série » Sid Halley
v Top10 2
hodnotilo: 10
96%
prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy Série má více dílů = více obálek - po kliku na aktuální obrázek se obálka vymění.

Sid Halley

Autoři: Dick Francis, Felix Francis

počet dílů v sérii: 6

vyhledávací pomocník:
český název: Google, NKC, Wikipedie CZ

odkazy: 1x [seriál]

Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

 [9] tomts (editor) 18.10.2012 07:16  

@nobody[8]: Naprosto souhlasím, také by mne nenapadlo srovnávat nesrovnatelné, tedy třeba akční romány Francisovy s klasickou anglickou šarádou, i když jinak proti gustu žádný dišputát. A jestli jsem sérii o Sidu H. včetně opravdu výborné „Poslední šance“ označil za nejslabší část Francisovy tvorby (nepočítám tedy některé jeho povídky), tak je to možná tím, že Sid Halley je soukromý detektiv, pracuje pro klienty, kdežto v ostatních francisovkách je hlavní hrdina „detektivem z nutnosti“, řeší v nich vlastní nebo rodinné problémy, a čtenář se s ním snad může snáze ztotožnit…

 [8] nobody (editor v době uložení příspěvku) 17.10.2012 21:37  

…tak jsem si přečetl příspěvky k serii „Sid“ – potažmo o Francisovi a dočíst se, že jsou to braky, tak to je síla… …já třeba dávám přednost před Sidovkama postavě Alana Yorka z knihy Smrt favorita, nebo třeba Robertu Finnovi z knihy Nervy …ale Sid Halley třeba zrovna v knize Poslední šance nemá chybu......... a srovnávat dostihové prostředí s papučama a čajíčkem slečny marplové jaksi nejde … oba – on i ona jsou perfektní „oddychové“ čtení

 [7] Severín Sincilery (editor) 14.10.2012 11:54  

Hm, súhlasím, o tom by asi nerozprával, aj keď bol dosť utáraný.

 [6] tomts (editor) 14.10.2012 11:23  

@Severín Sincilery[5]: Ale v běžném životě se také málokdo chlubí nějakou tělesnou vadou, tak asi těžko čekat, že major Palgrave bude obcházet hotelové hosty a vykládat jim, kde a jak přišel o oko, a myslím, že v 1. kapitole kromě něj samotného nikdo jiný nevěděl, že má skleněné oko. Na druhé straně určité náznaky o tom v knize jsou…

 [5] Severín Sincilery (editor) 14.10.2012 10:53  

No áno, v 24 kapitole to spomenuté je, to áno, ale predtým (napr. hneď v 1. kapitole, kde sa odohráva scéna na terase, tam by ten fakt logicky mal byť spomenutý) som nikde nič také nečítal, nikde nebolo spomenuté, že ktoré oko majora Palgravea bolo sklenené. Ono, keď je to spomenuté až v závere – v teda riešení prípadu – a čitateľ sa to dovtedy nedozvedel, tak sa mi to teda nezdá byť moc fér.

 [4] tomts (editor) 13.10.2012 18:17  

@Severín Sincilery[3]: Tak v 1. českém vydání z roku 1972, v kapitole 24, stojí doslova toto: „Ale samozřejmě že mohl – a také viděl!“ ujistila ho (p. Rafiela) důrazně slečna Marplová. „Viděl velmi dobře, ale mohl se dívat jen jedním okem. A to oko – kterým tedy mohl něco vidět – bylo pravé! A tak, jak už jste jistě pochopili, musel se dívat na něco nebo na někoho nikoliv za mé pravé – ale za mé LEVÉ rameno.“ Skleněné tedy bylo levé oko majora Palgravea.

K tomu Francisovi – osobně považuji sérii o Sidu Halleyovi za nejslabší z celé tvorby Dicka Francise, zvlášť když se čtou všechny díly za sebou, jinak je to ale pořád výborné čtení. Možná může být problém v tom, že na rozdíl od Agathy Christie, Stouta i ostatních jmenovaných, kde se přece jen víc přemýšlí než jedná, jsou „francisovky“ mnohem akčnější, možná někdy až detektivní thrillery, a nemyslím, že by se (kromě toho Halleyho) navzájem podobaly víc, než třeba romány s Perry Masonem, ale samozřejmě i já jsem názoru, že čtenářský vkus je věc subjektivní, co se líbí mně, nemusí se líbit vám a pochopitelně to platí i naopak, a klidně můžeme diskutovat dál, i když se třeba v něčem neshodneme.

