RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (72)2862 příspěvků celkem
kniha: Panství Loch Down - Cowan-Erskine, Beth
snop | ****1/2 | před 9 dny

Detektivka ne-detektivka. Spíš vtipná kritika „starých časů“, společenská groteska. Vyšetřování je vedlejší… ale vlastně to vubec nevadí.

kniha: Mys Mrtvého muže - Velinský, Jaroslav
trudoš | ****1/2 | před 22 dny

Vydání titulu Mys Mrtvého muže předcházela anabáze, jež se z dnešního pohledu může zdát neuvěřitelná, ale pro dobovou politiku byla až smutně všední. Jaroslav Velinský se znelíbil komunistickému režimu, a tak celý náklad skončil ve stoupě. Trvalo bezmála padesát let, než díky soubornému vydání spatřil román světlo světa a to v redakčně neupravené podobě – protože jiná se nedochovala.
Je tedy otázkou, nakolik se původní rukopis liší od textu, který šel v roce 1971 do tisku, každopádně na osnově je znát jistá rozevlátost, jako kdyby autor střelil zápletku na první dobrou a počítal s tím, že případné změny bude řešit až na základě konkrétních připomínek. Neznamená to ovšem, že detektivní linie nefunguje – naopak, nejasností a záhad nabízí příběh nespočet, přičemž řešení si Augustin Veliký pro čtenáře jako naschvál nechává až na konec. Navíc turistické prostředí poloostrova Amsel nekompromisně zužuje počet podezřelých, pročež je odhalení pachatele o to svízelnější. A čtenářsky zajímavější.

kniha: Komtur - Pixy, Petr S.
trudoš | ****1/2 | před 30 dny

Velice povedená obdoba filmových snímků jako Dannyho parťáci či Podfukáři, jen zasazená do roku 1878 a ještě navíc v tuzemských kulisách. Že to zní až příliš absurdně, aby to mohlo fungovat? Ano, i já měl zpočátku ten pocit, ovšem už po několika málo stránkách mě Petr Staníček (alias Petr S. Pixy) vyvedl z omylu.
Komtur je důmyslný thriller pracující s příběhem party šejdířů, jež nemá za úkol nic menšího než ukrást české korunovační klenoty. To v praxi obnáší nespočet krkolomných situací, množství nádherných podfuků a spoustu, ale skutečně spoustu vynalézavých lží. A samozřejmě kopec zábavy i napětí, které k podobnému žánru patří. V závěru má sice tvůrce ambice hodné Dana Browna, což pro zápletku nebylo úplně třeba, kouzlo nápaditého vyprávění však nijak neztratilo na síle. Mým jediným problémem tak bylo, že dobrou třetinu varietních klamů jsem znal již z jiných děl. Vůbec by mi ale nevadilo, kdyby se autor k postavám v budoucnu ještě vrátil v nějakém novém spektakulárním dobrodružství.

kniha: Když krev promluví - Stabenow, Dana
trudoš | ****1/2 | před 34 dny

„Neznalost je matka strachu a babička nenávisti.“
Kate Shugaková již pošesté řádí na Aljašských pláních, čekáte-li ovšem od jejího nového dobrodružství typickou hru na detektiva, mile vás překvapí, jak dlouhou cestu autorka od první knihy urazila. Dana Stabenow má sice i nadále problém s kompozicí zápletky, která by odpovídala vzorcům Sherlocka Holmese, na druhou stranu nehodlá donekonečna lpět na zaběhnutých motivech seriálové skladby. Tímto dílem tak narušuje dosud neměnný status quo a vývoj jednotlivých postav díky tomu získává na uvěřitelnosti. Napětí i emoce tu hrají všemi barvami, a kdo v závěru slzu dojetí neuroní, je u mě stará, zlá a cynická bačkora.
Co bude dál je samozřejmě otázkou, s jistotou však lze říct, že nic už nebude jako dřív. Teda sám za sebe doufám, že Kate s Obludou zůstanou stejné – ostatně jak byste mohli přinutit ke změně extra svéráznou vyšetřovatelkou s brutální jizvou na krku a ještě svéráznějšího křížence huskyho a vlka? Tu dvojku prostě nelze nemilovat.

kniha: Muž bez psa - Nesser, Håkan
trudoš | *** | před 48 dny

Jak mi byl Håkan Nesser zpočátku sympatický, posledními romány si to u mě rozházel, jelikož Muž bez psa, stejně jako předchozí knihy, není detektivka. Tentokrát je to plnohodnotné rodinné drama, podbarvené psychologickým mišmašem. Příběh by se bez kriminalistů zcela obešel, protože ti zde zastávají spíše roli pozorovatelů událostí, než že by děj aktivně ovlivňovali. Jejich vyšetřování je směšné, nechávají si zatajovat klíčové informace, a když s nimi později někdo vyrukuje, tváří se, jako že se nic nestalo. Autor navíc nehraje žádnou hru na schovávanou, průběh zločinu je znám od samého začátku a kdykoliv se jen naznačí nějaké slepé místo, čtenáři je odhaleno ještě dříve než hrdinům.
Co oceňuji, je autorovo hraní si s vírou kriminálního inspektora Barbarottiho, který dává Bohu možnost dokázat svou přítomnost formou plnění drobných přání a pak obyčejnou statistikou každý rok zjišťuje, zda v Boha věří či ne. Tohle byl zábavný motiv, škoda ale, že ten jediný, jež mě na vyprávění oslovil.

