RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (48)1886 příspěvků celkem
kniha: Nebudete se bát ničeho zlého - Searles, John
trudoš | ****1/2 | před 1 dny

Ponurá story, která je víc psychologickým románem, než klasickým thrillerem. Zločin samotný je až na vedlejší koleji a prim hraje nutnost odhalit pravdu o minulosti, která v sobě skrývá klíč k motivům a následkům. Není to vůbec veselé čtení, ale o to víc je strhující. Podobně jako Gillian Flynnová nebo Ann-Marie MacDonaldová se ani John Searles nesoustředí na kriminalistické fintičky, ale jde mu především o postavy, které byly násilím vytrženy z pohodlného života a bez milosti hozeni do světa měšťáckých předsudků.
Od prvních stránek je jasné, že vyprávění to bude na dlouhé lokte a rozhodně nepůjde o prvoplánovou taškařici s množstvím podezřelých. Autor bravurně žongluje se vzrůstajícím napětím ohledně aktuálních souvislostí a zároveň čtenáře noří do hlubin tajemství kolem rodiny Masonových. Perfektně přitom vykresluje zrůdnost fanatické výchovy, kdy společně s hrdinkou netušíte, kde vlastně je skutečná pravda a kde pouze nutnost věřit. Podmanivé natolik, že z toho běhá mráz po zádech.

kniha: Lord Mord - Urban, Miloš
trudoš | *** | před 3 dny

Já prostě tvorbě Miloše Urbana nedokážu přijít na kloub. Rozšafná stylistika, ve které není důležitý děj, ale pouze a jedině atmosféra, to prostě není můj šálek. A přestože je mi sympatická jeho láska k Praze a odpor k modernizaci, prakticky ve všem ostatním u mě selhává. V postavách, slohu i dialozích.
Lord Mord v tomhle ohledu taky nedopadl právě nejlépe. Tempo chytne až v poslední třetině vyprávění, do té doby máte pouze možnost soudit hrdinovy skutky a rozhodnout se, zda jej přijmete jako figuru kladnou nebo zápornou. Ono je fajn brnkat na strunu národního uvědomění odmítajícího všechno nové, ale ignorovat proto konkrétní vývoj zápletky mi nepřijde jako právě ten nejlepší způsob gradace. A tak pražská dívčata umírají rukou bestiálního vraha, ale že by to tady hrálo nějakou roli, to nemohu říci. Dám-li pak stranou podtext příběhu, s nímž můžete anebo nemusíte souhlasit, zůstává z románu historická freska, kouzelná svou detailností, ale nafouklá množstvím pro mě nepodstatných slov.

kniha: Andělský let - Connelly, Michael
trudoš | ***** | před 5 dny

Losangeleský detektiv Hieronymus Bosch, čerstvý adept na padesátku, během které už vážně něco zkusil, patří mezi nejslavnější postavy Michaela Connellyho. Dost často jde proti proudu a jeho zatvrzelá nerudnost působí leckdy až archaicky, ovšem výsledky má skvělé, stejně jako čirý zápal pro spravedlnost. Tentokrát má na starost vraždu nechvalně proslulého advokáta, který si postavil kariéru především na tom, že žaloval policii od rána do večera a od večera do rána. Přitom v 90 % úspěšně. Jeho smrt proto vyvolá výbušné reakce u obyvatel města, což po krvavých nepokojích z roku 1992 nejsou právě dobré zprávy pro věci veřejné. Harry se tak pouští do komplikovaného vyšetřování, z něhož je naneštěstí brzy zřejmé, že míří mezi policisty. A to pro něho, jako naprostého odpůrce „krys“ z vnitřního vyšetřování, není rozhodně nic příjemného.
Andělský let je hodně dobrý a korunu mu nasazuje závěr (v dobrém slova smyslu), který poměrně drsným způsobem posunuje Boschův temný charakter zase o kus dále.

kniha: Útočník - McBain, Ed
trudoš | **** | před 7 dny

Je v tom znát další krůček vstříc literárnímu řemeslu, kdy Ed McBain ještě hledá ideální formu. Zápletka stále není dokonalá a je tu jen proto, aby vyprávění drželo pohromadě, ale postavy už získávají na jistějším tvaru a vyšetřování má nějakou stavbu. Násobeno útlým rozsahem a brilantními dialogy, a výsledkem je parádní kriminálka, která ještě šedesát let po svém vzniku s přehledem strčí do kapsy nejeden současný thriller.
Co mě však bavilo nejvíc, byla atmosféra začátku druhé poloviny 20. století, kdy policisté nemuseli vymýšlet žádné právní obštrukce aby se dostali pachateli na kobylku. Stačilo si jej zavřít ve výslechovce a hodit s ním řeč jako chlap s otrokem. A ženy věděly, že jejich místo je u psacího stroje a nemíchaly se do vyšetřování, maximálně jen, když bylo potřeba poplácat po zadečku. Prostě padesátky jak mají být, a i když to autor nežene do extrému, je to tam a je to kouzelné. Tedy pakliže u vás převládá chromozom Y.
PS: Zločin instantních kočiček je prostě spektakulární.

kniha: Chlapec stále nezvěstný - Searles, John
trudoš | **** | před 9 dny

Mám rád romány o dospívání, o to víc, když se jedná o hrdiny z nuzných sociálních poměrů, s nějakou tou dysfunkcí v rodině. Přidá-li se k tomu chlapecká naivita stran milostného poblouznění a thrillerový leitmotiv odpovědnosti za špatná rozhodnutí, má mě autor na lopatě stejně jako roztleskávačka, co přijde s návrhem hry na doktora.
Pravdou je, že na to, jak hutné téma si vzal John Searles na paškál, zdaleka jej nevytěžil úplně do dna. Mohla z toho být perfektně temná záležitost, která by rozebrala nejednoho uštěpačného cynika. Nicméně i přes pozlátko líbivého mainstreamu se mu podařilo odvyprávět strhující příběh o hrátkách osudu a krutostech života. Sympatický je pak dvousetstránkový rozsah, který se soustředí na ústřední zápletku a všechno ostatní nechává na čtenářově fantazii.
Nepříliš povedená je bohužel redakční práce (nebo překlad, záleží, co si vyberete), protože interpretovat pozdrav „Hey“ jako „Hej“, nebo poutač „Hot girls“ jako „Horká děvčata“, není úplně známka košer práce.

