PITAVAL - databáze detektivní, thrillerové a špionážní literatury

John Maddox Roberts

Královský gambit

série: SPQR
díl v sérii: 1

Kategorie: detektivní - historické

originální název: The King's Gambit
originál vyšel: 1990

vydání: Dokořán 2004

Komentáře:

VŠ  | *** 19.09.2014 10:09

S historickými, případně historizujícími detektivkami jako by se v poslední době roztrhl pytel. Na zkoušku jsem si ve zlevněnkách koupil první díl téhle série (SPQR). Roberts si vybral nejprovařenější období římské historie (Caesar, Cicero, Pompeius a dokonce i Askleipiades coby „soudní“ lékař"), ovšem všichni tito v závorce vyjmenovaní velikáni jsou v Královském gambitu ještě mladí a neopeření.

John Maddox Roberts není žádný Sansom a jeho „historická“ detektivka podle toho vypadá. Předně na nás nahrne spoustu dějepisu. Ne, že bych měl dějepis nerad, ale Roberts to na nás háže lopatou – a všeho moc škodí. Dějiny blízké, dějiny dávno minulé, dějiny budoucí. Příběh je vyprávěn jakoby s odstupem desítek let, v tomto se série podobá Pamětem Rogera Shallota od Michaela Clynese (rovněž zde na Pitavalu). Například když vypravěč mluví o „mladém“ Juliu Caesarovi, nezapomene se zmínt, že tentýž Caesar později provedl reformu kalendáře a ještě o něco později (o 26 let) byl zavražděn… Jako bychom to nevěděli… Ale knížka je psána pro Američany, kteří znají nanejvýš Kleopatru s Liz Taylorovou a seriál Řím – a to kdoví jestli.

Co mi vadilo: neuvěřitelné množství anachronických přirovnání a anachronických řečnických obratů. Už jen začátek anotace je děsivý: „Píše se rok 70 před Kristem…“ Nemusím snad vysvětlovat, jak neuvěřitelná blbost to je… Ale je toho tam víc. Tucty anachronismů. Ononenti jsou „na kordy“, vede se „gerilová válka“ (opravdu gerilová, nikoliv, správně, i když anachronicky, guerilla). A tak dále. Tohle „zpřítomňování“ starého Říma na mě působilo tak, že jsem si chvílemi připadal, jako bych četl nějakou parodii – a že se příběh odehrává nikoliv v Římě, ale v Pratchettově Ankh-Morporku… Nevím, co z toho jde na vrub autora a co na vrub překladatele a české redakce, ale ty tuny anachronických termínů to srážejí hodně dolů.

Knížku jsem dočetl až do konce, ačkoliv jsem vraha odhalil prakticky v okamžiku, kdy se objevil na scéně. Druhá polovina mi připadala záživnější – jako by to začalo bavit i samotného autora. Ale „SPQR“ se stejně nestala mou oblíbenou sérií.

tomts  | ***1/2 23.10.2014 16:07

První stránky působí zprvu poněkud zmateně, dokud si čtenář nesrovná v hlavě, že kniha, potažmo celá série, je koncipována jako paměti „detektiva“ Decia Caecilia Metella, v tomto prvním dílu mladého velitele římské „noční hlídky“, který se za jednotlivými příběhy ohlíží ve – na tu dobu požehnaném – věku zhruba 80 let („To ta jizva“, vysvětlil a ukázal na zubatou čáru na pravé straně mé čelisti. Pořád tam je, a třebaže jsem k ní přišel už před šedesáti lety…Byl jsem tehdy vojenským tribunem mého strýce…), přičemž pochopitelně ví, jak se některé události vyvinuly a jak některé osoby „dopadly“ o pár let nebo i několik desítek let později, a neopomene se o tom občas zmínit.

Jak bylo řečeno na jiném místě, anotace začíná větičkou „Píše se rok 70 před Kristem.“ Pokud by se tato slova objevila přímo v knize, šlo by skutečně o nebetyčnou pitomost, takto však autor anotace (což s největší pravděpodobností není autor knihy) chce potenciálního čtenáře pouze informovat, kdy se příběh, který hodlá číst, odehrává. Některé anachronismy v textu (například oslovení „komisaři“ či fakt, že některé postavy občas promlouvají slovníkem českých teenagerů) jsou pravděpodobně dílem překladatele – soudím tak z toho, že v dalších knihách série, aspoň pokud jsem měl možnost předběžně nahlédnout, se již tyto prohřešky nevyskytují.

Za zmínku stojí, že v podstatě ve stejné době jako SPQR se odvíjí série historických detektivek Stevena Saylora, v obou sériích se tak celkem logicky setkáváme se stejnými historickými postavami a stejnými historickými událostmi.

Detektivní stránka příběhu se pořádně rozjíždí až ve druhé polovině knihy. Bohužel bývá obvyklé, že u politicky motivovaných vražd a zločinů je jejich vyšetřování takzvaně „o hubu“, zejména pokud do nich jsou zapleteny politické špičky, malé ryby jsou v rámci zametání stop průběžně zlikvidovány a pokud „detektiv“ přežije – což zde nakonec ano, vždyť série je teprve na začátku -, pak výsledky vyšetřování jdou stejně z různých (především však opět politických) důvodů nezřídka do ztracena… Přes všechny výhrady se kniha nečte špatně – z detektivního hlediska sice nepatří k úplné špičce žánru, ale další díl určitě zkusím.