kniha » Názory na vraždu
hodnotilo: 3
43%
Názory na vraždu Více vydání = více obálek.

Michal Viewegh

Názory na vraždu

Kategorie: detektivní - krimi

originál vyšel: 1990

vydání: Československý spisovatel 1990; Československý spisovatel 1995; Petrov 1996; Petrov 2003; Druhé město 2009


Komentáře:
 | ** 21.08.2014 16:36

Prvotinu mistra Vw jsem přečetl v podstatě ze studijních důvodů. Ač je to knížka tenoučká, bojoval jsem s ní několik dní. Jednak mi připadala dosti nudná a nejspíš i nudná je. Myslím, že kdyby se pan Vw později neprosadil jinými věcmi, „Názory“ by už nikdy nevyšly a upadly by v zapomění – stejně jako jiné (dle mého názoru lepší) knížky českých autorů z té doby (Prouza, Zapletal, Švejda atd.)… Za druhé: „Názory“ jsou přesně tím typem literatury, kdy forma zvítězila nad obsahem.

Text „Názorů“ se odvíjí ve spirále, přičemž středobodem je smrt mladé učitelky Daniely, kerá je nám sdělena hned v úvodu. Autor nám na přeskáčku sděluje, co se odehrálo v předvečer vraždy, druhý den po ní, ale i měsíce před tím a měsíce po tom. Myslím, že bych pro tohle postupné „odvíjení“ dokázal zpracovat určité schéma – a řekl bych, že takové měl zpracované i mistr Vw.

Součástí „nekonvenčního“ psaní je i to, že autor na nás na prvních stránkách vysype asi tucet postav, o kterých se teprve v průběhu textu dozvídáme „hů is hů“ (who is who). U některých nám autor (třeba až za polovinou knihy) prozradí, jak zhruba vypadají, jiní se placatí až do konce bez tváře a bez vizáže – v případě vypravěče i beze jména.

Knížka je na Pitavalu uvedená jako „detektivní – humorná – psychologická“, s čímž bych si dovolil nesouhlasit. Detektivního na ní není nic, tedy kromě vraždy mladé Daniely, ovšem vyšetřování probíhá jaksi mimo záběr. Humorného na ní není už vůbec nic, po pravdě řečeno je silně depresivní… Psychologická? Obsahuje v té době módní „tepání do maloměšťáků“, což mě po celou dobu čtení dosti iritovalo. Autor intenzivně nenávidí své sousedy z maloměstské Sázavy a i když to po většinu času obratně tají, tahle jeho nenávist občas prosákne až na povrch… Na druhou stranu líčí Vw obyvatele Prahy, kteří sestoupili do tohoto posázavského pařeniště, jako jakési andělské bytosti (samotná Daniela, redaktor přežívající v chatce).

Nemůžu popřít, že knížka na mě dýchla onou atmosférou bezčasí ze sklonku komunistické éry, kdy neexistovaly počítače, internet a melanomy kůže, takže se člověk mohl celé léto válet u řeky na sluníčku a číst knížky. Fotky se dělaly v temné komoře a na všechno bylo dost času.

trudoš  | *** 01.01.2016 01:05

Dobrý nápad, kvalitní zpracování, ale v důsledku kniha příliš nenaplnila má očekávání. Ač vykreslení života na maloměstě autor zvládl bravurně, obsahově román nějak neutáhl, lépe řečeno nevyužil nabízené možnosti, alespoň co se mě týče. Imaginární milostný trojúhelník není zrovna moje parketa. Závěrečná katarze je pak sice zábavná, ale taky poměrně průhledná a vlastně působí jen jako vyvrcholení cirkusové show.
Nakonec tedy lehké zklamání. Kritika maloměšťáctví je sice věc pěkná, ale Michal Viewegh prostřednictvím své knihy neříká nic, co bych v různých obměnách nečetl už jinde.