kniha: Promlčení - Březina, Jiří
trudoš | *** | před 11 dny

Styl Jiřího Březiny je poměrně svižný a chytlavý, což ještě umocňují krátké kapitoly, takže přečíst celou knihu zabere rámcově dvě tři hoďky. Naneštěstí to rozdělení kapitol má povětšinou pouze ten účel nasekat jich co nejvíc na poměrně malý prostor. Ovšem atraktivní téma odsunu sudetských Němců a co dobrého z toho vzešlo, je zpracováno perfektně. Slabinou jsou pouze dvě věci – politik v současnosti a rozmělňování zápletky vyprávěním ve vyprávění. Vysoká hra se autorovi příliš uvěřitelně nevyvedla a pitomý na tom je to, že jí doopravdy nebylo třeba. Kdyby ministr nebyl ministr, ale třeba nádražák, nic by to na vývoji událostí nezměnilo. O to víc pak vyniká nesmyslnost formy příběhu, kdy místo plynulého děje postupně odhalujeme skutečného aktéra zločinu schovaného pod nánosem různých vzpomínek. Sám Tomáš Volf tak vlastně nemá jinou roli, než zvídavého kronikáře, který prudí tak dlouho, až jsou mu fakta odhalena. Ale že by u toho nějak vyšetřoval, to se nedá říct ani se zkříženými prsty.

kniha: Uzly a kříže - Rankin, Ian
trudoš | ***1/2 | před 13 dny

Na téhle knize jsou sympatické dvě věci – ústřední postava a krátký rozsah. Stárnoucí inspektor, který zanevřel na vše kolem sebe, je figurou vpravdě zvláštní, podobně jako zápletka, jež z jednoduchého motivu sériových vražd sklouzne k válečným traumatům.
Rozhodně však od Uzlů a křížů nečekejte detektivku, protože tady se na nějaké vyšetřování nehraje. Přes půlku románu se rdousí nezletilé dívky a John Rebus si ani není schopen spojit základní indicie. Vlastně až do chvíle, kdy vrah zaútočí na jeho rodinu, nemáte pocit, že by o něco šlo. Pak už vyprávění nabere na obrátkách, ale nebýt staré dobré hypnózy, asi by hrdina do smrti bloudil v kruhu. Přitom má Ian Rankin dost troufalosti zabředávat do nepodstatných odboček, které s hlavní linií nemají nic společného a důležité jsou jen pro dlouhodobý vývoj. Ovšem i přes brblání nad nedostatky mě to pro zvláštní atmosférické kouzlo vážně bavilo. Uvidíme, jestli si autor v dalších dílech pohorší, nebo se naopak oprostí od začátečnických chyb.

kniha: Zelený lučištník - Wallace, Edgar
Nelson | **** | před 15 dny

Zelený lučištník určitě patří k tomu lepšímu z tvorby Edgara Wallaceho. Solidní román o tajemném fantomovi, který se mstí za dávnou křivdu. Hlavní záporák Abel Bellamy je dost odporná kreatura, jeden z nejhorších darebáků, který se vyskytuje ve Wallaceových románech. Můžu doporučit těm, kdo by se chtěli seznámit s tvorbou Edgara Wallaceho, dá se označit za jeho typický román.

kniha: Bez těla - Goffa, Martin
trudoš | ***1/2 | před 15 dny

Buď na sobě Martin Goffa umí pracovat, nebo má prostě přirozeně se vyvíjející talent. Druhá kniha z cyklu je totiž v detailech lepší, než ta první, jen bohužel doplácí na staré chyby. Přestože autor skvěle zvládá autenticitu policejního aparátu, příběhu chybí řemeslná osnova, která by dovedně pracovala s motivem důležitosti vyřešit zločin a potrestat pachatele. To, že se Miko Syrový vrátil k Policii ČR, je však bezesporu plus, protože jeho jednání má už alespoň jakýsi řád. Problém je, že jakmile se bezvadně nastartované vyšetřování v polovině románu zastaví, najednou ze všech stran až moc čpí neochota pokračovat dál. I když ono se o vyšetřování ani moc mluvit nedá, protože většina hrdinovy detektivní práce spočívá ve výběru protislužeb u výše postavených kolegů. A jakoby si ani sám spisovatel nebyl jist, jakým směrem nakonec vyprávění vést, místo vzrušujícího finále se dočkáme výletu na Karlštejn a existenční krize. Škoda. Ale pořád věřím, že další kriminálka bude zas o něco lepší.

kniha: Rychlost - Koontz, Dean
Jana677 | ***1/2 | před 16 dny

Do poklidného života Billyho Willese vkročí zlo v podobě vraždícího magora, který v usedlém, nenápadném barmanovi vidí ideální cíl pro své úchylné hrátky. Zápletka má přes občasná škytnutí v logice velký potenciál; opravdu mě zaujal způsob, jakým byl hlavní hrdina vmanipulován do smrtících sraček a byla jsem zvědavá, jak se z nich vyhrabe. Většinu času je Billy pouze ve vleku událostí. Napsat tu postavu Stephen King, nejspíš bych slintala blahem nad propracovaností charakteru, hloubkou psychologie, nad skvěle vypointovanými epizodami ze života… Koontz tohle bohužel neumí. Kdyby román napsal v ich formě, určitě by zvýšil čtivost a především čtenáři umožnil se s Billy Willesem ztotožnit. Takhle mi byl osud těžce zkoušeného hrdiny poněkud u anusu, což zamrzí. Také závěrečná třetina přinesla v několika ohledech rozčarování, odhalení totožnosti vraha a řešení celé situace bylo zkratkovité, nemělo šťávu. Poslední stránka malinko napravila dojem, na hodnocení to však má zanedbatelný vliv. Kéž by se tématu chopil někdo talentovanější, mistr, ne pouhý řemeslník. 65%

kniha: Dům hedvábí - Horowitz, Anthony
Severín Sincilery | nehodnoceno | před 17 dny

