostal šedý průměr. Ale ono je to vlastně jedno a to samé, takže co si stěžuji.

kniha: Abeceda kostí - Welsh, Louise
trudoš | **1/2 | před 365 dny

Spíš než jako detektivku vystavěla Louise Welshová Abecedu kostí po vzoru společenského románu. V rámci „pokleslého“ žánru tak nelze knihu hodnotit příliš pozitivně, protože kriminální motiv je nastolen až k závěru a hrdina k němu přijde jak slepý k houslím. Do té doby se jen mluví, hodnotí, popisuje, kritizuje. A nevylepšují to ani skryté odkazy na Arthura Conana Doyla, nebo Agathu Christie, protože nemají jiného významu, než být uměleckou pózou.
Naštěstí stylistika není vůbec špatná a díky ní vyprávění příjemně šlape, přestože krize středního věku není právě téma, co jsem původně očekával. Pátrání po životě nedoceněného básníka také bohužel není moc napínavé, už jen proto, že se autorka zaměřuje častěji na variace mileneckých neřestí než nějaké skutečné záhady. Tedy ne, že by se souložilo, spíš se hodnotí důsledky nevěr různých postav. Celé to pak stojí na klasickém ženském „místo toho, abychom si to vyříkali hned, budeme raději nešťastní až do konce života“, a to jde vážně mimo mě.

kniha: Krkavci - Green, George Dawes
trudoš | *** | před 367 dny

Bezvadný nápad, ale provedení mi nesedělo. Trochu s tím souvisí ne zcela upřesněné charaktery jednotlivých aktérů. Přestože by jejich povaha měla být dána základními motivacemi, neustále se to mění v závislosti na té které situaci a člověk si jen těžko může někoho oblíbit, nebo nenávidět. George Dawes Green se tím asi snaží vystihnout přirozenou podstatu člověka, kterýžto v zásadě nemusí být od přírody grázl, aby se dopustil zločinu. Jenže díky tomu teror, který zažívá postižená rodina, nevyznívá úplně autenticky, což ještě podtrhuje delší čas, který s nimi kriminálník tráví. Tohle je plán, jehož proveditelnost závisí na rychlé akci a každý další den navíc pouze nahrává jeho fatálnímu selhání.
Jsou tu ovšem dobré momenty, i když z dnešního pohledu možná zastaralé. Ústřední námět s vydíráním je parádní, stejně jako bezděčné varování před ztrátou soukromí prostřednictvím Myspace. Brzy však „mrazivý“ thriller sklouzl do roviny šedivého průměru, jenž pro mě ztratil říz po ústředním zvratu.

kniha: Černá ozvěna - Connelly, Michael
Lmslaver | ***** | před 368 dny

První příběh Harryho Bosche nebyla má první kniha s tímto detektivním hrdinou, ale nijak nebyla pozadu v čtivosti a napínavosti s pozdějšími případy od Michaela Connellyho. Dostal jsem přesně to, co jsem očekával, pořádnou porci detektivního thrilleru se špetkou akčního koření v závěru.

kniha: Elitní sniper - McEwen, Scott
Koloniar, Thomas
trudoš | **1/2 | před 369 dny

I když oceňuji, že autoři boří mýty ohledně společenské etikety amerických vojáků, neboť je nechávají mluvit jako ukrajinské dlaždiče a chovat se jako smečku puberťáků, spisovatelské řemeslo je zkrátka nezvládnuté. Popisy, dialogy, kulisy, všechno to působí hrozně amatérsky a uměle, přestože záměr byl předpokládám opačný. Ona je vůbec kniha plná rozporů, kdy se slušné akční scény tlučou s kýčovitým patetismem nebo válečné hrdinství s románovou nezničitelností. Nejhorší jsou pak chvíle, kdy dojde na náboženské světonázory, protože černobíleji by to snad ani vykreslit nešlo.
Ve výsledku jednoduchá militárka, sloužící v druhém plánu jako náborová příručka pro vstup do té úplně nejvíc nejlepší armády na světě – US Army. Ta je totiž plná sympatických, čestných a statečných vojáků, až je vlastně s podivem, že tu válku v Afghánistánu nedotáhli do konce v příběhu tří dnů. Držet se to víc v rovině nadsázky, možná bych se i bavil, takhle jsem si užil jen bojové scény a zbytek se snažil ignorovat.

kniha: Tváře noci - Jackson, Corrie
trudoš | **** | před 371 dny

Zpočátku jsem měl trochu problém přijít na chuť hlavní postavě. Přeci jen, novinářská hyena, prahnoucí po detailech toho kterého mordu – k takovým hrdinům se hledá cesta těžko. Ale šanci jsem Sophii Kentové dal a holka nezklamala. Sice by se mohla mírnit v zádumčivém pohledu na svět, ale budiž, každý nemůžeme být druhý Zákopčaník. Takže spokojenost, už jen pro tu stylovou ich-formu.
Román nicméně začíná drastickým otvírákem, který se ukáže být pouhou kouřovou clonou pro změnu kulis. Patnáct let žurnalistiky udělalo s autorkou svoje, minimálně po stránce tvůrčího řemesla. A to už na scénu přichází anotací přislíbený svět vrcholového modelingu. Ten Corrie Jacksonová vykresluje bez příkras, živě a přesvědčivě, až mi těch mladých slečen bylo skutečně líto. Slabší je však v charakteru klíčových odhalení, čistě proto, že se za každou cenu snaží zužitkovat všechny zúčastněné figury a tím zvraty ztrácejí na překvapivosti. Ovšem velké plus má ode mě za absenci jakýchkoliv romantických odboček.