kniha: Spravedlivá pistole - Velinský, Jaroslav
trudoš | **** | před 60 dny

Augustin Veliký je v mnohém jiný hrdina než slavnější autorův protagonista Ota Fink, přesto minimálně jejich první případy mají několik společných rysů, souvisejících s poválečnou dobou, kdy fašistická zloba byla v myslích lidí stále živá, s trampingem, který byl tehdy v plenkách a o to exotičtěji na lidi působil a především s nevysloveným, ale citelným jhem komunistů, jež stále bedlivěji dohlíželi na politickou bezúhonnost svých občanů.
Spravedlivá pistole je detektivkou dějovou. Na necelé dvoustovce stran autor neplýtvá slovy na sociální trable či psychologické profily, ale drží se primárně vyšetřovací linie. Což může současného čtenáře zaskočit, protože trendy se od šedesátých let citelně změnily. Jenže Jaroslav Velinský má ještě jedno eso v rukávu, díky kterému je po právu řazen mezi nejlepší spisovatele tuzemské kriminálky. Svérázný humor, po všech stránkách lidský a zároveň nabitý odkazy na dobová díla hodná zapamatování, ať už z oblasti literatury, kinematografie či divadla.

kniha: Šedý muž - Greaney, Mark
trudoš | ***1/2 | před 75 dny

Akční thriller se spoustou střelby, výbuchů a zabíjení, postrádající pro mě to nejdůležitější – určitou dávku odstupu i nadhledu. Court Gentry je hrdinou z devadesátých let minulého století; nezničitelný, nepřemožitelný, neústupný, což ke konci skoro až hraničí s parodií. Protivníci mohou udělat prakticky cokoliv a on se z toho nějakým zázrakem vyseká, třebaže zdaleka ne vždy bez zranění.
Co se každopádně autorovi nechat musí, je skutečnost, že umí rozehrát parádně výbušnou akci, kde hrdinovi nedá ani stránku vydechnout, dokud o zem necinkne poslední prázdná nábojnice. Od úvodu po epilog je děj prošpikován bojem na život a na smrt, přičemž postupně se nejen ujasňují motivace, ale především vize plánu záchrany zainteresovaných. Neříkám, že pokaždé jde Mark Greaney na ruku žánrovým klišé, ale naneštěstí častěji, než by mi bylo milé. Zvraty nezaskočí, zápletka nepřekvapí. Stejně tak zamrzí zaběhnuté archetypy charakterů postav, ale tady zkrátka na cokoliv komplikovanějšího nezbyl prostor.

kniha: Krvavé nebe - Roberts, Mark
trudoš | *** | před 79 dny

Krvavé nebe má nástup, který zaujme, což je hodně podmíněné zběsilým tempem vyprávění a také tím, že sklouzává takřka až k hororu, třebaže se to nakonec celé překlopí do civilní roviny. Nic to však nemění na skutečnosti, že zločiny jsou děsivé ve své primitivnosti, přičemž nejde jen o počet obětí a jejich věk. Je to prostě přirozený děs, nutící čtenáře uvažovat o tom, jak by na situaci reagoval on sám.
Jakmile však přijde na přetřes rozluštění záhady, začíná příběh drhnout. Ještě bych odpustil šílenou vykonstruovanost, při níž by mohlo tisíc věcí kleknout; to prostě patří k žánru. Jen mi prostě celá ta anabáze – proč a s jakým záměrem – přišla čistě samoúčelná. Chápu, že vymyslet racionální vysvětlení pro podobné zločiny by autor hledal těžko, ale osobně bych uvítal spíše nějaké posednutí démonem, než tuhle hru na schovávanou a generační manipulaci na dálku. Nehledě na to, že většina výslechů má pouze funkci zdržovací taktiky, aby se v druhé půlce ukázalo, co všechno je vlastně jinak.

kniha: Nezvěstný plukovník - Soriano, Marc
trudoš | ***1/2 | před 83 dny

Detektivka pro mládež z roku 1962, která na čtenáře dýchne přízračnou dávkou nostalgie. A také odvahy, protože celá první část je i po těch letech neskutečně napínavá, třebaže motiv zmizení uprostřed města může dnes působit obehraně. Člověk začne kombinovat, přehrávat si rozhovory, spojovat si souvislosti a pátrat společně s detektivy a už se nemůže dočkat, jak celé dobrodružství skončí. Paradoxně však v okamžiku, kdy má Marc Soriano příležitost vytáhnou triumfy, nečekaně přibrzdí tempo vyprávění. Najednou je znát, že přijít se záhadou je pro autora jednodušší, než ji nechat hrdiny vyřešit. Ti tak nechtěně bloudí v kruzích, ověřují různé teorie, potvrzují domněnky a narážejí na neřešitelný problém – vše, co přepokládali, se ukázalo být pravdivé, ale k nalezení nezvěstného plukovníka je to nepřiblížilo ani o píď. Fígl zločinu je v závěru samozřejmě odhalen, ale v kontextu předchozích událostí jsem v něm moc smyslu nenašel. Spíše tvůrčího záměru, přizpůsobeného příběhu. Ale i tak dobrý.

