RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (52)2071 příspěvků celkem
kniha: Škvár - Bukowski, Charles
trudoš | **** | před 9 hodinami

Přestože mi život a doba spisovatele Charlese Bukowského moc neimponuje, musím přiznat, že při téhle jeho poslední knize jsem se bavil skutečně náramně. Absurdita si tu podává ruku s despektem ke společnosti a pro těch pár vulgarit se nikdy nejde daleko. Ovšem všechno to k příběhu tak nějak patří a cokoliv seškrtat, byla by toho jen škoda. Chlapácké chování i myšlenkové pochody hlavního hrdiny jsou jednoduše dokonalé, krásně parafrázující žánrové ikony jako jsou Phil Marlowe, Sam Spade či Mike Hammer. Autor přitom nikoho nezesměšňuje, ale naopak využívá možnosti volného ringu, takže se tu žánrově mele úplně všechno, včetně mimozemšťanů z vesmíru. Tohle je ostře nabitý škvár v pravém slova smyslu a nebojí se do čtenáře vyprázdnit celý zásobník. Šílená groteska s rezonancí drsné školy, která sice jako detektivka nefunguje vůbec, ale parodie je to skvělá. Kdyby zápletka byla trochu víc při smyslech a v druhé půlce dějově vyrovnanější bez filozofického podtextu, hodnotil bych ještě lépe.

kniha: Finské pouto - Hiltunen, Pekka
trudoš | *** | před 2 dny

Zbytečně roztáhnutá zápletka, která je v základě sympaticky jednoduchá – existuje skupina spravedlivých, která ráda dostává nedotknutelné za mříže. Takoví Dannyho parťáci na druhou, přičemž není nouze o stylové hrdiny a zábavné dialogy. Naneštěstí Pekka Hiltunen místo akčního děje sází na psychologii postav, takže jejich skutky neohromí nápaditostí ani originalitou. Občas sice zajdou za hranice zákona, ale to je asi tak všechno, čím zaujmou.
Román tak připomíná spíš komorní drama, než moderní thriller, což ještě umocňují pouhé dva případy, jež hrdinové na čtyřech stech stranách řeší. Ty nejen, že nejsou kriminálně příliš komplikované, ale při „odplatách“ se klaďasové ani nezapotí. Vytyčí si cíl, naplánují si cestu a jdou po ní. Zásadní zvraty nepřijdou a klacky, které jim spadnou pod nohy, prostě přeskočí. Ve vyprávění mi tak chyběly zvraty, kvůli kterým bych nad dalším vývojem trnul napětím. Výsledný nic moc dojem pak ještě podtrhly nudné kulturní stereotypy a prvoplánové charaktery.

kniha: Nomád - Swallow, James
trudoš | **** | před 4 dny

Poctivý a nekompromisní thriller v tradici Gradyho Šesti dnů Kondora, s notnou dávkou hi-tech udělátek. Nebo jinak – takový mladší Tom Clancy, jen irští teroristé byli nahrazeni arabskými. A přestože by to mohlo svádět k patosu a holedbání se vlastní spravedlností, James Swallow k celé problematice přistupuje poměrně střízlivě. Dost možná proto, že je Brit.
Každopádně zápletka je fajn, snad jen zbytečně nafouknutá. Nicméně autor příliš nevybočuje z kurzu, který nastavili Tom Cain či Andrew Britton. Přesto mi přišel daleko čtivější a uvěřitelnější. Teda opomenu-li fakt, že jeho hrdina prochází akčním vývojem jako pověstný nůž máslem, ačkoliv nejde o školeného operativce. Náhoda je blbec, ovšem zas tak velký ne. V zásadě mám ale vlastně pouze jedinou výtku, kterou bych směřoval na tvůrčí neochotu změnit pravidla hry a pokusit se čtenáře překvapit něčím novým. Protože i když má Swallow vymazlený způsob, jak spáchat teroristický čin, zbytek je obyčejný – dobří jdou po těch zlých a hotovo.