kniha: Totem - Morrell, David
Jana677 | ***1/2 | před 371 dny

To se takhle moje mamka vydala do knihkupectví, přičemž asi od někoho zaslechla, že David Morrell je uznávaný spisovatel a koupila „Totem“. Těžko říct proč sáhla zrovna po hororu, už se jí bohužel nemohu zeptat. Každopádně o pár dní později s kyselým až štítivým výrazem předala knihu mně, své krvelačné ratolesti. Byla jsem tehdy nadšená, moc jsem si napínavou četbu z prostředí amerických hor a pastvin užila.
Uplynulo 17 let a jak to tak chodí, dojmy se změnily. V hlavě se mi za tu dobu usadil věčně nespokojený kritik, který ochotně upozorní na snaživě rozpačitý úvod, jaký by člověk čekal u začínajího spisovatele – ovšem „Totem“ je autorův třetí román a tohle je navíc novější, přepracovaná verze. Po několika desítkách stran nabere děj na obrátkách, představí se hlavní hrdinové a neodbytnému kritikovi přijdou navzdory celkem úspěšné snaze o hlubší psychologii dost archetypální: přivandrovalý správňák šerif, patolog s poněkud nezdravou minulostí, na chlastu závislý reportér z velkoměsta a samozřejmě nesmí chybět despotický starosta. Do sbírky hollywoodských klišé se v této reedici naštěstí nedostala žádná femme fatale, volejme hallelujah! Svůj okamžik slávy si užije i několik vedlejších postav (veterináři, policisté atd.), z nichž mě nejvíce mátl navrátivší se rančerův syn, u kterého Morrel opakovaně zapomínal, že po téměř čtvrt století od jeho odjezdu už nejde o žádného mladíka.
K nejvýraznějším negativům patří závěr, bezradný, uspěchaný, podkopávající logiku předchozích událostí. Po celý román je hrozba zobrazována na úrovni instinktivně reagujících, agresivních zvířat, ta však ke konci zničehonic začnou používat lsti, oheň, zkrátka chovat se inteligentně a cílevědomě.
„Totem“ není špatný horor, většinou se četl hladce a má své velmi dobré pasáže. Akorát by neuškodilo omezit některé stereotypy, ujasnit si věk aktérů a určitě doladit finále, to bylo vážně odbyté, plné mezer. Za zmínku ještě stojí předmluva, obsahující spoilery, takže ji doporučuji spíše jako doslov. 71%

kniha: Herodesův stín - Winter, Antonín
trudoš | ***1/2 | před 373 dny

Můj druhý román od Antonína Wintera a opět musím ocenit velmi pěkně zkomponovanou kriminální zápletku. Jenže v důsledku je to to jediné, co na knize skutečně oceňuji. Vyprávění se vleče krajinou balastu, kdy se sice neustále něco děje, ale zvednout ze židle mě to prostě nedokázalo. Naštěstí v závěru se ukáže, že ta dlouhá trnitá cesta měla pro dvojici vyšetřovatelů přeci jen nějaký smysl a drobnosti do sebe poctivě zaklapnou. Což odpovídá i charakteru ústředního komisaře, starého neoblomného vlka, který ač neoplývá bůhvíjak geniálním intelektem, postupným sbíráním stop a ověřováním detailů se propracovává ke kýženému dopadení pachatele. Jen sem trochu lítal v časovém zařazení, protože se příběh odehrává v roce 1946, ale atmosférou mi připomínal spíš až nějaká 60. léta. A vzhledem k tomu, jak mám poválečné období v literatuře rád, mrzí mě nevyužitý potenciál společenského chaosu. Na druhou stranu, v rámci tuzemské tvorby a doby vzniku je Herodesův stín pořád víc než slušná detektivka.