kniha: Mrazivé tání - Stabenow, Dana
trudoš | ***** | před 87 dny

Tání je blažené období od března do dubna, kdy na Aljašku přichází jaro. Tou dobou se celé území promění v hromadu rozbředlého sněhu o rozloze cirka sto padesáti dvou milionů hektarů. Teplota stoupá k nule a nutí vesmír páchat na obyčejných lidech samé zlé, nepěkné věci. Nechává po nich náhodně střílet, hází jim čtyřtunové motory od dopravních letadel na domov, případně poštve v jejich stopách čerstvě probuzeného grizzlyho. A taky chce vyplnit daňové přiznání, no považte! Zkrátka „tání“ – čas sousedských konfliktů, nepředvídatelných událostí a prodlužujících se dnů. Tentokrát se autorka vysloveně utrhla ze řetězu a staví před svéráznou Kate Shugakovou jednu katastrofu za druhou. Ta jim čelí s nonšalancí ledního medvěda a vám nezbývá, než se královsky bavit. Přitom jakoby mimoděk společně s hrdinkou vyřešíte také případ dvojnásobné vraždy. Jestli tohle nebyl nejlepší díl série, tak si upřímně nedovedu představit, s čím lepším může Dana Stabenow ještě přijít. Ovšem nemohu se toho dočkat.

kniha: Nenalezená - Mróz, Remigiusz
trudoš | ** | před 93 dny

Thriller pracující s motivem domácího teroru, což je jistě záslužná věc (tedy za předpokladu, že to Remigiusz Mróz chtěl upozornit na problém ve společnosti), ale detektivní linie pokulhává v okamžiku, kdy přijde na přetřes celé odhalování souvislostí. Jako hrůzná výpověď toho, co se děje za dveřmi zdánlivě spokojených manželství funguje román skvěle a mít víc chromozomu X v DNA, užil bych si Nenalezenou se vším všudy. Takhle jsem ale trpěl u jalových dialogů a proplánovaného bití, které nikam pořádně nesměřuje, pouze se nenápadně stupňuje. Tím neznevažuji inkriminovanou recidivu, ale naopak vyčítám tvůrci, že ji v románu lépe nevyužil. A to ani nemluvím o smolařském hrdinovi, který se z jednoho šíleného večera neponaučí a takřka o deset let později si naběhne na pěst znovu. Ostatně logika chování postav tu přišla docela nazmar, protože činy protagonistů jsou jí v devadesáti procentech prosty. Chápu úmysly, ale provedení vázne, snad jen kromě násilníků, jež chtějí jen jedno – násilí.

kniha: Kdo je bez viny - Black, Benjamin
trudoš | **1/2 | před 98 dny

Na to, jak závažná témata autor rozebírá, jsou jeho hrdinové až podivně neosobní. Kde by šlo z emocí něco vytřískat, tam jsem s postavami soupeřil, abych jim vůbec porozuměl. Samotný doktor Quirk je pak figurou neslanou nemastnou, přitom plnou vnitřních rozporů, které nedokáže zpracovat, ale do kterých není čtenáři umožněno nahlédnout. V podstatě jediné, co vyplývá na povrch, je skutečnost, že miloval jinou ženu, než jakou si vzal.
Téma únosu novorozenců a jejich přeposílání do Bostonu je atraktivní, přičemž zápletka je v tomhle ohledu neotřelá. Jenže průběh je natolik nudný, že jsem měl problémy vůbec se donutit ke čtení další a další kapitoly. O to spíš, že příběh je rozdělen na dvě linie; jednu, ve které se snažíme dopátrat, co se stalo a druhou, ve které sledujeme důsledky toho všeho. Díky tomu je nám podstatná část věcí známa dopředu, takže spíše než kriminálku připomíná dění sociální drama. Po stránce jazykové je to skvostné, ale chybí tomu to nejpodstatnější – duše detektivky.

kniha: Pozdvižení v klášteře - Westlake, Donald E.
trudoš | ***** | před 102 dny

„Dortmunder měl mnoho důvodů propadnout depresi a každý z nich byl dobrý.“
Tohle je zkrátka dokonalost. Tentokrát sice Donald E. Westlake vystavěl zápletku jinak, nic však nezmizelo z jeho příznačného smyslu pro humor. Za vším opět stojí Dortmunder, který se ve slabé chvilce upíše jeptiškám, že pomůže jedné z jejích sester utéci z domova, což v tomto případě znamená zbohatlickou pevnost v útrobách mrakodrapu. Aby toho nebylo málo, ve stejný čas na stejném místě operuje polovojenská skupina, najatá pro vyvolání převratu v jakési nepříliš důležité zemi. Karty jsou rozdány, zábava může začít…
A taky že začala, především úvod, ve kterém se hrdina seznamuje s nemluvnými jeptiškami, je naprosto dokonalý. Ačkoliv jsem měl v určitý moment pocit, že příběh stagnuje, autor mě velice rychle vyvedl z omylu, přičemž Dortmunder v myčce na nádobí, to je něco, na co se nezapomíná. Ostatně, složení jeho zločineckého týmu z Drobka, Howeyho a slečny Taylorové dalo mojí bránici zabrat víc, než je zdrávo.