kniha: Mrtvol na tři hroby - Mason, Jamie
trudoš | ***1/2 | před 6 dny

Mít to sympatičtější hrdiny a ne tolik zbytečných scén, které se v kontextu ukazují jako bezpředmětné, byl bych nadšenější. Ale časté návraty do minulosti, které dopodrobna vysvětlují to, co člověk pochopil z předchozích náznaků, příběh pouze nešťastně natahují. Ten přitom stojí na náhlých zvratech, jež by perfektně fungovaly na polovičním rozsahu, podobně jako rané filmy Dannyho Boyla. Nejzábavnější část tak přichází v průběhu první třetiny, kdy jsou různorodé figury konfrontovány se sérií absurdních situací a každá s jinou motivací se v nich snaží zorientovat.
Jamie Masonová bezvadně pracuje s dialogovou komikou, hůř si však vede v té situační, kterou utápí v nepodstatných slovech. Navíc jsem měl trochu problém s aktéry, u kterých autorka občas neví co s nimi. Násilně se snaží morbidní skutky lidsky odůvodnit, aby se nedostala do morálního konfliktu, jenže výsledkem jsou nedůvěryhodné charaktery, s nimiž se člověk těžko ztotožňuje. Ale jako film by to mohla být v správě ujetá komedie.

kniha: Ochránce - Crais, Robert
Lmslaver | ****1/2 | před 7 dny

Joe Pike přijal nelehký úkol ochránit mladou dívku Larkin – svědkyni na první pohled banální dopravní nehody. Když se na scéně objeví federální agenti a najatí zabijáci vstupuje do hry i Elvis Cole a další Pikeovi přátelé, aby rozpletli tenhle podivný případ a zjistili před kým vlastně dívku musí chránit. Ochránce je bezesporu další poutavý detektivní thriller s několika dějovými zvraty, tak jak jsme u Roberta Craise zvyklí.

kniha: neoAddix - Courtenay Grimwood, Jon
trudoš | *** | před 9 dny

Alternativní svět, ve kterém Napoleon uskutečnil svůj sen a stvořil Impérium ovládající celou Evropu, se z plánované utopie proměnil o několik set let později v noční můru byrokracie a diktatury. Ve stínech technicky vyspělé civilizace pak žijí bytosti z hlubin věků, monstra lačnící po krvi, které rozhodně nemají zájem být odhaleny… což se ovšem stane. Výpověď bezvýznamného žebráka spustí kolotoč událostí, jež ve svém soukolí začnou drtit osudy vybraných smrtelníků.
Jon Courtenay Grimwood sestavuje příběh jako důmyslnou mozaiku, kdy zpočátku tápete mezi střípky, které teprve v druhé půlce začnou dávat smysl. Ovšem smysl plný brutality, beznaděje a erotiky. Autor se nesnaží hrdiny nijak idealizovat, žijí, aby přežili a víc je nezajímá. Pojmout tedy k někomu sympatie není právě jednoduché. Navíc se nedokážu zbavit dojmu, že póza zmaru byla pouze z papundeklu, protože ne všechno dávalo úplně smysl. Přesto mě tenhle kyberpunkový thriller opepřený mytologickým bestiářem nakonec docela bavil.

kniha: Zlomené srdce - Weaver, Tim
Sirius | *** | před 9 dny

jak už je u Weavera dobrým zvykem, tak i tenhle Rakerův případ se čte jedním dechem. A má to zase zajímavý prostředí – točí se to kolem starých filmů, což je fakt lahoda. Jenže někde v polovině jsem si uvědomil, že to místy působí fakt nezáživně a místo, aby krátil, tak stránky přidává a natahuje to jak žvejkačku. Zbytečně. No a pak tu jsou zvraty – tentokrát jsem měl pocit, jako kdyby se Weaver snažil vyrazit dech co nejvíc. Pořád je to sice žánrová špička, ale Němé oběti byly přeci jen o něco lepší.

