kniha » Delikátní Dexter
chce si přečíst 1 | má v knihovně 3
hodnotilo: 5
84%
Delikátní Dexter Více vydání = více obálek.

Jeff Lindsay

Delikátní Dexter

série: Dexter
díl v sérii: 5

Tato kniha je částí i jiných knih: V hlavní roli dvojí delikátní Dexter

Kategorie: thriller

originální název: Dexter Is Delicious
originál vyšel: 2010

vydání: BB art (web) 2011; BB art (web) 2013

odkazy: 1x [recenze]


Komentáře:
lastmanontheearth  | *** 03.05.2012 01:17

Dobrá zpráva na začátek: „Delikátní Dexter“ je o fous či dva lepší než předchozí dva romány z této série. A tím dobré zprávy končí, tedy pokud za takovou nepovažujete například fakt, že zápletka je poměrně solidní (byť nijak světoborná – ale to ani od „Dextera“ neočekávám, takže mu to nevyčítám).

Lindsayova série má jeden základní problém (respektive dva, ale o tom druhém až později): její ústřední protagonista je natolik specifický, že se jeho možnosti velice rychle vyčerpají, takže čtenář začne brzy frfňat, protože by rád něco nového (ale neví co). Dalo by se tomu částečně předejít, kdyby měl autor alespoň trochu koule a po vzoru hlavního hrdiny trochu vykostil postavy svého fiktivního universa – takhle je to stále stejnej folk (důležitým osobám se nestane nic zásadního). A když už jsou vrženy do hry postavy nové (Dexterova dcera Lily Anne) či staronové (Dexterův bratr Brian), na konci románu zjistíte, že s dějem buď nijak nesouvisely (Lily Anne), nebo byly na scénu uvedeny jen pro to, aby tam odehrály nějaký bezvýznamný part (Brian).

Druhým problémem je fakt, že se Jeff Lindsay neuvěřitelně rád poslouchá (on mu k tomu dost nahrává jeho nekonvenční, ironický a místy až sarkastický styl, což ho ale neomlouvá), takže tam, kde průměrný detektivkář upadá do stařecké žvanivosti v desáté, patnácté knize, Lindsayovi (kterého jako stylistu považuju v rámci žánru za nadprůměrného) k tomu stačilo knih pět (zvlášť prvních sto stran „Delikátního Dextera“, na nichž se nás (a sebe) snaží hlavní hrdina přesvědčit, že ho otcovství napravilo, plus neustálé zmiňování „štulců“ od jeho sestry, jsou pasáže neskutečně úmorné).

Chápu, že se Lindsay snaží neopakovat, ale tohle je podle mě cesta do pekel: čtenář nechce žádného „taťku Dextera“, nýbrž tvora noci, kráječe zlých a ošklivých sériových vrahů. Aby se mu to ale splnilo, musí (alespoň prozatím) znovu sáhnout po prvních dvou knihách.

trudoš  | **** 25.07.2016 23:53

S drahouškem Dexterem je to těžký – buď ho čtete kvůli atypickému humoru, nebo ho nečtete vůbec. Není tu příliš mnoho jiných možností. A já rovnou přiznávám, že tenhle díl regulérně přeceňuji. Jenže hrdina se stal otcem a jeho chování vůči drobnému uzlíčku bezelstného řevu prostě Jeff Lindsay vystihl naprosto dokonale. Alespoň z mého úhlu pohledu. Takže tolik k zaujatosti.
Příběh samotný je jinak ve stejných mezích, nastavených už ve třetím díle – takřka tři sta stran zmateného bloumání a konec šitej horkou jehlou. Dějová linka se tentokrát točí kolem kanibalského uskupení v Miami (lidé mají různé koníčky) a má i celkem smysluplný vývoj, ovšem autorovy odbočky vše jen zbytečně rozmělňují, občas až na hranici snesitelnosti. Naštěstí to opět plně zachraňuje Dexterovo komentování světa a vůbec veškeré jeho myšlenkové pochody. Ve výsledku tedy spousta ujetého humoru a trochu morbidních nechuťáren, ale bohužel stále málo detektivky. V sérii nic výrazně lepšího, ovšem ani nic výrazně horšího.