PITAVAL - databáze detektivní, thrillerové a špionážní literatury

Andrea Maria Schenkel

Jedlová samota

Kategorie: detektivní

originální název: Tannöd
originál vyšel: 2006

vydání: Nakladatelství Lidové Noviny (NLN, s.r.o) (web) 2009

odkazy: 1x [recenze]

Komentáře:

Jana677  | **** 11.03.2020 17:52

Německo, krátce po válce, zločin na odlehlém statku. Těžko napsat něco víc, aniž bych riskovala spoilery – novela stojí a padá s postupným odhalováním detailů o událostech na Jedlové samotě. Co si budeme nalhávat, ten tragický příběh není vůbec originální, najdeme zde obvyklé hříchy, provázející lidstvo snad celou jeho historií. Ovšem reálný základ případu společně s neotřelým způsobem, jakým autorka podávala informace, měl devastující účinek na mou náladu: přepadl mě smutek a mráz mi vytrvale cupital po zádech. Není to jen zásluha umu paní spisovatelky.

Původně jsem „Jedlovou samotu“ chtěla číst, ale při nakouknutí do komentářů jsem stále zakopávala o chválu audioverze, tudíž jsem neodolala… a děkuji! Vážně hluboká, uctivá poklona pro ty, kteří se na nahrávce podíleli: každý svědek měl svůj hlas (odpovídajícího pohlaví + věku) a výpovědi obsahovaly přesně ty emoce, jaké se k danému charakteru i právě pronášeným větám dokonale hodily. Všemožné štkaní a zajíkání v řeči přitom vždy znělo přirozeně, bez přehrávání či nadměrného patosu. Z devatenácti předčítajících bych snad jen jednou řekla „průměr, holka, příliš umělé“ – a ne, výhrada se netýká osmileté Betty, tam roztomile snaživý přednes děvčátka seděl. Hudební a zvukový doprovod mě často ruší, v tomto případě celou knihu patřičně atmosféricky podbarvoval: zavrzání dveří, bučení krávy či štěkot psa v dálce, fakt dobré. Za geniální považuji nápad s použitím psacího stroje k oddělování kapitol, posluchač se tak plynule přenášel z odlehlé usedlosti na policejní stanici.

„Jedlové samotě“ je vytýkána stručnost, já však uznale zvedám palce: autorka na malém prostoru dokázala říct vše, co bylo třeba, žádné zbytečné nafukování. Klidně bych jí odpustila, kdyby nechala zločin nevyřešený, jak tomu bylo ve skutečnosti (Hinterkaifeck 1922, kdyby si někdo chtěl vyhledat fakta – doporučuji až dodatečně). 75–80% Za skvělé zpracování audioknihy mám cukání přidat pátou hvězdu.

trudoš  | ***1/2 30.07.2020 20:58

Mé prvotní dojmy z Jedlové samoty byly veskrze pozitivní. Na sto dvaceti stranách je řečeno vše – vyobrazení odlehlého vesnického stavení; představení jednotlivých figur dramatu skrze výpovědi různorodých svědků; popis nesmírně krutého zločinu. Ta zrůdnost přitom nespočívá ve vraždách samých, ale jejich zdánlivé nepochopitelnosti. V tomhle ohledu Andrea Maria Schenkelová boduje na plné čáře, protože každý ze sousedů vykresluje oběti jinak a jak už to tak na vesnici bývá, domněnky se často rozcházejí s realitou. Potud za pět hvězd.
Jenže čím více jsem si nechával příběh rozležet v hlavě, tím více mi vadila autorčina potřeba všechno na konci vysvětlit, čímž se odklání od skutečného případu z roku 1922, jímž se nechala inspirovat. Ony se pak všechny ty výpovědi vlastně stávají zbytečnými, protože pouze kalí vodu a spíše nechávají promlouvat lidskou hloupost, než by nějak pomohly ve vyšetřování. Po formální stránce ale povedeně depresivní čtení a žárová ocenění jsou rozhodně zasloužená.