kniha: Mazací tramvaj - Stachula, Magda
trudoš | *** | před 111 dny

Tohle mohl být fajn thriller, nebýt dvou pro mě závažných nedostatků. Prvním je zbytečné rozdělení dějových linií, které nejenže se protnou až na posledních stránkách, ale ve finále jsou pouze berličkou, aby Magda Stachula mohla nějak vybruslit ze zápletky a vyhnout se přímému konfliktu. Ono vytvářet přes dvě stě padesát stran napětí a pak před vyvrcholením utéct, působí nikoliv jako tvůrčí invence, ale jako projev literární zbabělosti. Druhou výtkou je pak neadekvátní natahování děje, kdy hrdinka víc času tráví přešlapováním a fňukáním, než skutečnou akcí. Nemluvě o tom, že „propracovaná“ psychologie postav se funkčně podbízí čistě přáním autorky.
Zároveň však nemohu popřít čtivost díla. Polská nátura dává příběhu netradiční formu a k tomu je potřeba přičíst i momentky z pražské městské hromadné dopravy, třebaže značně stylizované. Škoda, že se autorka rozhodla jít cestou komerční jistoty a natvrdo kopírovat úspěšnější angloamerické konkurentky jako jsou Paula Hawkins a B. A. Paris.

kniha: Vykopej ten hrob - Prather, Richard S.
trudoš | ***1/2 | před 115 dny

„Pohřební ústav Rand Brothers byl tak krásný, až v člověku skoro vyvolával touhu zemřít.“
Máte-li chuť na literární výlet do roku 1961, Richard S. Prather vám bude důstojným průvodcem. Zápletku umí rozehrát stylově a až na několik drobných výjimek udržuje tempo vyprávění ve vyvážené rovině. Vývoj událostí je přitom přehledný a dobře promyšlený. Že je hlavní hrdina sympaťák, jehož rozlišovací schopnosti mezi černou a bílou jsou nezpochybnitelné je samozřejmostí, stejně jako jeho pozdější podlehnutí osudové femme fatale – třebaže tenhle moment bych si v příběhu klidně odpustil. Situaci nahrává i další skutečnost; ačkoliv se detektiv Sheldon Scott tváří jako starší bratr Sherlocka Holmese, jen s trochu krvavějšími klouby na rukou, jakmile dojde na nějaké intriky ze stran žen, je bezelstný jako koťátko, potýkající se s klubkem bavlny.
Na svou dobu pravděpodobně jedno z těch lepších jmen na poli „drsné školy“, ale postupem času zcela adekvátně skončilo zapomenuto v šedi žánrově podobných děl.

kniha: Pouštní dívka - Lethem, Jonathan
trudoš | ** | před 121 dny

Tak tohle byla jiná meducína než Sirotci z Brooklynu. Ačkoliv se nakladatel tváří, že Jonathan Lethem opět vystřihl prvotřídní žánrovku, od reality se vzdálit víc nemohl. Kde byli Sirotci poctivou gangsterkou s kriminální linií, je Pouštní dívka experimentální text s existenciálním přesahem, převázaná detektivní mašlí. Přičemž ústředním mottem vyprávění je frustrace z Donalda Trumpa na postu prezidenta Spojených států a společenská neuspořádanost mladé dívky v moderním věku.
Rozhodně přitom nemohu říct, že bych pochopil úplně všechny dějové kličky a dokonce bych si i tipnul, že v nich k pochopení možná ani nic není – autor jednoduše montuje jednu událost ke druhé, aby výsledek nějak ladil k sobě, přičemž jeho esem v rukávu je road trip současnou Amerikou. Neříkám, že mě to úplně nebavilo, Jonathan Lethem je zručným vypravěčem, který baví jak potřeštěnými charaktery, tak podmanivým tempem příběhu. Problém je, že člověk při čtení neustále přehodnocuje, co že to kruci vlastně drží v ruce.

kniha: Konec světa - Temple, Peter
trudoš | **** | před 131 dny

Advokátní praxi provozuje z povinnosti, klienty však nikdy nenechá ve štychu. Není mladý, neholí si hlavu a ani nenosí černou. Je spíš starší a barevné spektrum jeho oblečení se pohybuje na ose mezi barvami žvýkacího tabáku, přes tabák šňupací, až po tabák dýmkový. Přesto je častokrát tím jediným, kdo stojí mezi zločinem a spravedlností. Tentokrát mu na stole přistane žádost o nalezení promiskuitního barmana, jenž zmizel s citlivými fotografiemi význačného soudce. Zdánlivě fádní případ se komplikuje v okamžiku, kdy je barman nalezen mrtvý. A ještě větší obrátky události naberou, když se ukáže, že dotyčný vůbec nebyl tím, za koho se celou dobu vydával…
Peter Temple sází na poctivé řemeslo „americké drsné školy“ a komponuje cynický příběh zcela v duchu otců zakladatelů žánru Raymonda Chandlera a Dashiella Hammetta. Detektivní román Konec světa přináší fascinující pohled na korupční praktiky soudobé australské politiky, které jsou natolik „veřejné“, že už je nikdo raději ani „nevidí“.

Detektivka? Ani náhodou. Ale jako telenovela na pokračování, kde se vyprávění zabývá pohnutky i těch nejméně důležitých protagonistů, funguje Ostrov šedých mnichů náramně. Ačkoliv všechny ty existenční krize a niterné psychologické profily jsou dost přímočaré, to už i příběhy Danielle Steel obsahují víc originality. Navíc ve světě Michaely Klevisové snad neexistují lidé, kteří by byli alespoň trochu spokojeni se svým životem.
Osobně mě ovšem nejvíc vytáčel způsob, jakým autorka záměrně zatajuje informace, které kdyby předložila hned zkraje románu, mohli jsme se celému tomu emočnímu spektáklu vyhnout, protože vrah by byl šmahem za katrem. I když je otázkou, zdali by tento jednoduchý úkon nebyl na policisty moc; kromě sypání mouder z rukávu se jinak totiž jako kriminalisté příliš nepředvedou.
Plusem je, že je kniha uzoučká a nepostrádá neustále se vyvíjející zápletku, což automaticky nutí ke čtení. Tedy pakliže vás zaujme průběh a jste zvědavi, jak to dopadne. U mě to bylo hodně na hraně.

