kniha » Měsíc nad Soho
má v knihovně 2
hodnotilo: 3
80%
Měsíc nad Soho Více vydání = více obálek.

Ben Aaronovitch

Měsíc nad Soho

Kniha vyšla i pod názvem:
Mesiac nad Soho
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Peter Grant
díl v sérii: 2

Kategorie: detektivní - fantasy

originální název: Moon Over Soho
originál vyšel: 2011

vydání: Argo (web) 2016; Slovart (SK) (web) 2022

odkazy: 1x [info], 1x [ukázka], 4x [recenze]


Komentáře:
trudoš  | **** 19.05.2016 00:00

Přijde mi, že v Měsíci nad Soho vykrystalizoval Ben Aaronovitch do podoby, která mu sedí a už se nesnaží zavděčit nutně všem. Příběh tak působí syrověji a humor osobitněji, přičemž pověstná britská suchost má stále čím rozesmát. Zápletka se však opět roztříštila na několik linií, jakoby autor stále nevěděl, zda vyprávět epizodu, nebo zabřednout do seriálového módu a řešit konflikt napříč sezónou. Díky tomu jsem si občas nebyl jistý, co s čím souvisí, což bylo drobet frustrující. O to víc, že si nejsem jist, zda s přibývajícími díly nevzroste náročnost na kapacitu paměti, a to mě trochu děsí.
Osobně mě mrzí oproštění se od motivu nováčka, který byl dosud pochůzkářem a teď se dostal do první ligy. Momentálně se už hrdina chová jako plnohodnotný detektiv, sice zmatečný, ale na svou novou roli už zcela přivyklý. A tak zmizela spousta zábavné komiky. Ovšem špičkování mezi ním a jeho mistrem pořád funguje skvěle, jen je škoda, že inspektor Nightingale hraje v tomhle díle třetí housle.

VŠ  | nehodnoceno 20.08.2018 19:18

Shrnuto v několika bodech:

  1. Druhý díl je víceméně plnohodnotná knížka a nikoliv „věšák na anti-multikulturalis­tické proklamace“ jako Řeky Londýna.
  2. Je znát, že se Aaronovitch něco naučil. Ve fabulaci už tak zoufale netone a nešlape vodu jako v Řekách Londýna.
  3. Navzdory bodu 2) se toho Aaronovitch nenaučil zase tak moc. Nejenže jsem pachatele odhalil v tom samém okamžiku, kdy se objevil v ději, ale odhadl jsem i to, kam se bude ubírat další děj. Což se k mému uspokojení i ne-uspokojení (=mám rád, když mě autor detektivky tahá za nos) potvrdilo s velkou přesností.
  4. Naštěstí má „Měsíc nad Soho“ ještě druhou dějovou linii, která není tak průhledná a předvídatelná. Tato druhá dějová linie je ve výsledku nepříliš uspokojivá (nebudu spoilerovat, proč je neuspokojivá, ale pokud si přečtete anotace na další díly, tak to snadno pochopíte)
  5. Pobavila mě teze „bradavická škola Harryho Pottera je skutečná, ale po druhé světové válce byla uzavřena“.
  6. Proč má – i přes všechny mé výhrady – smysl si „Měsíc nad Soho“ přečíst:
    1. jazz a vše související s jazzem (a to nejsem fanda jazzu a pravděpodobně jsem žádný jazz nikdy neposlouchal)
    2. Aaronovitch se opravdu vyzná v procedurálních postupech londýnské metropolitní policie a to jak v těch oficiálních, tak v těch neoficiálních. Zajímalo by mě, jestli jsou tyto procedurální postupy skutečné (a jak se jich Aaronovitch dopídil) – nebo jestli si je Aaronovitch vycucal z prstu