Více vydání = více obálek.
Leo Bruce
Případ pro tři detektivy
série: Seržant Beef
díl v sérii: 1
Kategorie: detektivní - anglická škola - záhada zamčeného pokoje
originální název: A Case for Three Detectives
originál vyšel: 1936
vydání: Vydavatelské družstvo Lidové strany (Lidová tiskárna) 1937; Stanislav Plzák (Přátelé hodnotné detektivky) 1940
- Komentáře:
-
tomts | ****1/2 02.01.2012 17:01
Název mi připomněl Bernardových „Pět detektivů“, ale mé počáteční obavy se naštěstí nenaplnily: literárně i „detektivně“ jsme aspoň o dvě třídy výš. Malé venkovské sídlo, vražda typu „záhada zamčeného pokoje“, tedy nejen „kdo“, ale také „jak“. Oběť: domácí paní, podezřelí jako obvykle: manžel, rodinný právník, rodinný lékař, rodinný pastor, rodinný přítel, služebnictvo s ne vždy neposkvrněnou minulostí. Vyšetřování se ujímají (v pořadí, jak vstupují na scénu) 1. lord Plimsoll, doprovázen komorníkem/pomocníkem Butterfieldem. „Butterfielde, udělejte několik snímků. A zatelefonujte paní vévodkyni, že nepřijdu k obědu.“… „Je to Aldův Plato. Ještě nikdy jsem neviděl vydání z roku 1513 na pergamenu…Jsem také ctitelem krásných tisků“. 2. pan Amarante, francouzský detektiv, jehož holá lebka byla nápadně podobná vejci…mais oui, mon ami… "nakloněný u krbu podobal se exotickému ptáku, který na okamžik usedl. Jeho cizí typ se naprosto nehodil do prostředí tak anglického…“ 3. Monsignore Smith, "malý duchovní… přisedl ke stolu, ale napřed odložil spoustu balíčků a zavěsil slunečník na opěradlo židle.“ Pro úplnost – čtvrtým do party je obecní strážník Beef…
Na rozdíl od zmíněných „Pěti detektivů“ zde vyšetřování vraždy probíhá zcela v duchu pravidel žánru a chování i vyšetřovací postupy Velkých Detektivů odpovídají svým předlohám. Originál knihy vyšel v roce 1935, v té době již bylo vydáno 9 románů a povídková sbírka s lordem Peterem Wimseym, 9 románů a povídková sbírka s Hercule Poirotem a 4 povídkové sbírky s otcem Brownem, takže bylo na čem stavět. Lord sbírá stopy, francouz sbírá drby, velebníček pozoruje a smířlivě glosuje počínání ostatních zúčastněných. Závěr knihy, v němž VD postupně předkládají svá řešení, zcela věrohodná a logická, zase evokuje klasický „Případ otrávené bonboniéry“ Anthony Berkeleyho. Sečteno a podtrženo – vzhledem k době vzniku a českého vydání až nečekaně zajímavá, napínavá a špetku humoru nepostrádající detektivka ve stylu anglické školy.
Severín Sincilery | ***** 03.03.2018 10:03Jeden z najlepších detektívnych románov zo starej školy za posledné obdobie, ktorý som čítal, a to paródie veľmi nemusím, no táto je napísaná inteligentne, vážne a zároveň s úsmevom, uťahuje si zo známych veľkých detektívov, no zároveň ich neponižuje, nevyvršuje sa na nich. A tunajší komentár (ktorý je zároveň akousi krátkou, no veľmi výstižnou literárnou analýzou) od užívateľa tomts k tomuto titulu pokladám zase za jeden z najlepších a najkrajšie napísaných komentárov (respektíve recenzii), ktoré som čítal, preto sa ani sám nebudem snažiť ohľadom deja knihy niečo viac napísať :) Namiesto toho spomeniem malú pikošku.
Jedinou záhadnou neznámou, čo som si z knihy odniesol, pre mňa ostáva český preklad od Heřmana Hankla a Karla Černého vydaného u Plzáka (1940) a to, prečo meno parodovaného „Hercula Poirota“ bolo preložené ako Amarante, keď originál obsahuje meno Amer Picon. Ako som pozeral v preklade Zdeňky Wattersonej – prvého českého vydania románu – v Lidových novinách (1937), tak ten sa drží originálnej verzii mena francúzskeho detektíva. Ale to je len taká malá drobnosť, ktorá našťastie nepôsobí v románe nijak rušivo. Čo ľutujem je, že ďalšie z prípadov seržanta Beefa už v češtine nevyšli, rád by som si ešte nejaký prečítal.