kniha: Drasticky děsivý Dexter - Lindsay, Jeff
Jana677 | ***1/2 | před 375 dny

Už dlouho se mi nestalo, abych knížku přelouskala za jediný den (holt se málokdy můžu válet na gauči s osmatřicítkou horečkou a odmítat se podílet na provozu domácnosti). A přesně to jsem potřebovala po předchozí knize, která mi přivodila mentální opruzeniny z přefilozofování: svižný, nenáročný příběh, co se bude číst hladce – takříkajíc sám. V tomto ohledu mi „Drasticky děsivý Dexter“ vyhověl, vyprávění se sarkastickým nadhledem v první osobě pasovalo a umožnilo rychlojízdu. Překvapeně zjišťuji, že tím skoro končí výčet kladů, jelikož nezbytně nastupuje srovnávání. Zatímco seriálový Dexter je sympaťák, takový roztomilý, lehce narušený Batman, který má vše pod kontrolou, u toho románového je snadnější uvěřit duševnímu poškození hlavního hrdiny, všechno to předstírání a vražedné choutky působí mnohem více znepokojivě. Někdo to může brát jako plus, pro jiného to může být důvod strhávat procenta, já patřím mezi nerozhodnuté.
Přesuňme se k těm zřetelnějším negativům, tedy k samotnému ději a vyšetřování sériových vražd. Na nějaké zapojení detektivů rovnou zapomeňte, ti řeší své mocenské hrátky a jsou popisováni jako neschopní. Vůbec nezáleží na tom, že Dexter pracuje jako forenzní specialista u policie. Nezkoumá a nesleduje žádné důkazy, je zkrátka vláčen svými sny a intuicí, duševním propojením s pachatelem. Seriál se naštěstí dokázal jakékoliv parapsychologii vyhnout, přiznal vedlejším postavám i nějaké profesní kvality a Dextera nechal vše řešit důvtipem a zcela přirozenými dovednostmi.
Lindsayho výtvor se od seriálu liší i v dalších podstatných ohledech, čímž nemyslím jen jiný průběh událostí a úmrtí jedné z důležitých postav. Všechno to skrývání hrdinovy temnoty se provalí nečekaně brzy. Jistě, román byl první a veškeré odchylky jdou na vrub scénáristů, díky za ně. Udělali z televizní podívané mnohem zajímavější, rafinovanější a dlouhodobější záležitost.
A závěr knihy, do hajzlu, co to jako mělo být?! Nůž dopadl, střih, pohřeb, blablabla a ty si domysli, čtenáři, co se mezitím stalo? Zasáhl Dexter proti pachateli, vyklidil dotyčný bojiště sám, odnesl si ho čert nebo co?!
Nemůžu si pomoct, navzdory čtivosti dostal „Drasticky děsivý Dexter“ od toho seriálového slušně nakopáno do zadnice. 69%

kniha: Oltář z kostí - Carter, Philip
trudoš | *** | před 375 dny

Nenáročný konspirační thriller, jehož plusem je čtivost. Vše ostatní už jde na vrub čtenářova vkusu a času. Philip Carter bohužel nelituje jediné vycpávky, kterou by mohl v příběhu použít, díky čemuž mu akční zápletka pro dvě stě stran nabobtnala málem na trojnásobek. Ohledně autentičnosti při zemi taky příliš nezůstal, přestože se bere smrtelně vážně. Práci si navíc zjednodušil vytvořením fádně kýčovitých postav, kterým prochází i ty nejkrkolomnější kaskadérské kousky, takže bez problémů zvládnou prakticky cokoliv. Podobné je to i s padouchy, kterých je tu požehnaně a každý jeden z nich je ztělesněním toho největšího zla. Naneštěstí jejich role v příběhu není moc uspokojivá, o čemž svědčí hlavně jejich odbytý skon.
Celkově na mě Oltář z kostí působil dojmem, jako by si autor nemohl vybrat, zda chce paběrkovat na Danu Brownovi, nebo Jamesi Rollinsovi. A ta kombinace obou mu na výbornou úplně nevyšla. Zabít čas s tím šlo ideálně, ale na vlastní místečko v knihovně to rozhodně nestačilo.

kniha: Vyhlídka - Connelly, Michael
Lmslaver | ***** | před 377 dny

Dvě stě stran kvalitního detektivního příběhu, který se obejde i bez ohromujících kotrmelcových zvratů, to je Connellyho Vyhlídka. Detektiv Bosch ve strhujícím případu v boji nejen se zločinem, ale i s mašinérií kolosu FBI. Byť není zápletka nijak moc komplikovaná, postup vyšetřování je dobře vystavěn a nepostrádá čtivost. Žádná zbytečná vata navíc, všechno do sebe zapadá jako ozubená kolečka hodin až do finální akce. Citát: „Toho dne Bosch pochopil, že lidé s hodností často svádějí bitvy spíše s vnitřními nepřáteli.“

kniha: La Loba - Russell, Alan
trudoš | **** | před 377 dny

Strhující čtení, jež okouzlí nemilosrdnými kulisami, stejně jako nekompromisní zápletkou. Alan Russell spoléhá na kouzlo jednoduchého a bez parádiček míří k cílové rovince, kterou již úspěšně proběhli Stephen King s Misery a Jack Ketchum s Dívkou od vedle. A přestože by jeden řekl, že s tímhle druhem koncepce se nedá vymyslet nic nového, Russell s elegancí ledního medvěda dokazuje, kolik toho o thrilleru ještě nevíme. Je to hodně trýznivé, ale zároveň to nejde za hranici únosnosti. Nebýt naivistického (a hlavně zbytečného) boje s mexickou mafií, byla by spokojenost maximální.
Přiznám se také, že pro jednou jsem zcela propadl kouzlu záporné postavy. I když je Mattvyed figurou veskrze nesympatickou, jeho postřehy ohledně života v divočině jsou fantastické. A jak mě zpočátku štvalo archetypální nepřátelství mezi Hamiltonem a Martinem, tak postupné budování jejich spolupráce bylo skvělé, přičemž finální zvrat vtipně zúročil všechna seržantova původní podezření. Takže jen a jen spokojenost.

