kniha » Šifra mistra Leonarda
v Top10 2 | chce mít v knihovně 2 | má v knihovně 21 | antikvariát
hodnotilo: 40
84%
Šifra mistra Leonarda Více vydání = více obálek.

Dan Brown

Šifra mistra Leonarda

Kniha vyšla i pod názvem:
Da Vinciho kód
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Robert Langdon
díl v sérii: 2

Tato kniha je částí i jiných knih: Šifra mistra Leonarda / Světlo severu / Návrat tanečního mistra / Rosie

Kategorie: thriller - konspirace

originální název: The Da Vinci Code
originál vyšel: 2003

vydání: Metafora 2003; Slovart SK (web) 2004; Argo (web) 2005; Argo (web) 2006; Argo (web) 2008; Argo (web) 2010; Ikar SK (web) 2013

odkazy: 1x [film]


Komentáře:
Majdule  | ****

Tak jsem se po několika letech odhodlala k návratu k té, kdysi tolik diskutované, knize. A obavy, které jsem před čtením cítila, byly do jisté míry oprávněné. První čtení pro mě bylo něco jako zjevení. Do té doby mě neznámý žánr, propojení s realitou, gradace napětí v krátkých kapitolách, které končí v tom nejnapínavějším, aby nás další kapitola zavedla zpravidla jinam … tentokrát se zázrak nekonal. Pořád je to napínavý příběh a zajímavá fabulace, v poslední třetině má strhující tempo a totožnost Učitele autor maskuje i graduje mistrně. Nicméně, co se mi kdysi zdálo fascinující exkurzí do historie, se proměnilo v téměř školometské poučování na nepravděpodobných místech děje (honit mě francouzská policie po Louvru a mít na útěk 2 minuty, asi bych se na vnitřní dějepravy vykašlala a hledala, kde nechal tesař díru nebo aspoň velmistr nápovědu :-)). Šroubovaný mi trošku přišel nejen děj, ale i hlavní postavy, byť myšlenka, že žijí potomci Ježíše a Máří Magdaleny je docela vzrušující. Ale koneckonců pořád je to dobrý příběh, který umí pobavit.

 | **

Parafráze na Foucaultovo kyvadlo a jiné knížky, které se mi nechce dohledávat. Jak jsem četl v jedné (dobové) recenzi: co je dobré, to není Brown (= někde to opsal) a co je Brown, to není dobré. Celkově je to slepenec, který se dá docela dobře číst. Naneštěstí jsem odhalil hlavního záporáka v okamžiku, kdy ho Brown uvedl na scénu (viz komentář k „Nakonec přijde smrt…“)