kniha: Smrt na křižovatce - Furutani, Dale
trudoš | **** | před 10 dny

Povedená detektivka ze starého Japonska, která není zbytečně natahovaná o popisy tradic, obyčejů a myšlení. Přitom to tam všechno je, ovšem naservírováno se samurajskou nonšalancí, takže děj neztrácí na pospolitosti a motivace jednotlivých postav jsou snadno pochopitelné. Zachována zůstává také dobová atmosféra se špetkou humoru i tragédie, včetně poklidného tempa vyprávění, jež je plánovitě narušováno syrovým násilím. Akira Kurosawa by měl radost.
Pravdou ale je, že zápletka se rozjíždí pomalu a smrt na křižovatce jako by ani nehrála významnou roli. Sám hrdina má na starosti jiné věci, než vyšetřovat zabití, které se ho netýká. Jakmile však rónin Macujama Kaze zabředne do klubka krajských intrik, nemá na výběr, než dopadnout vraha a usvědčit jej ze zločinu. A v tomhle ohledu si autor vede skvěle, aniž by nějak předimenzovával schopnosti a znalosti, jež by hrdina v daném postavení měl mít. Jen ty dva zbývající díly by to chtělo, aby se člověk dozvěděl, jak nakonec dopadlo jeho putování.

kniha: Šachové figurky - May, Peter
furunkl | ***** | před 11 dny

I v posledním díle trilogie se autorovi podařilo epodlézt vysoce nastavenou laťku.Monolog hlavního hrdiny přednesený před církevním soudem dělá z díla něco víc, než jen kvalitní detektivku, ba i víc než poutavý román o nezdolných lidech.

kniha: Číňan - Mankell, Henning
trudoš | *** | před 12 dny

Podobně jako v sérii s Wallanderem, i zde splétá Henning Mankell zápletku pro mě tolik rozčilujícím způsobem – tedy navnadí na zajímavý zločin, poukáže na pár záhadných stop a… a pak se tím přestane zabývat. To ani nezmiňuji, že Číňan funguje jako detektivka pouze v první třetině, po dvousté straně je už čtenáři jasné, kdo je patouch, co se seběhlo a proč k tomu vlastně došlo. Zbytek románu (tři sta stran) už ani tak nejde o to, že by soudkyně Birgitta Roslinová po něčem pátrala, ale spíš je vírem událostí vtažena do intrik mocného Číňana. Jenže místo toho, aby děj gradoval, se autor zabývá vysvětlováním příčin boje mezi šíleným zbohatlíkem a jeho sestrou. Což s sebou bohužel přináší spoustu tvůrčích pokusů o proniknutí do myslí komunistických aktivistů.
A tak se detektivka mění v thriller, ten v politickou konverzačku, ta ve společenský psychologický román, v závěru se přejde zase k thrilleru, který je ukončený „překvapivými“ zvraty. Za mě nuda. Sice slušně napsaná, ale pořád nuda.

kniha: Půlnoční slunce - Nesbø, Jo
trudoš | **** | před 14 dny

Spokojenost, i když mi nikdo nevymluví, že Jo Nesbø měl knihy prohodit a jako první vydat tuhle a Krev na sněhu až po ní, protože by jedna s druhou lépe souzněly. Proč to neřeknu, abych příliš nespoileroval, ale jde o závěr a celkové vyznění.
Co bych každopádně jindy považoval za slabinu, je tady překvapivě předností. Ač zápletka nepředvede žádné kotrmelce (kromě jedné vážně nechutné scény, jejímiž aktéry jsou mrtvý sob a hledaný zločinec), má vyprávění přesně tu správnou noir atmosféru, díky níž románu jednoduše propadnete. Až bych skoro řekl, že těch dvou set stran bylo možná škoda, klidně mohl být rozsah dvojnásobný a přidalo by se tak na dějových zvratech. Na druhou stranu, směr příběhu je poměrně jasný a více slov by na tom pravděpodobně vůbec nic nezměnilo. Takhle autor staví pouze na svižných dialozích a sympatičnosti postav (kladných i záporných), a je třeba říct, že tentokrát mu všechno šlape na výbornou. Melancholická jednoaktovka pro chvíle akutního předávkování se štěstím.

kniha: 18 oříšků k rozlousknutí - Christie, Agatha
Nelson | ****1/2 | před 15 dny

Povídky v této sbírce mají své velké detektivy slečnu Marplovou a Hercula Poirota. Na počet povídek vyhrává slečna Marplová (13×5), na kvalitu přece jenom Hercule Poirot, ale jen těsně a je to čistě můj subjektivní názor. U většiny sbírek nebo antologií se snažím vypíchnout ty, dle mého názoru, nejlepší, ale tato sbírka je velký koncert těchto dvou detektivů a zvláště jejich autorky. Prostě žádnou slabší povídku nevidím a tuto sbírku mohu jen doporučit všem fanouškům detektivek.

kniha: Niceville - Stroud, Carsten
trudoš | ****1/2 | před 16 dny

Městečko Niceville má spousta nevšedních problémů – nevysvětlitelná zmizení, bankovní loupež, masakr policistů, krádež tajného zařízení… a ještě několik podobných. Nudou tu rozhodně netrpí.
Podobně jako autorskému duu Preston & Child jde Carstenu Stroundovi především o co nejširší čtenářskou přístupnost. Tedy napínavý román bez vyšších ambicí, ovšem napsaný s bravurou mistra. Dialogy, postavy i kulisy jsou prodchnuty jemnou dávkou černočerného humoru, díky němuž si po celou dobu čtení uvědomujete nadsázku, se kterou je příběh tvořen.
Niceville je báječnou ukázkou, jak má vypadat hororový thriller – zábavný, strašidelný, nápaditý a tajemný. Jen ta absence dalších dílů je peklo, protože román je první knihou z trilogie, a tak až do poslední kapitoly pouze nastiňuje situaci a rozmisťuje figury. Což ubírá vyprávění trochu na spádu, přestože šlape v rekordním tempu – pořád se něco děje, ale počet stran jasně naznačuje, že se dořeší jen máloco. A to naštve, nejste-li právě trpělivý jedinec.

Gyles Brandreth patří mezi ty autory, kteří dokážou zaujmout dějem i jazykovou formou. Díky tomu se z románu stává příjemná viktoriánská detektivka, okořeněna rozporuplnou postavou Oscara Wilda coby vyšetřovatele.
Přes určitou atraktivnost to svoje mouchy ale má. Především stylizace do příběhů A. C. Doyla je až moc zřejmá, nehledě na fakt, že Wilde množství Holmesových postřehů regulérně přebírá. Přitom osobnost je to dostatečně excentrická, aby si vystačila s vlastním repertoárem, což dokazuje četnost jeho bonmotů. A právě tady vyvstává ta problematika s hrdinou, kterého se autor snaží navléct do kabátu, který mu tak úplně nesedí. Bohémský spisovatel je sice v mnoha ohledech sympatický a chytrosti má na rozdávání, jenže role Velkého detektiva je na něj moc. Zápletka v jeho stínu totiž ustupuje do pozadí a člověk si spíš užívá atmosféru vyprávění než rozplétání zločinu jako takového. V tu chvíli už mohl autor knihu pojmout jako regulérní biografii a užil bych si ji mnohonásobně víc.

kniha: Nesmírný - Adler-Olsen, Jussi
trudoš | **** | před 20 dny

Opět neřestně natahované, přičemž vedlejší linie se sociopatkou je vlastně navíc, protože pro vývoj zápletky není v důsledku moc podstatná. Díky tomu román trochu připomíná Složku 64, kdy sledujeme události, na které vyšetřovatelé nemají vliv a z kontextu je jasné, kam směřují i jak skončí, takže vyprávění jen připravují o nějaký ten moment překvapení. Samotné detektivní pátrání působí drobátko laxně, i když je fakt, že při vyšetřování dvacet let staré vraždy se nikam moc pospíchat nedá. Ovšem v rámci toho, kam postavy musí dojít a jak nekomplikovanou cestu před sebou mají, je až s podivem, že s tím Jussi Adler-Olsen dokázal zaplnit tolik prostoru.
Ale pořád fajn čtení. Když člověk jednou do téhle série nastoupí, užívá si spíš jednotlivé členy týmu a jejich sociální strasti, ve který se čím dál víc tlačí na pilu, než kriminální podkres. Za zmínku pak stojí fakt, že každý román autor vystavuje jinak, takže minimálně vzor koncepce se neopakuje, přestože slov je často víc, než třeba.