 [3] Severín Sincilery (editor) 13.10.2012 13:19  

No, to označenie brak som dal preto, lebo to bol pre mňa zatiaľ najslabší autor, ktorý písal detektívky, a ktorého knihy som čítal, proste o proti tým iným autorom (hlavne Queen, Christie, Stout, Carr, Doyle, Poe) sa mi zdal byť veľmi slabý, takže som ho hodnotil z tohto svojho hladiska. Reflex či Střepy som od neho nečítal, ale keď sám píšete, že sú predsa len lepšie ako séria Halley, tak si ich možno aj prečítam, uvidím. Čo sa týka Marplovej, tak mám ten istý názor, podľa mňa je o 2/3 slabšia ako séria Hercule Poirot, či už dejovo, ale aj samotnou Marplovou, zdá sa mi, že jej vystupovanie je také akési ťažkopádne, skrátka sa mi tam moc nehodí. Marplovú viac menej čítam len kvôli tomu, že ich napísala Agatha Christie (to robí to dobré meno autora), a že niektoré z nich mali byť aj pôvodne s Herculom Poirotom (viď kniha John Curran – Utajené zápisníky Agathy Christie) a práve tie, a to sa mi zdá byť trochu paradoxné, sú najlepšie, aj keď voči Karibskému tajomstvu mám jednú veľku výhradu a to tú, že v celej knihe nie je ani raz napísané, ktoré oko majora Palgravea bolo sklenené, čiže či pravé alebo ľavé, čo bolo teda veľmi dôležité. V tomto prípade aj upodozrievam Agathu Christie, že tento fakt zamlčala schválne, lebo potom by to bolo dosť jednoduché a jasné (viď John Curran – Utajené zápisníky Agathy Christie, znázornenie situácie na terase hotela, je z neho úplne jasné, že keby čitateľ vedel, ktoré oko bolo sklenené, tak by viac-menej odhalil vraha hneď na začiatku). Týmto som chcel ešte tak trochu povedať, že aj Agatha Christie má svoje slabé knihy (čiže nepatrí medzi svätých :)) a dokonca aj v jednej knihe zatajila čitateľovi jeden veľmi dôležitý, vlastne rozhodujúci fakt (čítal som preklad knihy, ktorú vydal Slovenský Spisovateľ, je možné, že český má uvedený aj fakt, ktoré oko bolo sklenené, možno že sa Slovenskému Spisovateľovi v tomto prípade zdalo, že je to naozaj moc viditeľné a jednoducho stranu oka vynechali, ale neviem, preto sa pýtam, ako na tom je český preklad knihy). No hej, už by som aj mohol skončiť, pravda! :D

 [2] toms (editor) 13.10.2012 09:25  

@Severín Sincilery[1]: :-DD Ono opravdu není podstatné kdo dostal víc cen, zda Agatha či Dick. Nakonec i v tom Detection Clubu byli Dick i Agatha společně. Co se týče kvality, i já pokládám za hodnotnějšího autora Christie, která dokázala přece jen lépe fabulovat a více se držela tradice old school.

Mě spíše poněkud zarazilo to hodnocení brak, které dávám jen skutečně mizerným věcem – v mém případě jí obdržel jen Cigánek za skutečně hrůzné „Umění detektivky“. To i Cliftonkám dávám jednu až dvě *, protože jsou to sice bláboly, ale špetku invence mají. Čímž samozřejmě nikomu neupírám právo na názor. Souhlasím, že vkus je věc subjektivní a co se líbí či nelíbí mě, mohou mít ostatní nastaveno jinak. Na druhou stranu pokud vyslovím názor mohu očekávat i reakci. Mě například moc nesedí série „slečna Marplová“, ale vím, že příběhy jsou kvalitní a autorka také, tak se snažím při hodnocení odhlédnout od osobní antipatie k postavě.

Mimochodem četl jste od Francise knihu Reflex nebo Střepy? První pojednává o fotografování a ta druhá o sklářství (byť okrajově i o dostizích) a jedná se o příběhy o stupeň lepší, než Halleyovky, které mají opravdu podobnou (poněkud depresivní) náladu a vzhledem k zaměstnání postavy jsou i z obdobného ran­ku.

 [1] Severín Sincilery (editor) 13.10.2012 08:48  

@toms: Áno, uznávam, že Francisovo vytvorenie duševnej povahy detektiva Halleyho je naozaj dobré, aj popísanie úvah, keď rozmýšľal, čo by mal, alebo nemal urobiť, to áno, súhlasím. Ja som však skôr svojim komentárom mal namysli dejovú zápletku z hladiska detektívky, zdala sa mi byť taká nevýrazná, skrátka nebola taká, akú som očakával a aká bola napr. u Agathy Christie či Ellery Queena alebo Rexa Stouta. Ale Dick Francis mi skrátka, ako som už písal v predchádzajúcom komentáre, nesadne. Ale nemám nič proti tomu, ak sa páči veľa iným čitateľom, každý máme predsa nejaký vkus, každému z nás sa páči niečo iné a koľko je ľudí, toľko je aj názorov. A ak sa na záver môžem trochu postaviť na ,,obranu,, Agathy Christie, tak ak ma pamäť neklame, bola členkou Detektívneho klubu v Anglicku a neskôr stála aj na jeho čele (tuším až do jej smrti, na čele klubu by teda bola niekoľko desiatkov rokov), ďalej členkou Kráľovskej literárnej spoločnosti, nositeľkou Radu britského impéria (Francis bol tuším dvojnásobný) a nostiteľkou titulu Dáma bristského impéria, čestnou doktorkou literatúry, ďalej bola vyznamenaná titulom Veľmajstra žánru, Mystery Writer´s of America – v tom istom roku dostala ešte aj tuším Edgara. Možno som sem nemal pliesť aj tie tituly, ako napr., že bola členkou a neskôr predsedníčkou Detektívneho klubu, ale podľa mňa aj to bolo svojim spôsobom vyznamenanie, veď keď vyšla jej kniha Vražda Rogera Ackroyda, tak ju z Detektívneho klubu dokonca vylúčili, lebo vraj ,,oklamala,, čitateľov. A myslím si, že keď mala odvahu riskovať tou knihou podstate celosvetové uznanie a to, že na ňu čitatelia mohli zanevrieť, pričom už pred vydaním knihy bola celkom úspešná (inak by nebola členkou tak významného klubu), tak si myslím, že v tomto prípade bola naozaj neprekonateľná.

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo