kniha » Smrt nosí rudé škorně
má v knihovně 2
hodnotilo: 3
87%
Smrt nosí rudé škorně Více vydání = více obálek.

Pavel Hrdlička

Smrt nosí rudé škorně

série: Václav od Černého koně
díl v sérii: 1

Kategorie: detektivní - historické

originál vyšel: 2012

vydání: Knižní klub (web) 2012; Brána (web) 2019


Komentáře:
tomts  | **** 17.04.2015 19:04

Hlavní detektivní linii tvoří vyšetřování série mordů, při němž jde především o usvědčení osoby, která za nimi celkem evidentně stojí, jinak jde spíše o mozaiku každodenní práce staroměstského podrychtáře, spočívající mimo jiné ve vyšetřování a souzení přestupků (občas až „šalamounském“, jako když se například k zaběhlému dobře živenému vepříku hlásí hned tři různí majitelé) a drobnějších kriminálních případů, takže se neustále něco děje, nechybí ani „polidšťující“ záběry z rodinného života podrychtáře Václava či lehké politikaření městských potentátů. Celkově jde o cosi trochu jiného v dnes už početné plejádě české historické detektivky. Na prvotině sedmdesátiletého autora je zřejmé, že byla psána s nepředstíranou láskou k tématu a snahou, žel chvílemi až nemírnou, pochlubit se do detailu nastudovanými znalostmi středověkého života a zejména práva – na závěr knihy je sice vložen přehled dobové měny, měr a vah, jakož i celkem zbytečný seznam zhruba stovky osob v knize vystupujících, zejména v prvních kapitolkách bych však raději uvítal i slovníček (nebo spíš vysvětlivky pod čarou) některých staročeských výrazů, jimiž autor opravdu nešetří, na druhé straně od poloviny knížky jsem si na místy podivnou (staro)češtinu zvykl a četba ubíhala vcelku nerušeně – takže poctivých 8 hvězdiček a docela se těším na druhý díl.

trudoš  | **** 06.10.2021 20:19

Velké překvapení a obnovení mé důvěry v českou historickou detektivku. Pavel Hrdlička má perfektně zvládnuté dobové reálie, propracované postavy, jež nepůsobí, že si na chvíli odběhly z commedia dell'arte, a navrch ještě umí zkomponovat natolik zajímavou zápletku, že po většinu čtení dumáte s hrdinou, jak spolu ty které skutky vlastně souvisí, aby zločin nabyl na smyslu. Uznávám, že autorovo nadšení pro detaily může unavovat, stejně jako opakované vhledy do průběhu všedního dne, které nemají souvislost se zápletkou, či fakt, že detektivní linie neodpovídá pravidlům desatera pátera Knoxe – ale děj je do poslední stránky živelný a nesnaží se za každou cenu jít na ruku atraktivitě logice navzdory. Nejde přitom o bůhvíjak akční čtení, jednotlivé události postupně nabývají na významu, přičemž gradují věrně v duchu středověkého práva a pořádku. Žádná přestylizovaná pohádka pro děti à la Vlastimil Vondruška, ale zábavná i napínavá kriminálka z dob dávno minulých, se vším, co k tomu patří.