kniha: Felidae - Pirinçci, Akif
trudoš | **1/2 | před 22 dny

Jak měla Felidae fajn začátek, tak to poměrně záhy začala být nuda. Přibližně do poloviny jsem se ještě držel, pak už mi přišlo, že autor děj cíleně natahuje, přičemž to nemělo jiného smyslu, než uhrát vyšší počet stran, aniž by si to zápletka zasloužila. A přiznám se, že sledování kocouřích snů mě moc nebralo a už vůbec ne v momentě, kdy se ukázalo, jak moc jsou klíčové pro rozřešení detektivní linie. Takový pátrač za moc nestojí, když musí neustále čekat na zásah shůry.
Nerad bych však knize ubíral na informační hodnotě. Akif Pirinçci má kočky hodně dobře zvládnuté a povedeně podsouvá čtenáři různé poznatky o smyslu jejich různorodého chování. V tomhle bodě však příběhu podle mě ubližují fantaskní motivy, které vyprávění odchylují od reality. Člověk tak musí brát s nadsázkou jedno i druhé a pak už je to jen o tom, zda mu sedne spisovatelův literární styl, nebo jej naopak začne štvát. Já bohužel jeho smyslu pro humor nepropadl a tak jsem dějovou linii spíš protrpěl, než nadšeně přijal.

kniha: S vrahem za zády - Stallwood, Veronica
trudoš | *** | před 24 dny

Docela příjemná detektivka, především díky prostředí, ve kterém se odehrává – tedy na autorském literárním turné. Hrdinka je spisovatelkou historických romancí, takže tady skvěle funguje konfrontace tvůrce se čtenáři, jejichž svět se často točí kolem úplně jiných sluncí, než je to naše. Právě v tomhle mě kniha bavila nejvíc, jak různí lidé vymýšlejí absurdní důvody, aby obhájili, že čtou červenou knihovnu a nemusí se za to stydět. Až je skoro škoda, že se Veronica Stallwoodová nezaměřila pouze na tyto vtipné postřehy, protože detektivní linie mi přišla zbytečně roubovaná a hlavně nesmyslná. Nejen po dějové stránce, ale i po té funkční, protože logiku zločinu jsem našel pouze v nutnosti zbavit se jedné z vedlejších postav. A mít tu prostě nějakou vraždu, aby se kniha hodila do série. Navíc samotné vyšetřování je dosti mimoděčné, kdy Kate Ivoryová ani moc nepátrá, jako se ji spíš snaží někdo zabít a na konci milostivě odhalí svou totožnost. V důsledku milé, ale spíš pro téma, než obsah.

kniha: Slavné případy soudce Ti - Gulik, Robert van
trudoš | ***1/2 | před 26 dny

Osobně mi vyhovují spíše pozdější případy soudce Ti z pera Roberta van Gulika. Tahle knížka se na můj vkus až příliš stylizuje do podoby čínských zápisků a stylistika tak podle toho vypadá – suchá, nezáživná, plná řečí o morálce, přičemž celek působí jako divadelní hra. Navíc ani sám soudce ničím nezaujme, jeho osobitá povaha zde ještě nemá prostor k projevu a na lstivé odhalení pachatelů proto můžeme zapomenout. Vyšetřování jednotlivých případů je celkově prachbídné, zcela dle tradic dobové literatury – takže bez duchů zemřelých by nikdo na nic nepřišel, což je po několikátém opakování už trochu nuda.
Ale svoje kouzlo to má a člověk se alespoň seznámí s počátky celé řady, včetně toho, jak vlastně soude Ti přišel ke svým tolik důležitým pomocníkům. Dokonalé jsou pak slovní archaismy, především v cíleném ponižování se před mocnými pány. A díky bonusovým materiálům o pravidlech lidového vyprávění a historii práva ve staré Číně je kniha prakticky nezbytností, zajímá-li vás tato tématika.

V pořadí čtvrtý román se zvláštním agentem Pendergastem nás zavádí do slunného Kansasu, zemědělské oblasti, kde nejen že chcípnul pes, ale taky kočka, myš i hejno blech. Proto série brutálních vražd ospalým městečkem Medicine Creek pořádně zacloumá. A i když se místní šerif snaží vše vysvětlit přirozenou cestou, Aloysius X. L. Pendergast si rozhodně myslí něco jiného. Zlo, které se v Medicine Creek probudilo, má podle něj s přirozeností hodně málo co společného…
Zátiší s vranami má vše, v čem jsou Douglas Preston a Lincoln Child tolik dobří – nenáročný děj, punc hororu, živé postavy a sympatického hrdinu. Nejde o přelomové dílo v žánru, na to jsou oba autoři příliš šestákoví, ale jako oddechovka je to naprosto ideální. Možná jen konec působí dojmem horké jehly a pár stehů se nepovedlo tak úplně zahladit, ale pro tu parádní jízdu předtím dokážu nad tímhle nedostatkem klidně přivřít oči. Jižanský agent navíc v tomto díle vůbec poprvé vystupuje v hlavní roli a vyprávění to jen svědčí.