kniha: Rukojmí - Pintoff, Stefanie
trudoš | ***1/2 | před 379 dny

Akční thriller s rychlou rozehrávkou, ale jinak s celkově pomalejším průběhem. Stefanie Pintoffová sází na osvědčenou metodu atypických vyšetřovatelů/zlo­činců, kteří jsou zde v pozici specialistů, jež mají pomoci s patovou situací. Naneštěstí, jak se spisovatelka snaží udržet nakladatelsky zajímavý rozsah, dochází k otravnému opakování stejných otázek. Nehledě na několik slibných motivů, které v průběhu vyprávění jednoduše vyšumí. Což je škoda, protože adrenalinu je v románu požehnaně a tahle vata ho jen nařeďuje. Podobné je to i s překombinovaným závěrem, který sice šokne jak má, jenže ty zvraty člověk čeká, vzhledem k tomu, že na něj autorka neustále pomrkává.
Samotný tým Vidocq je zábavný i atraktivní, ačkoliv představování jednotlivých členů mohlo být kratší, stejně jako rozebírání jejich osobních problémů. Navíc ne všichni mají v zápletce klíčový význam, takže některé etudy působí účelové, jen aby všichni protagonisté měli využití. Přičemž disfunkční „spolupráce“ je málem až hraná.

kniha: Napojení - Richards, Douglas E.
trudoš | ** | před 381 dny

Zklamání, ale ani ne tak kvůli průměrné osnově, jako spíš pro prachbídné literární řemeslo. Působí to jako amatérská prvotina, se všemi neduhy, které k tomu patří. Přestylizované postavy nemají s realitou moc společného a jejich jednání je zcela v moci tvůrce. Je to jeden supervoják vedle druhého, s duší geniálních vědců a citem pro poezii, to vše prošpikováno notnou dávkou nerdských popkulturních odkazů. Nemluvě o množství moralisticko-etických mouder, jež rozhazují plnými hrstmi do všech směrů. Kdyby mi bylo dvanáct, asi bych to žral i s navijákem, ale teď už mi to přišlo jen nudné. Přitom k zápletce výhrady nemám, usínalo se u ní dobře. Douglas E. Richards jede v duchu akčních filmů páté cenové skupiny a moc se nezabývá tím, jak otřepaně některé zvraty působí. Možná byl záměr nikoho příliš nepřekvapovat a naopak čtenářům dát něco, co slaví úspěch léta jinde. Nevím, ale bylo to krajně protivné a přímou úměrou to shazovalo těch pár chytrých myšlenek, se kterými autor dokázal přijít.

kniha: Temný měsíc - Sandford, John
trudoš | *** | před 383 dny

Touto knihou otevírá John Sandford novou sérii s ústřední postavou vyšetřovatele Virgila Flowerse. Ten byl evidentně stvořen již v předchozích románech, protože zde vystupuje už jako čtenářův starý známý a také Davenportův žák a podřízený. Sám Lucas Davenport se tu mihne v podobě několika telefonních rozhovorů, při nichž ho Flowers žádá o radu. Takže tolik k oproštění se od staré série.
Temný měsíc je slušně vystavěný thriller, jenž uspokojí především ty, kteří si už na styl Johna Sandforda zvykli. Tohle je přesně ten typ románu, podle něhož jedou různé Kriminálky Las Vegas, New York, Miami a jim podobné. Přímočarý děj, ve kterém zvraty prohlédnete několik stran dopředu, není zbytečně komplikovaný, nebo náročný. Hrdina je férový sympaťák, prostředí je správně maloměšťácké a vraždící psychopat jako by vypadl z vysokoškolské příručky. Výsledek mi však tak trochu připomněl parafrázi na Stepfordské paničky, kdy přes všechny ty stylové parádičky kolem nenacházím uvnitř lautr nic zajímavého.

Jeden z najlepších detektívnych románov zo starej školy za posledné obdobie, ktorý som čítal, a to paródie veľmi nemusím, no táto je napísaná inteligentne, vážne a zároveň s úsmevom, uťahuje si zo známych veľkých detektívov, no zároveň ich neponižuje, nevyvršuje sa na nich. A tunajší komentár (ktorý je zároveň akousi krátkou, no veľmi výstižnou literárnou analýzou) od užívateľa tomts k tomuto titulu pokladám zase za jeden z najlepších a najkrajšie napísaných komentárov (respektíve recenzii), ktoré som čítal, preto sa ani sám nebudem snažiť ohľadom deja knihy niečo viac napísať :) Namiesto toho spomeniem malú pikošku.

Jedinou záhadnou neznámou, čo som si z knihy odniesol, pre mňa ostáva český preklad od Heřmana Hankla a Karla Černého vydaného u Plzáka (1940) a to, prečo meno parodovaného „Hercula Poirota“ bolo preložené ako Amarante, keď originál obsahuje meno Amer Picon. Ako som pozeral v preklade Zdeňky Wattersonej – prvého českého vydania románu – v Lidových novinách (1937), tak ten sa drží originálnej verzii mena francúzskeho detektíva. Ale to je len taká malá drobnosť, ktorá našťastie nepôsobí v románe nijak rušivo. Čo ľutujem je, že ďalšie z prípadov seržanta Beefa už v češtine nevyšli, rád by som si ešte nejaký prečítal.

kniha: Byla to vražda? - Hilton, James
Severín Sincilery | ***1/2 | před 385 dny

Toto bol presne ten druh detektívneho románu, o ktorom sa dá povedať, že neurazí ani nenadchne. Žiadnu „vyššiu literatúru“ v ňom preto určite nehľadajte.