kniha: Lars mele maso - Gris, Daniel
trudoš | **** | před 139 dny

Existují životní jistoty, na které se dá vždycky spolehnout. Může-li se něco pokazit, pokazí se to. Vezmeš-li práci pro kamaráda, bude z toho zákonitě malér.
Soukromé očko Lars o tom ví svoje, přesto se nedokáže vyhnout pohromě, i když ji vidí, cítí a slyší přicházet. Ještě štěstí, že láska k tvrdé muzice a nezdolná letora z něj za ty roky udělaly chlapa do nepohody, co si umí poradit v každé situaci. Například když se ze dne na den ocitne v aréně pouličních zápasů, kde lze stejně snadno vydělat velké peníze, jako přijít o život.
Nový román Daniela Grise se nese ve stejném duchu jako ty předchozí, takže není nouze o jízlivý humor, cynické postřehy ani nadsazený machismus. Detektivka je to sice jen tak do půlky vyprávění, ale coby thriller funguje zápletka skvěle. Ostatně autorovou největší devízou je přikovat čtenáře k příběhu, i kdyby se v něm vůbec nic nedělo. Což ovšem případ pátého Larse rozhodně není, nehledě na skutečnost, že pravidla hry se do příště evidentně od základu změní.

kniha: Černé slunce - Twining, James
trudoš | ***1/2 | před 143 dny

I když je děj trochu přitroublý a překombinovaný, příjemně se těch čtyři sta stran četlo. Oproti předchozímu titulu Dojitý orel mi ovšem přišlo, že je zápletka sevřenější, ba dokonce atraktivnější. Pořád se to ale nese v duchu jednoduchého akčního dobrodružství, kterému snad občas chybí špetka humoru, eventuálně originality ohledně historických odkazů a sem tam ztrácí vyprávění dech vinou zbytečných odboček. Ty pak působí dojmem, že se James Twining chtěl pouze podívat na co největší počet evropských památných míst, což ještě podtrhne závěrečné vyústění příběhu. Nejzásadnější slabinou však pro mě zůstávají nevýrazné postavy, kdy mě bavily spíš záporné figury pro jejich zlounské chování, než čestní a spravedliví hrdinové, vytvoření možná dle Příručky mladých svišťů.
Jako film by Černé slunce fungovalo báječně, přesně ten typ na odreagování během půldruhé hodiny v sobotu večer, v neděli ráno. Škoda, že knihu za tak krátkou dobu nezdoláte, nejste-li tedy zrovna přeborníkem v rychločtení.

kniha: Vládce džinů - Clark, P. Djèlí
trudoš | ****1/2 | před 146 dny

Vládce džinů si ve světě rychle vydobyl jak popularitu mezi čtenáři (cena Locus 2022), tak uznání žánrových kritiků (cena Nebula 2022). Bylo by snadné odsoudit úspěch knihy pro současné trendy, jimž jde vyprávění naproti, ke cti autora je však třeba říct, že s nimi umí fantasticky zacházet. Nesklouzává k nezáživným popisům či těžko představitelným scenériím, ale s odhodláním kriminalisty se soustředí jen na to pro zločin podstatné. Jeho ženské hrdinky jsou navíc v mnoha ohledech přesvědčivější než leckterý ostřílený lovec monster, a exotické prostředí Egypta, zahaleného steampunkovým odérem, dodává celému dobrodružství ten správný šmrnc. Tomu pak výrazně pomáhá i ostré tempo, kterým se autor opře do zápletky a nekomplikuje si život nepodstatnými odbočkami. Veškeré stopy a náznaky mají svůj logický smysl, díky čemuž se těch čtyři sta padesát stran čte takřka jedním dechem. Hezky tu přitom funguje komorní detektivní linie, neokoukané pojetí starých legend a samozřejmě svižné dialogy.

kniha: Osm detektivů - Pavesi, Alex
snop | **1/2 | před 229 dny

Priznam se, ze pro me velke zklamani. Povidky rozdilnych kvalit, alternativy nepresvedcive, ramcovy pribeh asi vlastne prekombinovany, pritom matematicky trivialni.

Stránky nasáklé alkoholem, kocovinou a cynickými hláškami hlavního hrdiny připomínají více pijácké tažení než detektivku. Detektivní linie s akční vložkou by se vlezla do krátké povídky, po zbytek příběhu se čtenář brodí chlastem, splínem, touhami a dalšími emocemi nejen soukromého očka, ale i dalších důležitých postav. Beze sporu ten román něco do sebe má, protože jsem ho musel dočíst do konce a neodložil ho jako ztrátu času, ale stejně to nebyl přesně ten druh příběhu, co jsem od čtení očekával.

kniha: Strašák - Connelly, Michael
Lmslaver | **** | před 288 dny

Román se rozjíždí hodně pomalu, čtenář nahlíží přes rameno novináři, potýkající se s problémy snižování rozpočtu i zaměstnanců v redakci tištěného deníku. Od druhé třetiny knihy už to naštěstí standardně odsýpá, jak se na Connellyho sluší. Není nouze o dramatické i akční momenty. Zklamal mě fakt, že pachatele známe téměř od začátku a pouze sledujeme cestu hlavního hrdiny a agentky FBI Rachel k jeho odhalení. Ubírá to momentu překvapení, snižuje dávku napětí. Celkově to hodnotím jako slabší kousek od pana spisovatele, přesto stále vysoko nad průměrem detektivního žánru.