Anthony Horowitz je výborný scenárista. Podieľal sa na seriáloch ako Robin of Sherwood, Agatha Christie: Poirot a vytvoril seriál Vraždy v Midsomeru (najpv adaptoval romány Caroliny Grahamovej a potom vytvoril aj pôvodné scenáre). Preto som bol trochu zvedavý na jeho nový príbeh so Sherlockom Holmesom. Bohužiaľ veľké sklamanie kvôli neznalosti predlohy. Len tak som sa začítal niekde do prostriedku prvej kapitoly a narazil som tam na časť, v ktorej Sherlock Holmes chváli detektiva Dupina (viď E. A. Poe). Nuž pokladám za trapný paradox, že prvý román Anthonyho Horowitza je, čo sa Holmesovho zmýšľania o detektívovi Dupinovi týka, v protichodnom postavení s Holmesovým zmýšľaním v prvom románe Arthura Conana Doyla (Štúdia v červenom: II. kapitola – Dedukčná metóda). Možno si poviete, že je to drobný detail, lenže práve na takýchto detailoch by mali stáť pokračovania pôvodných sérií (podobný prípad neznalosti predlohy: Hercule Poirot od Sophie Hannah). V mojich očiach preto veľké sklamanie.

kniha: Zločinecký podnik - Laukkanen, Owen
trudoš | ***** | před 17 dny

Opět příjemné překvapení. Tak trochu jsem očekával sestup mého nadšení z první knihy, a ono ejhle, opak mi dal hezkých pár facek. Chválím, jak úplně jiný motiv zápletky, tak i novou dějovou kostru, nehledě na zlepšení charakterů jednotlivých postav. Zločinecké kličky už navíc nejsou tak filmové, přičemž problémy gradují strhujícím tempem až do absolutního extrému, kdy mimoděk váháte, zda poctivě fandit policistům, nebo raději zlodějům.
Přestože Owen Laukkanen kriminální řemeslo nijak neidealizuje (spíše naopak), pád finančníka Cartera Tomlina do osidel nekontrolovatelného chaosu je natolik realistický, že mu prostě držíte palce z principu sounáležitosti, protože svým způsobem představuje jednoho každého z nás. A hodně přitom oceňuji, že se autor šikovně vyhýbá předvídatelným klišé. Právě ta nevyzpytatelnost událostí příštích, kdy absolutně netušíte, kam bude další vývoj směřovat, ale víte, že osobní kataklyzma je pro hrdinu nevyhnutelné, dělá ze Zločineckého podniku tak podmanivé čtení.

kniha: Ostrov Antrax - DeMille, Nelson
trudoš | ****1/2 | před 19 dny

Rovnou zkraje přiznávám, že autorův žoviální sloh jsem si oblíbil už v průběhu prvních pěti stran. Nelson DeMille je sice ultrapravičák až na půdu, ale alespoň to umí podat čtivou formou. V tomhle ohledu mu řemeslo šlape na jedničku, i když jeho obsese pro nepodstatné odbočky je vážně alarmující – což vynikne především u druhého, nezkráceného vydání.
Román se jinak nese v sympaticky osmdesátkovém duchu, kdy skalpovat, vykuchat a nakrmit padoucha střevy, bylo ještě morálně přijatelné. Přičemž schopnost proložit to vtipnou hláškou dělala z těch největších borců prakticky nesmrtelné ikony a zároveň stylovou známku punku. Možná tak bude Ostrov Antrax některým čtenářům připadat až moc „oldschool“, přesto stále suše strčí do kapsy nejednoho modernistu. Je nápaditý, akční a hlavně zábavný. Snad jen trochu ukecaný, průběžně měnící formu z detektivky na teroristický thriller a zlatokopeckou dobrodružku. Ale nejspíš právě kvůli tomu si vyprávění dokáže udržet tah na bránu celých šest set stran.

kniha: Sucho - Harper, Jane
Sirius | ***** | před 21 dny

Po Diamantové holubici druhá letošní detektivka, která se odehrává v Austrálii. A řekl bych, že je ještě lepší. Sucho má skvělé postavy, silného hlavního hrdinu, který bydlí v pokoji nad barem (sympatický barman je samozřejmostí). Parádně pracuje a atmosférou malého města, kde si všichni vidí do talíře. Samozřejmě nechybí jedno temné tajemství z minulosti, lehké poukazování na sociální problémy. Harperová se tímhle kousek zapisuje mezi moje oblíbený spisovatele a čekání na druhý Falkův případ bude hodně dlouhý. Spolu s antologii Povídky z Manhattanu zatím nejlepší letošní kniha

kniha: Čtvrtý hrob pod nohama - Jones, Darynda
trudoš | ****1/2 | před 21 dny

„Když si začneš dobírat smrt, musíš počítat s kosou.“
Darynda Jonesová prostě válí. Svou hrdinku tentokrát zbavila veškerých zábran (tedy ne, že by Charley po předchozím díle nějaké zbyly) a nechává jí potýkat se s nepěknou posttraumatickou stresovou poruchou. A tak, když tohle střelené soukromé očko komunikující si vesele s duchy, přijme nový případ psychologické manipulace, víc problémů nakonec vyvolá, než urovná. Ale to by nebyla Charley, aby se do toho nevrhla po hlavě a za pomoci bezprostředního humoru nedostala zločince tam, kam patří – do hrobu.
Čtvrtý díl je zase o chlup lepší, protože přes všechnu jeho bláznivost funguje ústřední zápletka poměrně slušně. Jistě, děj je pořád spíš vedlejším produktem zábavných eskapád, než tím hlavním, co určuje směr jízdy, ale ke svému cíli bezesporu míří. Zamrzelo jen oživení vedlejší postavy, které hlavně zpočátku působí jako podpásovka. Na druhou stranu, autorka na tom poměrně zajímavě zapracovala zase v jiných ohledech, takže vlastně proč ne.