kniha: Pohřbení - Elliot, Kendra
trudoš | **1/2 | před 385 dny

Obsah přesně splňuje to, co inzeruje přebal. Kombinace romantiky s thrillerem se nese v duchu kriminálních seriálů a nebýt některých zásadních klopýtnutí, byl bych s výsledkem vlastně spokojen. A to i přesto, že příběhu chybí to nejpodstatnější – vlastní tvář. Kendra Elliotová namíchala poctivý koktejl lásky a napětí, který však v ničem nevyniká nad běžný průměr. A ač mě zaujal motiv zmizelého autobusu či příběh přeživšího chlapce, je smutnou pravdou, že vyústění událostí zavání vypočítavou potřebou šokovat. Problém je, že v tomhle ohledu autorka nedokáže uhrát důvěryhodnost. Zápletka jednoduše opomíjí základní rozpory a zároveň se vyhýbá odpovědím na nejpalčivější otázky stran totálního selhání vyšetřovacího aparátu. Co oči nevidí, to rozum nepálí. Ve výsledku mi tak nejvíc vyhovovalo, že když přijde na děj, spisovatelka se drží rozumného rozsahu. Jen ta závěrečná konfrontace se nese v duchu zaběhnutých klišé, o kterých sice víte, že musí přijít, ale jejich zbytečnost to neomlouvá.

kniha: Ztracené holky - Marwood, Alex
trudoš | **** | před 387 dny

Silné drama s naprosto nejednoznačnými hrdinkami. Alex Marwoodová rozhodně nešáhla po jednoduchém tématu a tahle sázka na nejistotu jí podle mě vyšla na pěkných 80 %. Těch neproměněných 20 % jde na úkor literárnímu balastu, kterým příběh obalila, aby bylo učiněno zadost psychologickému thrilleru. Tahle vata totiž v důsledku pouze brzdí tempo vyprávění, přičemž opakování již jednou řečeného celé věci také nijak neprospívá. Pro pochopení základních pohnutek nebylo podle mě třeba celých kapitol, stačilo pár vět a člověku by už souvislosti docvakly. I když uznávám, že flashbacky jsou úžasně sugestivní.
Přesto bych rád podotkl, že jsem se vůbec nenudil. Ono to u tak rozporuplného tématu ani moc nejde, o to víc, že autorka je skutečně nemilosrdná a v některých momentech jde až na dřeň lidské představy o morálce. Plus je, že vyústění čtenáře zákonitě rozebere, zápor naopak v tom, že postavy vlastně nemají na výběr při své cestě do horoucích pekel. A takhle osudovost mi je zkrátka proti srsti.

kniha: Alibi na příští noc - Vavrečka, Lukáš
trudoš | *1/2 | před 389 dny

Moje malá noční můra. Intelektuální ohňostroj v detektivce, kdy se moc nehledí na pravidla žánru, ale spíš se apeluje na šíři slovní zásoby. Což by bylo fajn, kdyby to nebylo tolik ubíjející. Alespoň v mém případě.
Celý text působí jako zbeletrizovaný scénář divadelní moderny, ve kterém není místo pro zastaralé postupy a všichni musí přehrávat, aby byla zachycena absurdnost morbidní scenérie. Tomu napomáhá často nelogické chování postav, nehledě na podivuhodný přístup policistů k vyšetřování. Přišlo mi, jako by Lukáš Vavrečka pro jazykový manýrismus zapomněl na plynulost zápletky, jež se i při rozsahu dvou set dvaceti stran stává únavnou a nepřehlednou. O to víc, že je rozdělena do čtyř dějových linií, které spolu málem ani nesouvisí a zaplněna množstvím postav, z nichž podstatné jsou tři. V příběhu nezazní snad jediné normální souvětí, protože všechno musí být zabaleno v rádoby básnických metaforách – ty ve mně pak vzbuzovaly akorát nutkavou touhu uškrtit autora na jeho bohémské šále.

kniha: Tiché dívky - Rickstad, Eric
Jana677 | **** | před 389 dny

Napoprvé jsem „Tiché dívky“ po několika stránkách odložila, důvodů bylo hned několik. 1) Štítila jsem se obracet stránky, jelikož jsem měla knihu půjčenou od tety, které knihovnu pochcal kocour – a tahle papírová cihlička asi ležela hodně na ráně. 2) Byla jsem přežraná vysloužilými detektivy se zdravotními potížemi. 3) Štvalo mě jméno hlavního hrdiny, obtěžovalo mou imaginaci nesympatickým ksichtem jisté nechvalně proslulé osoby. Dala jsem „Tichým dívkám“ druhou šanci, překonala odpor ke zvlněným, zažloutlým stránkám, co tolik voněly mojí kočce; vyčíhla jsem si ideální náladu pro severské thrilery (sníh, mráz, brzy tma, mírná depka) a pokusila se soukromému detektivu Rathovi vymyslet obličej odpovídající jeho samotářské povaze. Potom už jsem si dobře užila svižně odsýpající případ ztracených děvčat.
Vyhovovalo mi prostředí kanadských městeček a hor, stejně jako autorova přímočarost: když kapitola končí větou „sejdeme se v tolik hodin na tomto místě“, pak na začátku následující kapitoly tam prostě jsme. Žádné odbočky ve stylu popisů cesty, použitého dopravního prostředku, okolí, či momentálních duševních pochodů. Charaktery jsou docela dobře definovány jejich jednáním, živými rozhovory, jen občas sklouznou k nějakým více či méně důležitým vzpomínkám. Frank Rath je vypiplán detailně, u vedlejších postav zůstal prostor pro dokreslení, ale všichni fungovali dostatečně.
Děj není kdovíjak originální, četla jsem však rychle, se zaujetím a zvědavostí, která bestie má zločiny na svědomí, případně jak konkrétní dívky zapadají do vyšetřování. Autor neposkytuje mnoho vodítek a můj obvykle přesný odhad tentokrát selhal. Konec mě úplně nenadchnul, přišel mi neslaný, nemastný a epilog (vlastně jeden obří cliffhanger) byl horší než kopanec do holeně. Snad se čeští čtenáři k dalšímu dílu brzy dostanou. Přes výhrady k finále mi zdejších momentálních 77% přijde jako odpovídajícím způsobem lichotivá cifra.