kniha: Výstraha - Connelly, Michael
Lmslaver | ***** | před 316 dny

Prostřednictvím Jacka McEvoye můžeme nahlédnout do nového stylu novinářské práce, ať na webu, nebo následně podcasty. Samozřejmě, že hlavní osu příběhu tvoří jeho soukromé pátrání po vrahovi žen. Občas zbytečně urputný novinář, který staví svou práci nad vztahy, což je vlastně obdoba policejního detektiva Bosche. Connelly odvedl jako vždy perfektní práci.

kniha: Diabol v zrkadle - Červenák, Juraj
Lmslaver | ***** | před 321 dny

Kapitán Stein, notář Barbarič a kaprál Jaroš se staly zárukou dobré historické detektivky z dob Rudolfa II. V tomto příběhu jsme se jejich prostřednictvím zúčastnili pátrání po atentátnících na arcivévodu Matěje Habsburského ve Vídni. Rozmotávají zápletku plnou intrik, starých hříchů a křivd. Vše se děje v rychlém tempu, děj má jako vždy patřičné napětí a rychlý spád.

kniha: Žít a nechat zemřít - Fleming, Ian
trudoš | *** | před 324 dny

Lepší než předchozí Casino Royale, ale stále to nějak není ten James Bond, na kterého jsme zvyklí. V první řadě – hrdina zápletkou spíš proplouvá, než že by aktivně pracoval na jejím vývoji. Nechává se chytit do jedné pasti za druhou, aby pak pomocí náhody vyvázl ze všech problémů. Vlastně během celého vyprávění nepředvede nic, čím by mě přesvědčil, že je nějakým super agentem. Jedinou schopností, jíž se může pochlubit, je svádění žen, což mi pro špionáž na nejvyšší úrovni nepřijde zrovna jako razítko kvality.
Zápletka samotná je však povedená, třebaže hlavní padouch je vykreslen jako největší zločinec pod sluncem a přitom jeho činnost je čistě pašerácká. Což ale paradoxně působí mile civilně; spíše, než nějaké to obligátní ovládnutí světa a tak podobně. Z finále jsem byl ovšem rozpačitý, protože opět zapracovala náhoda a ne hrdinovy schopnosti. Nemluvě o jeho závěrečném pláči, kterým se asi pokusil vykompenzovat všechnu tu macho náturu. Z mého pohledu ji však hlavně zašlapal do země.

kniha: Krysařovy děti - Bauer, Belinda
trudoš | ***1/2 | před 327 dny

Krysařovy děti nakonec naplnily mé černé prognózy, jež začaly klíčit ve finále předchozího románu. Nejen, že si Belinda Bauerová příliš neporadila s rolí antihrdiny, ale co se týče zápletky, předvádí jednu z těch nudnějších verzí detektivního vyšetřování. Tedy – stane se zločin, kriminalisté se ocitnou ve slepé uličce, a tak čekají, až se odehraje zločin další a doufají, že tentokrát nechá padouch nějaké stopy. Díky tomu jimi čtenář spíš pohrdá, než že by jim fandil. O to víc působí tenhle přístup absurdně, že se únosy dětí odehrávají v okresu malého městečku.
Nijak tomu nepomáhá ani hlavní postava, jež polovinu vyprávění profňuká a druhou čeká na záchranu. Takže vlastně to jediné, co mě na románu tentokrát vážně bavilo, byly profily okrajových postav, které by samy o sobě vydaly za samostatný příběh, kterýžto by však se zápletkou neměl vůbec nic společného. Taky proto chápu ty čtyři stovky stran rozsahu, což ovšem bude nemilé překvapení pro všechny ty, co čekali strhující thriller.

Čekal jsem vzhledem k autorově popularitě něco většího. Thomas Brezina však zcela překračuje hranice reálného, aniž by se občas pozastavil nad těmi nejzákladnějšími prvky – jako že čtveřice dětí jede přes půl Spolkové republiky pro jakousi pochybnou výhru a samozřejmě bez doprovodu rodičů. Nevadí mi, když jsou hrdinové románu prckové, ale pohrát si trochu s uvěřitelnou koncepcí by tvůrce stálo minimum námahy a hned bych k příběhu přistupoval smířlivěji. Tahle spisovatelova neochota něco „vymýšlet“ se pak táhne napříč celou zápletkou, která je díky tomu prostinká i překombinovaná zároveň.
Plusem tak pro mě zůstala pouze čtivost, jež se románu upřít nedá. Od první strany se neustále něco děje a napětí je tolik, že ho dětský čtenář ani nestíhá všechno vnímat. Ovšem slova jedné z postav trefně vystihují podstatu celé knihy: „Jak tak poslouchám váš příběh, zjišťuji, že je celý založen na náhodách." Když čtenáři (ať už velkému či malému) tenhle detail nevadí, je všechno v nejlepším pořádku.

