Martin Jensen
Královi psi
série: Winston a Halfdan
díl v sérii: 1
Kategorie: detektivní - historické
originální název: Kongens hunde
originál vyšel: 2010
odkazy: 3x [recenze]
- Komentáře:
-
tomts | ***1/2 04.12.2014 10:09
Odehrává se nějakých 120 let před příběhy bratra Cadfaela, v době, kdy Anglii po vojenském vítězství ovládli Dánové, v době, o které – dovolím si tvrdit – má průměrný český čtenář stěží aspoň mlhavou představu. Nicméně se domnívám, že obecně v historických detektivkách dějově vzdálených v čase i prostoru nejde až tak o věrnost kulis (o níž ostatně nikdo s jistotou nic neví), jako o jejich uvěřitelnost, což snad tato kniha splňuje. Navíc aspoň já osobně beru podobné knihy do ruky prvoplánově jako detektivky, tedy jako literaturu oddychovou, nikoli abych se vzdělal nebo dokonce šťoural v historii dávné a vzdálené Tramtárie. Na druhé straně je pravda, že se mi lépe čtou detektivky z doby a místa, o kterých mám (asi jako většina čtenářů) přece jen jakousi obecnou povědomost, tedy z české historie – například někým velebený, někým zatracovaný Vondruška, z antického Říma či starověkého Egypta…
V této knize král Knut (později zvaný Veliký) ve snaze o zklidnění politické situace bezprostředně před shromážděním všech složek společnosti, které jej mají potvrdit ve funkci a nastolit tak vratký mír, pověří nesourodou dvojici, z níž jeden je Sas a druhý poloviční Dán, aby do tří dnů, které zbývají do konání shromáždění, vyšetřili vraždu saského šlechtice, ze které je sám vdovou po zavražděném veřejně obviněn. Vraha se podaří vypátrat a usvědčit, „detektivům“, kteří si v průběhu přímočarého a z hlediska pravidel žánru celkem „čistého“ pátrání postupně navzájem „sednou“, se od krále dostane jednak finanční odměny, zároveň však dostávají „obojek“ a chtě-nechtě se tak stávají členy širšího králova okruhu – „královými psy“ – takže je zaděláno na další zdá se celkem slušnou sérii historických detektivek…
trudoš | ***1/2 05.04.2020 11:11Hezky vykreslené kulisy roku 1018, přičemž se Martin Jensen sympaticky vyhýbá archaickému stylu vyjadřování, takže člověk nemá pocit, že čte Kosmovu Kroniku českou. Detektivní zápletka je však až tristně jednoduchá, takže i na těch dvou stech padesáti stranách má autor co dělat, aby uhrál nějaký děj. Ten se tak skládá – opomenu-li zbytečně dlouhý úvod, v němž se představují hrdinové – z obligátního dotazování podezřelých, což vyústí vrahovým odhalením a shrnutím jeho motivací. Kvůli tomu veškerá váha románu leží na bedrech ústředních protagonistů, tedy Winstona a Halfdana, z nichž první je tím, kdo rozdává stařecká moudra a druhý zas umí přiložit pěst k dílu, když je třeba. Příběh je přitom vyprávěn z pohledu toho druhého, což pravděpodobně záměrně parafrázuje stylistiku většiny textů s Sherlockem Holmesem a Johnem H. Watsonem. Naneštěstí nejde o žádnou originální inovaci, ale v podstatě o standardní tandem, kterému v mém případě k oblibě chyběl alespoň náznak humorného nadhledu.