kniha: Poslední deska - Cartmel, Andrew
trudoš | ***** | před 391 dny

Parádní román, a to ani nejsem milovník elpíček či jazzu. Jenže o tomhle kniha v základě není. Andrew Cartmel fantastickým způsobem popsal magii sběratelství, ať už se týká prakticky čehokoliv. Kouzlo prohrabáváním se v krabicích, pátráním po zapomenutých perlách, neochvějná jistota, že možná v té příští bude kousek, po kterém pasete už léta… Tohle všechno v tom je a ještě mnohem víc, včetně dvou úžasných koček. S typickým britským humorem dokázal autor vyšvihnout zábavný thriller, který si nezakládá na divoké akci nebo stylových hláškách. Jeho „vinylový detektiv“ je přitom přesně tím originálním kořením, které jsem v žánru dlouho postrádal. A přestože by se mohlo zdát, že příběh hravě sklouzne do parodie, spíš se drží v rovině lehkého čtení, které se prostě jen nebere smrtelně vážně. Zároveň však jednotlivé zvraty nepůsobí dojmem nekonzistentní komedie a forma je promyšlena do nejmenších detailů.
Pro mě jednoznačně nejlepší kniha roku 2017, a kdybych byl dívče, už píšu milostný dopis.

kniha: Poslední autobus do Woodstocku - Dexter, Colin
trudoš | ***1/2 | před 393 dny

Standard detektivního žánru, bez radikálních chyb, ale i bez nějakých zásadních překvapení. Ovšem v postavě inspektora Morseho se skrývá natolik osobitý mrzout, že podobného těžko pohledat. Nikomu se nepodřizuje, nikomu nenadbíhá, nikomu nepřizná žádnou chválu. Správný alkoholik a tak trochu nervák. I popichování mezi ním a vyšetřujícím policistou, který mu dělá jakéhosi Watsona, je kouzelně sympatické.
Nic to však bohužel nemění na tom, že zápletka ničím nenadchla. Zdlouhavé pátrání po totožnosti mrtvé dívky a následné nekonečné kombinování kdo s kým a proč, místo pracování s konkrétními stopami, to není nic pro mě. Neznamená to však, že by šlo o odfláknutou práci – naopak, tahle kriminálka patří mezi ty, kde na konci vše zaklapne na své místo a nic nezůstane nevysvětleno. Navíc krátký rozsah zaručuje, že na nudné prostoje v podstatě není moc prostoru. Takže všechno je to o tom, jestli vám sedne jazyková stylistika nebo ne, a v případě že ano, má u vás Colin Dexter snadno vyhráno.

kniha: Konec hlídky - King, Stephen
Jana677 | **** | před 393 dny

Bill Hodges sice stojí jednou nohou v hrobě a druhou na banánové slupce, to mu však nebrání společně s parťačkou Holly řešit na vlastní pěst případy zvláštních sebevražd, jakkoliv stopy vedou neuvěřitelným směrem a do velmi temných zákoutí. Závěr trilogie definitivně opustil kolej „normálních“ zločinů a zběsile vyrazil po paranormální trati do stanice Horor. Ne, bát se pravděpodobně nebudete, i když z některých scén zamrazí. King se tentokrát příliš soustředí na děj a na vzájemné vztahy postav, hutná atmosféra bohužel poněkud absentuje… ale docela si umím představit, že kvalitní filmová verze s patřičně ponurou hudbou by mohla strach navodit.
Uspokojivé zakončení série, byť má své zápory: například mám dojem, že se autor chvílemi snaží demonstrovat, jak drží krok s dobou, s novými technologiemi, aniž by o tom dokázal čtenáře přesvědčit (mě tedy ne a to mám do ajťáka daleko). Taky by nezaškodilo méně často zdůrazňovat, kam se člověk dívá při lhaní.
Nejsem zklamaná, nejuchám nadšením, prostě jsem za své peníze dostala Kingův slušný standard. Jako fajn, Stephene, ale přece jen už by to zase chtělo napsat nějakou pořádnou pecku, co mě vystřelí z papučí a ještě po letech budu při vzpomínce na ni blaženě slintat… 75%