kniha: Galveston - Pizzolatto, Nic
trudoš | ***1/2 | před 333 dny

Začátek výborný a vůbec celá první polovina románu mě vysloveně nadchla. Jenže pak se nadšení začalo vytrácet, když jsem pochopil, kam zápletka směřuje. Tedy ne že by se dalo o nějaké zápletce mluvit. Galveston je prostě román ve stylu filmu Pomsta Tonyho Scotta, kdy celou dobu vyhlížíte eskalaci, jenže ta ve finále přijde ze zcela jiné strany, než dle tradic očekáváte.
Přestože po jazykové stránce nemám co vytknout, přesně tento druh románů mi jednoduše nesedí – málo se toho děje, hodně se mluví, prožíváme jednu osobnostní krizi za druhou a nakonec to nikam nevygraduje. Atmosférou podobný kousek thrilleru Krev na sněhu od Joa Nesbøho dokáže však díky většímu počtu stran v některých momentech nudit až hrůza a to především pro nulový vývoj gradace a spousta fňukání ve slovech. Tíha středního věku je u nájemného zabijáka z psychologického hlediska asi náramná věc, ale mě se tento způsob budování napětí zdá se poněkud nešťastný. A nic na tom nemění ani tarantinovská drsnost vyprávění.

Jak mi série Martina Becka od prvních dílů moc neseděla, šestá a teď i sedmá kniha opravdu stály za to. Zatímco Policie pomo pije okouzlila svým humorným podkresem, Säffleská bestie naopak uhranula temným, přímočarým a v základu jednoduchým příběhem. Třebaže zápletka se rozjíždí pomalu, v druhé půli nečekaně nabere na síle a u posledních stránek čtenář jen trne, kdo všechno bude semlet lavinou událostí.
Rozdíl oproti předcházejícím dílům je i v koncepci, tentokrát zde nedochází k vyšetřovacímu tápání či bloudění po vedlejších kolejích – kdo je viník je jasné poměrně záhy, jen je třeba si ujasnit některé souvislosti a než začne vývoj událostí něčím nudit, dochází ke zběsilému vyústění. Zároveň mi vyhovovalo, že náhled do života Martina Becka byl tentokrát minimální a nepůsobil jako něco navíc. Snad jen, že příliš mnoho postav se mi průběžně pletlo jmény i povahovými rysy, přičemž valná většina jich byla vlastně zbytečná, protože celé drama šlo uhrát klidně o třech hlavních aktérech.

kniha: Rovnou mezi oči - Chase, James Hadley
trudoš | **** | před 341 dny

Já prostě miluji tyhle zápletky, kde si spisovatel zakládá na dějové lince víc než na hrdinově psychologickém rozboru a důkladném seznámení se s jeho sociální situací. Díky tomu se na malém prostoru odehrávají šílené věci. Jeden zvrat následuje další a člověk jen odhaduje, kam to všechno může dospět. Přičemž čas románu nijak neuškodil – až na pár archaických obratů ze sedmdesátých let funguje příběh na jedničku. Zároveň je fascinující, jak je osnova nepředvídatelná, protože James Hadley Chase neustále něco naznačuje a ono je to nakonec všechno trochu jinak. Ačkoli občas by si za to zasloužil přes prsty, neboť leckdy mlží naprosto zbytečně, jen aby se pořád něco dělo, což však vyjasní až okamžik, kdy máte celou mozaiku poskládanou a zpětně rekapitulujete děj. Jistě, má to svoje mouchy, některé momenty se vyjeví spíš na úkor autorova přání, než uvěřitelného vývoje a hrdinové zpravidla nejsou „rytíři na bílém koni“. Možná ale právě proto mají Chaseovy romány i po letech takový šmrnc.

Na to, jak je poslední kniha věnovaná poručíku Borůvkovi krátká, propletenec postav a zápletky je natolik komplikovaný, že jsem se v jednom i druhém přestal brzy orientovat. On příliš nepomohl ani záměrně pozměněný vypravěč, kdy příběh nesledujeme z pohledu smutného detektiva, ale nějakého joudy z Toronta, který se účastní vyšetřování. Jde sice o věrné zachycení obyčejného člověka (s dost pravděpodobně autobiografickými prvky), ale sám Borůvka má kvůli tomu roli natolik vedlejší, že jeho post mohl odehrát kdokoliv jiný a nic by se nestalo. Jeho přítomnost v zápletce postrádá faktické opodstatnění, přičemž pan Škvorecký navíc spoléhá na čtenářovu znalost postavy z předchozích dvou knih, takže kdo s Návratem naskočí do vlaku poprvé, ocitá se ve značné nevýhodě.
Jako vždy ovšem nelze ignorovat čistou stylistiku a nádhernou práci s českým jazykem. Kdyby se však autor mermomocí nepokoušel zakomponovat román do trilogie a pokusil se příběh nasměrovat vlastním směrem, udělal by podle mne lépe.

kniha: Pátý svědek - Connelly, Michael
Lmslaver | ***** | před 346 dny

Netušil jsem, že mě tohle drama ze soudní síně zaujme a strhne. Žádné akční pasáže v knize nejsou, přestřelky se konají pouze slovní, mezi advokátem Hallerem a státní zástupkyní u soudu, přesto je to napínavé, poutavé čtení. Michael Connelly prostě umí psát.