kniha: S čím kdo schází - Drescher, Alex
trudoš | **** | před 23 dny

Při srovnání s předchozí knihou vychází druhá povídková sbírka o chlup lépe. Zajímavější zápletky, vypsanější sloh, propracovanější postavy. Navíc oceňuji schopnost Alexe Dreschera pracovat s metaforami a vtipnými hláškami natolik obratně, že se vyhýbá opakování úspěšných frází a umí vždycky překvapit něčím novým. Jak však přibylo množství stran, tak i vyprávění nabylo na zbytečné košatosti, což by slušelo velkému románu a ne středostavovským novelám. A dost otravný je autorův syndrom řešit zapeklité situace stejným motivem, kdy hrdina sáhne po zakázaných schopnostech. Jako proč ne, ale ať přitom pořád netvrdí, po jak tenké hranici zákona se vlastně pohybuje. Vzhledem k tomu, že se mu dosud nic nestalo, působí tenhle bubák už vážně trapně. Zasazení současných trendů zločinu do kulis fantasy detektivky jinak stále funguje velmi slušně, a přestože mají jednotlivé příběhy pár drobných chyb v koncepci, musím přiznat, že mě svět královského prokurátora Kloppa Yggredda baví čím dál tím víc.

kniha: Německé rekviem - Kerr, Philip
trudoš | **** | před 25 dny

Třetí kniha série je zas o trochu jinačejší, než ty předchozí. Bernard Gunther nám zestárnul a změnil se i svět kolem něho. Poválečná léta nejsou pro Německo právě jednoduchá a v mnohém jsou dokonce krutější, než ta válečná. V tomhle ohledu Philip Kerr perlí a dobovou atmosféru poraženecké beznaděje zachytil naprosto dokonale. Dějiny píšou vítězové a úděl těch, co prohráli, je skákat jak „hrdinové“ pískají. Autor přitom nacistické zločiny nijak nezmenšuje a naopak perfektně vykresluje kořeny národního traumatu, které si Němci ponesou na bedrech ještě pěkně dlouho.
Se zápletkou to naneštěstí nedopadlo úplně nejlépe. Úvodní rozehrávka je ještě výborná a Bernieho vyšetřování propracované, jenže v poslední třetině jakoby tvůrci došly nápady a uvědomil si, že vůbec netuší, jak ze špionážní hry ven. A tak si vypomůže nevěrohodnými zvraty a pochybnými náhodami, nemluvě o tom, že jsem zcela ztratil přehled, kdo je proti komu a o co komu jde. Přesto střih moderního thrilleru sluší knize náramně.

kniha: Koláč s kapkou jedu - Bradley, Alan
trudoš | *** | před 27 dny

Koláč s kapkou jedu slibuje napínavou zápletku, svéráznou hrdinku a chytlavé prostředí anglického venkova. V prvním případě u mě Alan Bradley nezabodoval, protože detektivka je to průhledná až běda – už v úvodní třetině se vyskytne tajemná postava a i slepce by trklo, že s ní nebude všechno v pořádku. Jenže ono se to s pátračkou Flavií má taky trochu jinak, než by jeden čekal. Ano, libuje si v chemii, což je jistě zajímavé, libujete-li si v ní též. Je také chytrá, krásná a lstivá. Jenže je jí jedenáct a postrádá smysl pro humor, pročež všechna ta sama se nabízející nadsázka jde do ztracena. Kdyby zmizela už po padesáti stránkách, ani bych to nezaregistroval. Takže vlastně jediné, co u mě fungovalo, byly kulisy padesátých let, což vskutku není mnoho při třísetstránkovém rozsahu. Nejde o to, že by román byl špatný, nebo mizerně napsaný. V jádru splňuje vše, co si od dobrodružné četby pro mládež lze přát. Jen si mě nezískal ničím, co by mě přesvědčilo o nutnosti otevřít další pokračování.

kniha: Thriller - Patterson, James
trudoš | ***1/2 | před 29 dny

Celkově zklamání, tak nějak jsem čekal trochu víc muziky. Což o to, vizuální stránka je naprosto dokonalá, ovšem obsahově nejde o žádný ohňostroj chutí. Kromě pěti šesti povídek se jedná z velké většiny o běžný standard, přitom kráčí vesměs o zaběhnutá jména na poli napínavých thrillerů. Jenže místo reprezentativní antologie působí sbírka spíš jako směs textů zdarma, které spisovatelé uvolnili pro dobročinné účely a nad kvalitou si už hlavu nelámali. V rámci lukrativního zpracování člověk čeká jednu pecku za druhou, nicméně dostane suché řemeslo, které sice navenek působí dobře, ale uvnitř neskrývá nic zásadního.
Ale pár kvalitních kousků tu rozhodně je. Největším překvapením byla povídka Jamese Rollinse, která mě odzbrojila bezelstnou nadsázkou umně zakomponovanou do čistokrevného akčního příběhu. Dále zaujal James Siegel se syrovou noirovkou, Christopher Reich s jedinou řádně vypointovanou povídkou a nezklamali ani Douglas Preston a Lincoln Child s příjemně zábavnou vykosťovačkou.

kniha: Oko zla - Butcher, Jim
trudoš | **** | před 31 dny

Asi poslední Harry Dresden, který ode mě dostal tak vysoké hodnocení a to v podstatě jen proto, že k němu cítím jisté sympatie. Kdybych však měl román hodnotit zcela nezaujatě, skončil by na nějakých šedesáti, sedmdesáti procentech. Zvraty mimo hlavní dějovou linii začínají být čím dál klišovitější, až pomalu překonávají scénáře George Lucase. A sám Harry se pak stále víc formuje v autorské alter ego, připomínající veselejší verzi Mirka Dušína. Což není nutně na škodu, protože starý dobrý rytíř na bílém koni svoje kouzlo rozhodně má, jen ty humorné glosy o morálce a vnitřní monology o stavu světa by klidně šly vypustit. Nebýt jich, kniha mohla být možná až o dvě stě stran kratší, aniž by to mělo vliv na zápletku. Tu navíc Jim Butcher zbytečně tříští, díky čemuž se zase bojuje na více frontách. To jde na úkor ústřední linky, jejíž vyústění se – pro všechny ty kudrlinky kolem – pouze záměrně oddaluje.
Ale jinak opět fajn, sice trochu naivní a neposkvrněné, ale pořád příjemná oddechovka.