kniha: Škvár - Bukowski, Charles
trudoš | **** | před 395 dny

Přestože mi život a doba spisovatele Charlese Bukowského moc neimponuje, musím přiznat, že při téhle jeho poslední knize jsem se bavil skutečně náramně. Absurdita si tu podává ruku s despektem ke společnosti a pro těch pár vulgarit se nikdy nejde daleko. Ovšem všechno to k příběhu tak nějak patří a cokoliv seškrtat, byla by toho jen škoda. Chlapácké chování i myšlenkové pochody hlavního hrdiny jsou jednoduše dokonalé, krásně parafrázující žánrové ikony jako jsou Phil Marlowe, Sam Spade či Mike Hammer. Autor přitom nikoho nezesměšňuje, ale naopak využívá možnosti volného ringu, takže se tu žánrově mele úplně všechno, včetně mimozemšťanů z vesmíru. Tohle je ostře nabitý škvár v pravém slova smyslu a nebojí se do čtenáře vyprázdnit celý zásobník. Šílená groteska s rezonancí drsné školy, která sice jako detektivka nefunguje vůbec, ale parodie je to skvělá. Kdyby zápletka byla trochu víc při smyslech a v druhé půlce dějově vyrovnanější bez filozofického podtextu, hodnotil bych ještě lépe.

kniha: Finské pouto - Hiltunen, Pekka
trudoš | *** | před 397 dny

Zbytečně roztáhnutá zápletka, která je v základě sympaticky jednoduchá – existuje skupina spravedlivých, která ráda dostává nedotknutelné za mříže. Takoví Dannyho parťáci na druhou, přičemž není nouze o stylové hrdiny a zábavné dialogy. Naneštěstí Pekka Hiltunen místo akčního děje sází na psychologii postav, takže jejich skutky neohromí nápaditostí ani originalitou. Občas sice zajdou za hranice zákona, ale to je asi tak všechno, čím zaujmou.
Román tak připomíná spíš komorní drama, než moderní thriller, což ještě umocňují pouhé dva případy, jež hrdinové na čtyřech stech stranách řeší. Ty nejen, že nejsou kriminálně příliš komplikované, ale při „odplatách“ se klaďasové ani nezapotí. Vytyčí si cíl, naplánují si cestu a jdou po ní. Zásadní zvraty nepřijdou a klacky, které jim spadnou pod nohy, prostě přeskočí. Ve vyprávění mi tak chyběly zvraty, kvůli kterým bych nad dalším vývojem trnul napětím. Výsledný nic moc dojem pak ještě podtrhly nudné kulturní stereotypy a prvoplánové charaktery.

kniha: Nomád - Swallow, James
trudoš | **** | před 399 dny

Poctivý a nekompromisní thriller v tradici Gradyho Šesti dnů Kondora, s notnou dávkou hi-tech udělátek. Nebo jinak – takový mladší Tom Clancy, jen irští teroristé byli nahrazeni arabskými. A přestože by to mohlo svádět k patosu a holedbání se vlastní spravedlností, James Swallow k celé problematice přistupuje poměrně střízlivě. Dost možná proto, že je Brit.
Každopádně zápletka je fajn, snad jen zbytečně nafouknutá. Nicméně autor příliš nevybočuje z kurzu, který nastavili Tom Cain či Andrew Britton. Přesto mi přišel daleko čtivější a uvěřitelnější. Teda opomenu-li fakt, že jeho hrdina prochází akčním vývojem jako pověstný nůž máslem, ačkoliv nejde o školeného operativce. Náhoda je blbec, ovšem zas tak velký ne. V zásadě mám ale vlastně pouze jedinou výtku, kterou bych směřoval na tvůrčí neochotu změnit pravidla hry a pokusit se čtenáře překvapit něčím novým. Protože i když má Swallow vymazlený způsob, jak spáchat teroristický čin, zbytek je obyčejný – dobří jdou po těch zlých a hotovo.

kniha: Mrtvol na tři hroby - Mason, Jamie
trudoš | ***1/2 | před 401 dny

Mít to sympatičtější hrdiny a ne tolik zbytečných scén, které se v kontextu ukazují jako bezpředmětné, byl bych nadšenější. Ale časté návraty do minulosti, které dopodrobna vysvětlují to, co člověk pochopil z předchozích náznaků, příběh pouze nešťastně natahují. Ten přitom stojí na náhlých zvratech, jež by perfektně fungovaly na polovičním rozsahu, podobně jako rané filmy Dannyho Boyla. Nejzábavnější část tak přichází v průběhu první třetiny, kdy jsou různorodé figury konfrontovány se sérií absurdních situací a každá s jinou motivací se v nich snaží zorientovat.
Jamie Masonová bezvadně pracuje s dialogovou komikou, hůř si však vede v té situační, kterou utápí v nepodstatných slovech. Navíc jsem měl trochu problém s aktéry, u kterých autorka občas neví co s nimi. Násilně se snaží morbidní skutky lidsky odůvodnit, aby se nedostala do morálního konfliktu, jenže výsledkem jsou nedůvěryhodné charaktery, s nimiž se člověk těžko ztotožňuje. Ale jako film by to mohla být v správě ujetá komedie.

kniha: Ochránce - Crais, Robert
Lmslaver | ****1/2 | před 401 dny

Joe Pike přijal nelehký úkol ochránit mladou dívku Larkin – svědkyni na první pohled banální dopravní nehody. Když se na scéně objeví federální agenti a najatí zabijáci vstupuje do hry i Elvis Cole a další Pikeovi přátelé, aby rozpletli tenhle podivný případ a zjistili před kým vlastně dívku musí chránit. Ochránce je bezesporu další poutavý detektivní thriller s několika dějovými zvraty, tak jak jsme u Roberta Craise zvyklí.