kniha: Hrnčířovo pole - Peters, Ellis
trudoš | **** | před 351 dny

Série středověkých detektivek Ellis Petersové má v sobě i přes svůj literární věk podmanivé kouzlo, nespočívající ve slovutných postavách či důmyslných zápletkách, ale v jednoduchosti místa a doby. Autorka nedělá z vyprávění pohádku, přesto na vás dýchá nostalgie středověku, kdy život byl snad o tolik jednodušší. Neznamená to ovšem, že méně krutý. Ostatně, objevení mrtvého těla při orání půdy a podezření ze zločinu nejtěžšího, jež padne na jednoho z mnichů kláštera svatého Petra a Pavla, dokazují, že prohnilá lidská povaha se za posledních osm set let nijak moc nezměnila.
Hrnčířovo pole představuje další z případů moudrého bratra Cadfaela a postav okolo něj, bez nichž by vyšetřování záhady nebylo kompletní. Tohle vyprávění nestojí na jediné figuře, která svým bystrým úsudkem odhaluje jedno tajemství za druhým. Tady i prosťáčkové mají své místo, stejně jako šlechtici, sedláci, či zákonem stanovení šerifové. Možná právě kvůli tomu působí příběh navzdory době dávno minulé tak uvěřitelně.

kniha: Než natáhnu brka - Tuomainen, Antti
trudoš | *** | před 358 dny

„Smrt je v životě jediná jistá věc, až děsivě jediná věc, na kterou je možné se opravdu spolehnout.“
Nenáročný thriller o umírání, houbách a nevěře. Antti Tuomainen tentokrát vyměnil poetické hloubání za komediální rovinu, kterážto vyprávění sluší mnohem víc. Ovšem nečekejte od finského humoru rozvernou taškařici se spoustou vozembouchů. Tedy, pominu-li mé nekonečné snahy o vyslovení jmen jednotlivých aktérů, které mě rozesmávalo samo o sobě. Každopádně, autorova představa vtipného momentu spíš připomíná vkus Sama Raimiho, přičemž dávkování je ohraničeno velkými časovými intervaly. O to víc pak zaskočí, když na ně dojde, stejně jako pobaví svou morbidností. Zbytek vyprávění už na tom tak vesele není; lépe řečeno, většinu prostoru zabírá hrdinovo nepříliš konstruktivní hájení nejen svého manželství, ale i vlastní firmy. Přestože však gradující události překvapí jen sporadicky, výsledné odhalení potěšilo právě kvůli tomu, že se vydalo jinou cestou, než jaká se zdála od poloviny narýsovaná.

kniha: Pavučina - Harris, David
trudoš | **1/2 | před 366 dny

Ústřední motiv je přesně dle mého gusta – dvojice amatérských horolezců se přichomýtne k havarovanému letadlu hluboko v nedostupných horách a kromě jednoho přeživšího v něm naleznou také kufřík plný drog v hodnotě dvou milionu dolarů. To už člověku zamává se svědomím. Jenže štěstí není zadarmo a občas je cena za lehce vydělané peníze vyšší, než by se komukoliv chtělo zaplatit…
Kanadský výtvarník, redaktor a spisovatel David Harris se netají nadšením pro horolezectví a je to znát na všech popisovaných chytech, fintách a postupech, které s lezením souvisí. Líčení této adrenalinové rekreace zvládá autor parádně, naneštěstí ne vždy to má v příběhu své místo, protože víc vzrušení čtenář zažije u spontánních výstupů, než při samotném konfliktu s překupníky kokainu. Mému výslednému zklamání pak nahrály i schematické postavy, unáhlené zvraty a začátečnická stylistika. Přesto si cením dobrého nápadu a zajímavého vývoje zápletky, která v jiných rukou mohla klidně zabodovat na prvoligové úrovni.

kniha: Osm detektivů - Pavesi, Alex
trudoš | **** | před 368 dny

Důmyslná detektivka, kde spisovatel aplikuje matematické uvažování na pravidla žánru. Ovšem nepočítejte s nějakým jasným vzorcem, podle něhož by šlo snadno vypočítat, kdo je pachatelem vraždy. Alex Pavesi si jen hraje se slovy, aby na pozadí několika vedlejších příběhů rozkryl zločin ukrytý v minulosti, což ale čtenáři poměrně rychle docvakne z nepřímých náznaků a souvislostí. Přesto umí vyprávění překvapit, jak snadno se dá udělat z oběti vrah či z podezřelého detektiv, plus další možné kombinace těchto čtyř proměnných. V tomhle ohledu si knihy cením asi nejvíc, protože závěrečná odhalení krásně dokazují moc psaného textu a také zdůrazňují skutečnost, že „krimi is not dead“. Jen k Osmi detektivům člověk nesmí přistupovat jako ke zlomovému titulu, protože by mohl být především zpočátku zklamán tím, o jak prostinké zápletky v jednotlivých epizodách vlastně jde. Nicméně nemohu autorovi upřít cit pro nápadité kulisy a schopnost využívat všech eventualit, jaké koncept vyšetřování umožňuje.

kniha: Spravedlnost - Child, Lee
Lmslaver | **** | před 371 dny

Bezejmenné americké město, příkoří na nevinných, osamělá žena a dva zločinecké gangy, to jsou ingredience stvořené přímo pro Reachera. Stránky letěly jedna za druhou, má to dynamiku, napětí a ta pohádka pro dospělé by se dala i vcelku přijmout, dokud Jack v akci likviduje gangstery pěstí i pistolí. Postupuje zdánlivě strategicky, analyzuje situace, ale bez štěstí a náhody by byl stejně dávno mrtvý. V posledním úseku knihy bohužel odhaluje velké protistátní spiknutí, na které nepřišli ani vládní zpravodajské služby. Tady se už mění pohádka ve sci-fi. Každopádně se mi Spravedlnost četla dobře, pobavila a zasloužené ji za to patří 80%.

12345678910poslední (72)2862 příspěvků celkem