PITAVAL - databáze detektivní, thrillerové a špionážní literatury

Takže se mi přeci jen podařilo u nějaké knihy rozhýbat diskuzi :-) Moc díky všem za reakce a tipy! A jak už jsem psal, rozhodně Nera Wolfa do budoucna nezatracuji – určitě si další díly pořídím a podám raport .-) A jsem rád, že se ve čtenářských preferencích částečně míjíme, alespoň se člověk dostane ke knihám, které by jinak přešel. Osobně dám na konkrétní doporučení víc než na anotaci, obálku, reklamu nebo recenzi.

@joshuatree[4]: Mě se zase zdá, že někdy spisovatelská manýra zakryje zločin, o který v detektivce jde. A samozřejmě moderní trend detektivky jako sociálního románu klade mimořádný nárok na kvalitu spisovatele, což mnozí nenaplní. Nicméně já miluji jak velké detektivy éry minulé, tak ty současné moderní komisaře či další policisty, novináře, prokurátory, forenzní antropology a bůh ví, kdo se ještě může k zločinu připlést. Hlavně silný příběh, dostatečné napětí a hrdiny, kteří mě baví (a nemusím je vždy obdivovat nebo chápat). Jediné, co mě skutečně mrzí, je neexistence silné české detektivní přítomnosti!

@lastmanonthe­earth[1]: A nepochybně zjistíš, že u některých knih s Archiem a Nerem je to dokonce investice skvělá :-). Tyhle detektivky jeden čas vycházely jako levné tituly v brožovaném vydání, takže se určitě příležitost investovat naskytne.

Osobne mi v nových knihách príde, že tam dosť často technika a všetky možné forenzné techniky ubíjajú človeka, akoby ani nebol dôležitý. Ale inak proti ním nemám nič.

Knihu Němý řečník som zo série Nero Wolfe ešte síce nečítal, ale zato rozhodne odporúčam prečítať knihu Rodinná záležitosť – ale až medzi poslednými z tejto série (sám Stout ju napísal ako úplne poslednú) a to najmä preto, aby čo možno najviac vynikol jej želaný a dosť jedinečný efekt. Túto knihu som čítal (zhltol som ju celú za jednu sobotu), preto viem čo píšem, dokonca sa mi tak strašne páčila – zatiaľ najviac zo série Nero Wolfe – že som si ju zaradil do TOP 10.

@lastmanonthe­earth[1]: Pro první seznámení s touto sérií rozhodně nebyl „Němý řečník“ ta nejšťastnější volba, kniha patří mezi ty slabší právě pro svoji trochu přílišnou „užvaněnost“. Nero Wolfe patří k mým oblíbeným, nicméně doporučoval bych místo románů začít s novelami – ty ostatně tvoří polovinu Stoutovy tvorby. Mimochodem zaujal mne váš termín „generační míjení“, který jste použil v komentáři k McBainovu „Zabijáku“ – je trefný a výstižný. Podle toho se u mne nejspíš jedná o generační míjení naruby, pokud jde zase o některé současné thrillery nebo některé severské krimi. Čtu je sice ve správné době (těžko jsem je mohl číst před třiceti či čtyřiceti lety), ale zase na ně asi už nemám ten správný věk, takže osobně upřednostňuji klasické detektivní „šarády“ ve stylu Poirota nebo právě Nero Wolfa a v posledních letech i detektivky historické.

Přiznám se, nejsem nijak velkým příznivcem podobného typu detektivky, přesto mám chuť dát si tuhle řadu dohromady. Asi se po „wolfovkách“ nebudu pídit nijak systematicky, ale když mi některá přijde pod ruku, zakoupím. Tahle mě stála 5 Kč, protože ležela v krabici před antíkem, a investice to nebyla marná. Ideální čtení do MHD, na hory, či k moři.