Julius Albert
Zakladatel a majitel firmy Julius Albert (* 1898 Praha, † 1974 Praha) absolvoval nižší gymnázium, vyučil se knihkupcem u firmy Jos. R. Vilímek, zaměstnán byl v knihkupectví F. Topič, 1923 se osamostatnil a zahájil nakladatelskou činnost.
Vyšlo cca 300 titulů. – První edice Albertova ideální knihovna (1925) po nabídce populární kolportážní četby 2. poloviny 19. století (čtyřdílný historický román G. F. Borna) nepokračovala. Následovaly sešitové edice dobrodružného a erotického čtiva Americká lidová knihovna (1926–1927) s cyklem Frank Allan, mstitel vyděděných, a Moderní dekameron v lidovém podání a vydání (1927) s původní pseudonymní erotickou četbou (P. Faunus, Jaroslav Cizí, Líza Č., Fráňa Lesný aj.) i adaptacemi anglických, francouzských a španělských předloh. Klasické westerny a literatura pro mládež vycházela v edicích Dech západu (1929–1930; autoři Hugh Pendexter, F. Ch. Robertson, W. C. Tuttle) a Hrdinové přírody (1933–1934). Na jednotlivé tituly společenských a sociálněkritických próz (Josef Hais Týnecký, Jindřich Snížek, Gabryela Zapolska aj.) navázal komerčně velice úspěšný posmrtný soubor prozaického díla Františka Sokola Tůmy (1927–1934) a jeho divadelních her (1931–1935) v redakci Gustava Pallase. Pallas redigoval i populární přeloženou životopisnou beletrii v edici Knihovna klasických memoárů (1929) a Nový soubor spisů Františka Heritese (1931–1934). Své nordistické studie soustředil do třísvazkového souboru Moderní literatura severská v hlavních představitelích a směrech (1933). Tradicionelní podobu knih zaměřených na lidového čtenáře podpořili narativními obálkami a ilustracemi Václav Čutta, František Horník, Jan Goth, Zdeněk Guth a A. L. Salač. V polovině 30. let přizval Albert k redakční spolupráci ztroskotavšího nakladatele Otakara Štorcha-Mariena, s nímž modernizoval ediční program zařazením pestrého výběru atraktivní přeložené současné prozaické tvorby v reprezentativní edici Knihy století (1934–1939, 1946–1949, red. postupně mj. Otakar Štorch-Marien, František Götz, Jaroslav Seifert a Bohumil Mathesius; autoři Adrienne Thomasová, Jacques de Lacretelle, Margaret Storm Jamesonová, Joseph Roth, Alfred Döblin, Eugene Dabit, Louis Guilloux, Angelo Gatti, Sándor Márai, Nis Petersen, Mark Aldanov, Mariano Azuela, Willem Elsschot, zejména však Mazo de la Rocheová s románovým cyklem Jalna), kterou doplnily Albertovy krásné knihy (1934–1948, red. mj. Jan Šnobr; zejm. André Maurois, dále Gabriel Scott, Carolyn Millerová, za nacistické okupace kromě překladů z italštiny a němčiny i nevýrazná původní tvorba, po válce G. K. Chesterton). Odbornou literaturu prezentovaly zejména spisy Sigmunda Freuda (1936–1947). Inovaci programu provázelo zkvalitnění tisku i pronikavá proměna grafické úpravy tisků, jíž se ujal František Muzika. Souběžně pokračovala původní linie nakladatelství edicí dobrodružných, detektivních a špionážních próz Od pólu k rovníku (1934–1941) s obálkami Zdeňka Buriana a edicí překladové erotické četby Milohrad (1935–1936, red. V. R. Černý) s líbivými ilustracemi A. V. Hrsky a Věry H. Strossové. Jen krátce vycházel nakladatelský časopis Knižním světem (1936; přispívali mj. Jan Šnobr a Jaroslav Seifert). V polovině 30. let oživila produkci literatura faktu (mj. Alexis Carell, ale i Retuše k mému Návratu ze Sovětského svazu od André Gida), za 2. světové zejména v edici Albertovy cestopisy (1940–1946, F. A. Elstner a A. E. Johann). Po 1945 Albert navázal na předválečný program bestellerů (Irwing Stone a zejména pokračování cyklu Jalna) a pokusil se i o edici původní poezie Zrod (1945, grafický doprovod Hermína Melicharová). Firma likvidovala 1949.