kniha: neoAddix - Courtenay Grimwood, Jon
trudoš | *** | před 404 dny

Alternativní svět, ve kterém Napoleon uskutečnil svůj sen a stvořil Impérium ovládající celou Evropu, se z plánované utopie proměnil o několik set let později v noční můru byrokracie a diktatury. Ve stínech technicky vyspělé civilizace pak žijí bytosti z hlubin věků, monstra lačnící po krvi, které rozhodně nemají zájem být odhaleny… což se ovšem stane. Výpověď bezvýznamného žebráka spustí kolotoč událostí, jež ve svém soukolí začnou drtit osudy vybraných smrtelníků.
Jon Courtenay Grimwood sestavuje příběh jako důmyslnou mozaiku, kdy zpočátku tápete mezi střípky, které teprve v druhé půlce začnou dávat smysl. Ovšem smysl plný brutality, beznaděje a erotiky. Autor se nesnaží hrdiny nijak idealizovat, žijí, aby přežili a víc je nezajímá. Pojmout tedy k někomu sympatie není právě jednoduché. Navíc se nedokážu zbavit dojmu, že póza zmaru byla pouze z papundeklu, protože ne všechno dávalo úplně smysl. Přesto mě tenhle kyberpunkový thriller opepřený mytologickým bestiářem nakonec docela bavil.

kniha: Zlomené srdce - Weaver, Tim
Sirius | *** | před 404 dny

jak už je u Weavera dobrým zvykem, tak i tenhle Rakerův případ se čte jedním dechem. A má to zase zajímavý prostředí – točí se to kolem starých filmů, což je fakt lahoda. Jenže někde v polovině jsem si uvědomil, že to místy působí fakt nezáživně a místo, aby krátil, tak stránky přidává a natahuje to jak žvejkačku. Zbytečně. No a pak tu jsou zvraty – tentokrát jsem měl pocit, jako kdyby se Weaver snažil vyrazit dech co nejvíc. Pořád je to sice žánrová špička, ale Němé oběti byly přeci jen o něco lepší.

kniha: Smrt na křižovatce - Furutani, Dale
trudoš | **** | před 405 dny

Povedená detektivka ze starého Japonska, která není zbytečně natahovaná o popisy tradic, obyčejů a myšlení. Přitom to tam všechno je, ovšem naservírováno se samurajskou nonšalancí, takže děj neztrácí na pospolitosti a motivace jednotlivých postav jsou snadno pochopitelné. Zachována zůstává také dobová atmosféra se špetkou humoru i tragédie, včetně poklidného tempa vyprávění, jež je plánovitě narušováno syrovým násilím. Akira Kurosawa by měl radost.
Pravdou ale je, že zápletka se rozjíždí pomalu a smrt na křižovatce jako by ani nehrála významnou roli. Sám hrdina má na starosti jiné věci, než vyšetřovat zabití, které se ho netýká. Jakmile však rónin Macujama Kaze zabředne do klubka krajských intrik, nemá na výběr, než dopadnout vraha a usvědčit jej ze zločinu. A v tomhle ohledu si autor vede skvěle, aniž by nějak předimenzovával schopnosti a znalosti, jež by hrdina v daném postavení měl mít. Jen ty dva zbývající díly by to chtělo, aby se člověk dozvěděl, jak nakonec dopadlo jeho putování.

kniha: Šachové figurky - May, Peter
furunkl | ***** | před 406 dny

I v posledním díle trilogie se autorovi podařilo epodlézt vysoce nastavenou laťku.Monolog hlavního hrdiny přednesený před církevním soudem dělá z díla něco víc, než jen kvalitní detektivku, ba i víc než poutavý román o nezdolných lidech.

kniha: Číňan - Mankell, Henning
trudoš | *** | před 407 dny

Podobně jako v sérii s Wallanderem, i zde splétá Henning Mankell zápletku pro mě tolik rozčilujícím způsobem – tedy navnadí na zajímavý zločin, poukáže na pár záhadných stop a… a pak se tím přestane zabývat. To ani nezmiňuji, že Číňan funguje jako detektivka pouze v první třetině, po dvousté straně je už čtenáři jasné, kdo je patouch, co se seběhlo a proč k tomu vlastně došlo. Zbytek románu (tři sta stran) už ani tak nejde o to, že by soudkyně Birgitta Roslinová po něčem pátrala, ale spíš je vírem událostí vtažena do intrik mocného Číňana. Jenže místo toho, aby děj gradoval, se autor zabývá vysvětlováním příčin boje mezi šíleným zbohatlíkem a jeho sestrou. Což s sebou bohužel přináší spoustu tvůrčích pokusů o proniknutí do myslí komunistických aktivistů.
A tak se detektivka mění v thriller, ten v politickou konverzačku, ta ve společenský psychologický román, v závěru se přejde zase k thrilleru, který je ukončený „překvapivými“ zvraty. Za mě nuda. Sice slušně napsaná, ale pořád nuda.

1345678910111213poslední (60)2381 příspěvků celkem