kniha: Sněhulák - Nesbø, Jo
trudoš | ****1/2 | před 33 dny

Již posedmé báječné čtení. Sice to trochu kazí autorovo prvoplánové snažení se o překvapivé rozuzlení, ale pořád jde o nadstandardní detektivku, alespoň co se mých norem týče. Ale upřímně, všechny tyhle očividné boudy na čtenáře mi už poslední tři knihy lezou krkem, především proto, že nejsou vůbec třeba. Lépe řečeno, není to ten důvod, proč mám tuhle sérii rád. Jsem-li v polovině příběhu upozorněn, že události jsou tak a tak, nepotřebuji vysokou Holmesovskou k tomu, aby mi došlo, že to všechno určitě bude úplně jinak. V důsledku se tím jen natahuje počet stran, který by ale klidně nějakou tu stovečku postrádat mohl.
Oceňuji však, že i přes zdánlivou podobnost má román jinou formu než ty předchozí. Především se tentokrát pouštíme do pátrání po skutečném sériovém vrahovi, jehož řádění není jen epizodní záležitostí. Navíc Harryho znormalizované chování a tvůrčí vedení týmu dává kriminální stránce šmrnc. A musím říct, že tahle tvář Joa Nesbøho mi sedí v rámci celého cyklu asi nejvíc.

kniha: Konec hlídky - King, Stephen
trudoš | **** | před 35 dny

Za mě nejlepší díl volné trilogie, i když Stephenu Kingovi trochu zazlívám, že na stará kolena vyměkl a u spousty příležitostí nechává hrubost stranou, aby učinil zadost společenské morálce a nezavraždil příliš mnoho nevinných postav. Nadpřirozený motiv ovšem super, zabíjení pomocí tabletů může vymyslet jen on. Další fobie na účtu mého psychoterapeuta. Já mám prostě pro tyhle technické jednoduchosti slabost, přestože v základu postrádají logiku. Potěšil i záporák, který se konečně ukazuje v parádně sadistickém světle. Snad jen, že jeho záškodnický hrůzoplán má poměrně dost děr. Je otázkou, zda pro výsledný efekt bylo třeba jít tak moc komplikovanou cestou.
Co mi vadilo, byla autorova snaha zaplnit vyprávění množstvím popkulturních odkazů, aby hrdiny udělal čtenářsky co nejatraktivnější. Ovšem beru to jako daň za to, že Bill Hodges už není takový mravokárce jako v předchozích dílech a párkrát mi byl dokonce sympatický, stejně jako jeho mladá parťačka Holly. Na konci jsem i slzu uronil.

kniha: Lucky Starr a oceány Venuše - Asimov, Isaac
trudoš | **1/2 | před 36 dny

Opět jednoduchá kosmičárna, tentokrát však s nepřítelem trochu přitaženým za vlasy. Motiv inteligentních žab by možná fungoval v nějaké staré epizodě Star Treku, ale tady vyprávění spíš jen neúmyslně shazuje do parodické roviny. A to se ani nezaobírám podivností, že žabky odhalil až Lucky Starr, zatímco všichni obyvatelé Venuše žili léta v naprosté nevědomosti.
Ovšem hnidopichové jsou tu od toho, aby bylo v pekle čím topit, takže další výtky si odpustím. Pravdou je, že těch šedesát let se podepsalo pouze na autorově hravé fantasii, která se dostala do střetu se smutnou realitou. Zatímco v roce 1954 byla Venuše ještě stále velkým tajemstvím s neomezenými možnostmi, dnes už je to pouze drobná přehřátá tečka někde na jihozápadní straně oblohy a šmitec. Umění Isaaca Asimova spočívá v moci přetrhat tyhle astrofyzikální hranice, pročež okna podvodnímu dobrodružství na druhé planetě od Slunce zejí dokořán. Ve výsledku oddechovka, jejíž prazákladní kouzlo nezestárne ani za dalších šedesát let.

kniha: Jak potopit Korálovou královnu - Hiaasen, Carl
trudoš | ****1/2 | před 38 dny

Bláznivé přesně po vzoru předchozích knih Carla Hiaasena, jen posazené do roviny románu pro mládež. Autor tak sice vyměnil jízlivou kritiku za morální ponaučení, ale nijak tím neublížil kouzlu exotického dobrodružství ve floridských vodách. Jeho silnou stránkou jsou hlavně postavy a i tady perlí, co se nápaditosti a přirozenosti týče. Noahův horkokrevný otec, který nejdřív koná a pak přemýšlí, musí zákonitě přirůst k srdci každému, kdo byť třebas jen jednou v životě ztratil nervy nad skutky bezohledných.
Vzhledem k tomu, že Hiaasena zbožňuji především coby autora svérázných thrillerů, tak mě mile překvapilo, jak Korálová královna funguje právě jako čtení pro náctileté, přesně v tom napínavém duchu dětské revolty. Žádné přitroublé vtípky o holkách, sexu a pivu, ale chytrý příběh o netradičním přátelství a jedné smutně střelené rodině. V mnoha ohledech to překonává Soví houkání, především komplikovanější zápletkou a propracovanějšími hrdiny. Pro oboje však platí jedno – báječně se to čte.

kniha: Mandžuský kandidát - Condon, Richard
trudoš | ***1/2 | před 40 dny

Richardu Condonovi nelze upřít cit pro sžíravý sarkasmus ohledně americké zahraniční politiky. A člověk to ocení o to víc, když si uvědomí, v jakém období kniha vyšla. Tohle není žádná nacionalistická propaganda typu „USA rovná se ráj na zemi“, ale poměrně střízlivý pohled na hry mocných, zodpovědných za chod státu. Je to sice trochu archaické, ale pořád je v tom funkční kouzlo parádní špionážní konspirace.
Bohužel mi nesedl ústřední hrdina, u něhož jsem si nevěděl rady, zda mu držet palce, nebo jím opovrhovat. Chvilku má chování prvotřídního grázla, jindy zase nevinné oběti. Oproti tomu skvěle fungují postavy otce a především pak matky, správné stepfordské paničky, která svých chladnokrevným přístupem strčí do kapsy nejednu šedou eminenci. Skoro jsem měl až chuť fandit jí a ne hrdinovi, kdyby nebyla jeho protivníkem. V jejím stínu nakonec skončí i celé to prohnané korejské spiknutí, jež sice okouzlí nápadem, ale jinak působí spíš komicky než hrozivě, alespoň z dnešního pohledu na věc.

kniha: Posedlost vzácné dámy - Rottová, Inna
trudoš | ** | před 43 dny

Román Inny Rottové vlastně ani jako detektivka moc nepůsobí. Není to jen pro absenci zločinu i plnohodnotného vyšetřování, ale především pro nepovedenou konstrukci příběhu. Ústřední motiv záhady špatný není, jen chybí řemeslná stavba, která by mu dala smysl a spád. Pravdou totiž je, že děj by se klidně obešel bez iniciativy hrdinů. I kdyby totiž nic neudělali, události by dospěly do úplně stejného bodu, jako s jejich přispěním. Tedy ne, že by šlo v jejich případě mluvit o nějakém detektivním pátrání. Sabina Hronová přijde ke své roli jako slepý k houslím (což ale není paralela k její kariéře houslistky) a vyniká jen v tom, že umí pokládat otázky. Oproti tomu její sekundant Milan Pacovský, majitel detektivní kanceláře a investigativní novinář, má tolik talentu ke své práci, jako průměrný středoškolák pro abstraktní matematiku. Bezradnějšího improvizátora byste pohledali. Sám za sebe tak můžu jen říct, že škoda námětu – zpracovat šel určitě lépe, i co se týče pohnuté totalitní historie.

kniha: Nedostatek důkazů - Turow, Scott
trudoš | **1/2 | před 45 dny

Hodně dobře rozpracovaná právní profese, se všemi nešvary i klady, které jen slepá spravedlnost nabízí. Dojem však kazí zoufale nudný spád a především rádoby šokující vyústění, které nejen že je morálně zvrácené, ale ještě se snaží tvářit jako nejlepší možné. Nemluvě o tom, že hrdina má chování manželské fňukny par excellence, což konec ještě nadvakrát podtrhne. Ovšem věrné zachycení kulis soudní síně i samotného trestního řízení dělají z knihy alespoň informačně zajímavé čtivo. Nikdy bych neřekl, že křížové výslechy mohou být tak napínavé, o to spíš, když člověk sleduje jeden za druhým. Ale Scott Turow to umí podat tak, že každý zvlášť je málem napínavější, než celá jeho kniha. Kdyby podobně dokázal ukočírovat zápletku a vytvořil zajímavější hlavní postavu, měl by mě na lopatě v cuku letu. Jenže sledovat příběh právníka, který podvede svou ženu a pak se rozbrečí, když jej milenka odkopne, pročež se vrátí k manželce a hořekuje nad svým osudem… to už snad raději červenou knihovnu.

kniha: Kdo jinému jámu kopá - Rejfová, Marie
Sirius | ***1/2 | před 46 dny

Detektivka, co se čte sama (ostatně jsem to dal během dvou dnů) a je to příjemná oddechovka, která plave proti současnému proudu temných depresáren z mrazivýho severu. A je tam hrdinka, co tak trochu zakopne o mrtvolu a jelikož je zvědavá, tak si nemůže dát pokoj, dokud nedopadne pachatele.

kniha: Diamantová holubice - Hyland, Adrian
Sirius | ***1/2 | před 48 dny

po všech severských detektivkách je tahle knížka jako zjevení, protože se odehrává v Austrálii. Hyland zvládl její atmosféru (hlavně tu odvrácenou stranu) vylíčit naprosto parádně a v tomhle prostředí by asi nechtěl žít nikdo. Naštěstí si ale stvořil dostatečně silnou a tvrdou hrdinku, která má dost odžito a s ničím se nemaže. Je to ten druh detektiva, co se tak trochu motá neschopný policii do práce a přitom se stará o vlastní bytí, protože pátračství není jejím chlebem. Největší problém románu je tak její první půlka, kdy autor představuje prostředí, postavy a pomalu startuje pátrání, který se rozjede pořádně až zhruba od 150 strany, kdy to začne fakt příjemně svištět.

kniha: Pohřešovaná - Mooney, Chris
trudoš | *** | před 48 dny

Na tomhle thrilleru jsou fajn především krátké kapitoly. Pak bych ještě rád vyzdvihl motiv komplexu hlavní hrdinky Darby McCormickové. Ta v mládí, společně se dvěma kamarádkami, přistihla vraha při činu a tím, že jej nenahlásila, přišly ty dvě holky o život. Tomu se říká motivace pro práci policajta, jak má být.
Pak už to je s pozitivy horší – přestože příběh šlape jedna báseň, průhlednost zápletky už od třetiny románu v podstatě přináší jen otřepanou hru na babu. Ta naneštěstí není nijak prvotřídní a sem tam se vyskytne i nějaká díra v logice policejních vyšetřovacích postupů, přičemž nevýrazné, ploché postavy tomu jen přidávají. Závěrečné „šokující“ odhalení je pak drobet přes čáru a pouze završí celkový dojem nepravděpodobnosti v jednání té které figury.
Chrisi Moonemu však nelze upřít, že stvořil solidní oddechovku, která chytne a ukrátí čas. Přímočarý děj, který možná otráví očekávatelností, je tak chytlavě napsán, že mu většinu zmiňovaných nedostatků bez mrknutí odpustíte.

kniha: Pan Mercedes - King, Stephen
Jana677 | **** | před 49 dny

Jeden vysloužilý polda, který tráví příliš mnoho času přemýšlením o své zbrani. Jeden duševně poškozený muž, zaostalý morálně (nikoliv mentálně), zpestřující svůj zpackaný život zabíjením. To je hlavní dvojice soupeřů ve sporné hře, kdo je kočka a kdo myš. K tomu několik vedlejších postav, více či méně zajímavých, v pár případech vyloženě archetypů (chudá alkoholička, bohatá neurotička atd.). Klasické ingredience pro detektivku zavánějící průměrností a stokrát viděným. Jenže u průměrných knih přemýšlím, jestli má vůbec smysl je dočíst, zatímco „Pan Mercedes“ mi neposkytl nejmenší prostor pro podobné úvahy při hltání stránek, obracených čím dál dychtivěji. Kdyby Stephen King napsal manuál ke správnému sestavení a použití vyhřívaného záchodového prkénka, nejspíš bych si zase dobře početla – však on už by si pan spisovatel našel způsob, jak se i s takovým tématem dotknout temných zákoutí lidské duše. 75%
P.S.: Drobná perlička pro počítačové hráče a překladatelský úlet v jednom – div jsem se nepoprskala čajem, když měl hlavní padouch na PC hry jako „Velká krádež aut“ a „Povinnost volá“ :-)

kniha: Dřív než ji najde - Kardos, Michael
trudoš | **** | před 50 dny

Podmanivý thriller, jehož devízou není ani tak okázalá zápletka, jako spíše skvěle rozehraná psychologie postav. Michael Kardos se spoléhá na skrovné motivy, které záměrně překrucuje a funguje mu to na jedničku. Hra myši s kočkou není sice nijak objevná, ale pořád je mi v mnoha ohledech sympatičtější, než opětovné sledování, jak geniální násilník loví své méně chytré oběti. Přitom dějová gradace působí přirozeně, což jen podtrhují obyčejní hrdinové z řad těch méně šťastných, jimž život nenadělil žádnou zlatou lžičku. Naštěstí to nesklouzává do tenat opilé trudnomyslnosti, kdy máte chuť si společně s aktéry podřezat žíly kartáčkem na zuby.
Jak však autor poutavě rozehraje lidské drama, závěr naprosto zbytečně překoření a přímočarost, která mi tak učarovala od prvních stran, najednou zmizela v průběhu několika odstavců. Je v tom logika, o tom žádná, ale pořád se nemůžu zbavit dojmu, že jde jen o potřebu jít v ústrety populárním trendům. Na druhou stranu, zavděčit se všem jednoduše nejde.

Povedená duchařina, která umí vyvolat mrazení v zádech, ovšem horší je to s nepříliš propracovanou zápletkou. Ta je sice plná tajemných náznaků a děsivých zvratů, ale logika chvílemi dost pokulhává a rozdělení do dvou linií navíc nesmyslně tříští pečlivě budovanou atmosféru napětí. Nemluvě o tom, že Yrsa Sigurdardóttir tak dlouho kombinuje souvislosti, až jí unikne zvláštnost, že celou pochmurnou historii si dá bez problémů dohromady člověk zvenčí a naopak přímí aktéři pro všechnu tu vystrašenost hrají jen teatrálně nechápající.
Jinak ale autorka pracuje se sympaticky jednoduchým motivem strašidelného domu, což je výrazné plus. A ač příliš nemusím bezduché zlo, mlátící bezhlavě nalevo napravo čistě proto, aby ublížilo každému, kdo se připlete do cesty, je to prohřešek vpravdě irelevantní. Celek tak připomíná béčkový horor, který sice není přímo teenagerskou vyvražďovačkou, ale to jen z toho důvodu, že chybí teenageři. Bafačka slušná, ale ničím dalším si mě román vlastně nezískal.

kniha: Vražda mlsného humoristy - Švandrlík, Miloslav
trudoš | ***1/2 | před 51 dny

Nejde o žádný literární zázrak, přesto jednoduché a milé. A jste-li kulinářským nadšencem, tím spíš si knihu užijete. Sice se nedočkáme spektakulárních vyšetřovacích metod, protože hrdinové si vystačí s obcházením jednotlivých aktérů a jejich vyslýcháním, ale bohatě to stačí. Velmi dobře tu totiž funguje detektivní zápletka, kdy odhalení každé další stopy udělá ještě větší zmatek v počtu podezřelých a jejich motivacích. Problém je, že postav je na malém prostoru skutečně požehnaně, a pamatovat si kdo s kým jak souvisí, byl pro mě docela problém. Naštěstí finále vysvětlí vše poměrně srozumitelně, takže předchozí chaos může člověk s přehledem ignorovat.
Komika je jinak typicky švandrlíkovská, nepříliš přestřelená, ale ani zásadně třeskutá, trefně si utahujíc z uměleckého světa a gastronomie. Výsledný dojem je tak u mě ve všech směrech pozitivní, na české poměry obzvlášť. O to víc, že Miloslav Švandrlík byl v první řadě humorista, který v tomhle případě o detektivku zakopl jen náhodou.

kniha: Krvavá lázeň - MacBride, Stuart
trudoš | ***** | před 53 dny

Obdivuhodně nechutné dílko. Tahle série je prostě s každým dalším románem stejnou měrou lepší, jako zvrácenější. Kombinace krvavého thrilleru s černohumornou komikou zde dosahuje absolutního vrcholu, kdy se střídají scény jak vystřižené z Texaského masakru motorovou pilou, s britským situačním humorem toho nejhrubšího kalibru. Přičemž množství pitoreskních figur příběh vůbec neparoduje, naopak pomocí hrubého cynismu postavy vypichují absurdity moderního zločinu a kriminalistiky vůbec.
Tentokrát Stuart MacBride nedává hrdinům zadarmo nic a nemilosrdně jim pouští žilou v pracovním i osobním životě. Svatý mu není nikdo a často vás propleskne realitou tak drsnou, že z toho vysloveně zebe. Což je taky důvod, proč mám tuhle skotskou verzi 87. revíru tak rád. Vyšetřování má smysluplný vývoj a to i přesto, že se ubírá hned několika směry. Je v tom řád, který se autorovi daří hladce ukočírovat, aniž by zabředal do osidel prvoplánové konstrukce. Za mě bezkonkurenčně nejlepší thriller roku 2013.

kniha: Ve světle nebo ve stínu - Block, Lawrence
Sirius | *** | před 55 dny

obvykle rozměr knihy neřeším, ale tady je vyloženě škoda, že nebyl použitý větší. Uvnitř jsou totiž reprodukce obrazů od Edwarda Hopppera a takhle prostě nepůsobí tak výrazně. A co se samotnýho obsahu týká – hodně autorů k zadání asi přistoupila tak, že si vybrala jeden obraz a zkusila si popsat, co se na plátně vlastně děje. Což znamená, že ve většině případů z toho vylezly řemeslně zvládnutý pocitovky a taky několik lechtivějších epizod. Naštěstí ale dorazí i plnokrovný příběhy – tady naprosto exceluje Lansdale se svým Promítačem. Fakt nechápu, že tady ten spisovatel není vydávaný ve velkým. A hned za ním je Michael Connelly s dalším „případem“ Harryho Bosche, ale taky Jonathan Santlofer, od kterého bych si ještě v budoucnu něco rád přečetl.

kniha: Labyrint - Denker, Henry
trudoš | ***1/2 | před 55 dny

Jednoduchá zápletka Labyrintu je vlastně sázkou na jistotu, protože kdo by dokázal odolat obhajobě stoprocentního viníka, který je v očích advokáta nevinný? Dlužno říci, že Henry Denker pracuje s tímhle motivem velmi povedeně a zdaleka mu nestačí prosté odhalení, že všechno bylo jinak, než se zpočátku zdálo. Přitom však nesklouzává do osidel nesmyslné konstrukce a naopak vede vývoj událostí poměrně nápaditým, ale stále uvěřitelným způsobem. Naneštěstí karty vyloží už před polovinou románu, čímž se zbytečně brzo zbaví veškerých trumfů, které mu jinak mohly vystačit až do úplného finále. Takže ve chvíli, kdy dojde na samotné soudní přelíčení, tempo příběhu zvolní a bohužel se už ani příliš nepromění směr, jímž se ubírá. Konec se pak nese v duchu protahování neodvratitelného a v jednu chvíli dokonce i lehce nedomyšleným jednáním, bez kterého bychom se nedočkali zadostiučinění morálce. Ovšem postava soudce, který zásadní rozhodnutí činí na své soukromé toaletě, je vskutku nezapomenutelná.

kniha: Démon z East Endu - Slováková, Petra
trudoš | **1/2 | před 56 dny

Přes nádhernou grafickou podobu románu mě příliš neoslovila jeho přeexponovaná stylistika. Nesmyslné vykřičníky, statické postavy, divadelní dialogy či absence gradace, to všechno vypovídá spíš o autorském nadšení, než o řemeslné dřině. Což u čtyřsetstránkové pseudodetektivky právě nepotěší. Bohužel tu nefunguje ani vztah mezi ústřední dvojicí sourozenců, kteří se k sobě chovají, jako kdyby se potkali včera. Přijde mi, že si Petra Slováková víc dala záležet na popisech atmosférických scenérií, které vymalovává do nejmenších detailů, než aby se soustředila na logiku jednání postav a dějových zvratů, které tak zákonitě pokulhávají. Steampunk je rozhodně fajn a nehraje roli, jestli je přitom trochu do červena, ale když nefunguje zápletka, postrádá na významu, jakého je kniha žánrového vyznání. A vzletné vyjadřování to nijak nezachrání, o to spíš, když pochází z úst žebráka, stejně jako vojáka, okultisty, továrníka nebo alchymisty. Jakoby všichni navštěvovali stejnou rétorickou přípravku.

kniha: Tíha nenávisti - Hart, John
trudoš | **** | před 57 dny

Brilantní thriller, kterému k dokonalosti chybí jediné – špetka obyčejné naděje. Naděje, že i když je vůkol zmar a nic než zmar, jednou se karta obrátí, bude-li si hrdina stát za svým. Jenže John Hart tak dlouho tlačí na pilu, až je té beznaděje a zoufalství jednoduše moc. Tohle už není o tom, že každý dobrý skutek musí být náležitě potrestán, ale že cokoliv uděláte, je zákonitě cesta do pekel, na které vás ještě obskočí Satan Claus.
Když ale člověk překousne trudnomyslnou atmosféru, dostane se k velmi dobře napsanému a hlavně promyšlenému příběhu. Naprosto perfektně tu funguje psychologie jednotlivých postav, která je stejně důležitá, jako zápletka samotná. Pro komplexní pochopení příčin a následků nelze opomíjet jednotlivé detaily, které utvářejí tu kterou osobnost. Je to trochu upovídané, ale autor je (a vždycky byl) natolik dobrý stylista, že množství textu člověk brzy přestane vnímat, jak jej děj maximálně pohltí. Nebýt těch přešlapů se zadostiučiněním, byl bych spokojen absolutně.

kniha: Krvavý rovník - Folsom, Allan R.
trudoš | *** | před 59 dny

Román plný rozporů. Má to výborný rozjezd, který hned zkraje zatáhne do rychle gradujícího děje. Jenže o chvíli později už Allan R. Folsom propadá nekázni a zvolňuje do vycházkového tempa, takže zbytek čtyřsetstránkového thrilleru by šel shrnout do několika málo odstavců. Podobné je to s charakterem zápletky, jež pracuje s poměrně chytrou politickou konspirací, aby byla občas proložena nesrozumitelnými zvraty, které se autor snaží uhrát jako zásahy nevypočitatelné náhody. Tuhle nesourodost pak završují scény nekompromisního násilí (sehr gut), páchané nesmyslně vyumělkovanými figurami (katastrophe). Už jen hlavní hrdina, bývalý losangeleský policista, nyní zahradní architekt (a navíc bratranec prezidenta USA), mi dával svou autentičností vážně dost zabrat.
Přitom základ opravdu špatný není, jen je pohřbený pod tunou nudné vaty, otřepaných frází a nepochopitelných skutků. Proškrtat na třetinu a mohla z toho být povedená jízda. Takhle je to za mě – s odřenýma ušima – pouze lepší průměr.

12345678910poslední (48)1886 příspěvků celkem