kniha: Sestup - Johnston, Tim
trudoš | **** | před 31 dny

Melancholický thriller, kdy ani moc nejde o napětí, jako spíš o náladu, atmosféru a hlavně postavy. Tim Johnston je perfektní stylista, který dokáže dát slohu fazónu velkého románu a dialogy občas střihá se zručností krejčího Cormaca McCarthyho. Cit má přitom jak pro kulisy divoké přírody, tak pro pochroumané lidské hrdiny.
Ale přiznám se, že bych krátil. První půlka se maličko táhne, především kvůli kádi plné smutku. Tohle trýznění naštěstí není čtenářsky neúnosné, stejně jako se nekonají žádné sadistické orgie, přestože jedno i druhé se pro zápletku samo nabízí. V tomhle ohledu je znát, že autor nechce jít na ruku krvelačným davům, ale touží skutečně vyprávět příběh. A pravdou je, že jakmile se do jednotlivých osudů začtete, už se nejde jen tak odtrhnout. Navíc ve chvíli, kdy se konečně sešlápne plyn, má děj přesně ty správné grády, jaké si zaslouží. Včetně poměrně realistického vyústění, ve kterém mi nehrál pouze detail tupé sekery. Podmanivé čtení, ideální pro jakýkoliv druh nečasu.

kniha: Krvavý orel - Russell, Craig
trudoš | ***1/2 | před 32 dny

Krvavý orel rozhodně není špatnou detektivkou – od prvních stran se rozvíjí atraktivní zápletka, která slušně graduje až k drastickému finále. Co se však týče hrdiny, ten mi bohužel ničím neimponoval. Není vtipný, ani sarkastický, prostě takový drsňácký suchar, což samozřejmě není chybou románu, ale spíš mého čtenářského vkusu. Stejně tak mě neoslnilo prostředí německé kriminálky, přestože v tomhle bodě musím tvůrci dát jedničku za punc originality. Nicméně vzhledem k tomu, že je Skot, je samozřejmě otázkou, nakolik se kniha dá brát po informační stránce vážně.
Přiznám se, že sledování zápletky se v mém případě rovnalo pozorování ubíhající krajiny při jízdě vlakem. Hezky se na to kouká, dokud ovšem člověk neusne. A nezachránila to ani brutalita zločinů, jež komisař Jan Fabel vyšetřuje, ani povídání o severské mytologii, které s vraždami úzce souvisí. Přiklepnout ale musím moc pěkné finále, protože minimálně tady se Craig Russell odpoutal od standardu, který jsem tak trochu očekával.

kniha: Stín větru - Zafón, Carlos Ruiz
trudoš | ***** | před 34 dny

Tajuplné vyprávění Carlose Ruize Zafóna je důmyslnou poctou gotickému románu i detektivním dobrodružkám, stejně jako rafinovaným vyznáním lásky k šestákové literatuře. Typickým znakem spisovatelovy koncepce je rozehrát zápletku po vzoru ruských matrjošek, kdy se hlavní dějová linie tříští na menší a menší příběhy, které však ve finále celou mozaiku bizarní tragédie geniálně dotvářejí. Takřka dumasovské osnově přitom nechybí nečekané zvraty ani žalostné osudy, především ale neskutečně živé postavy a fascinující kulisy. Z jazykové stylistiky pak čiší vyslovená radost z tvoření a především úcta ke čtenáři, jež si nezaslouží nic menšího než to nejlepší.
A že jste o Stínu větru nikdy neslyšeli a už vůbec ne o tom, že by mělo jít o světový bestseller? Nejste sami. Osobně si však myslím, že je to autorův bezděčný způsob, jak Stín větru ještě více přiblížit neznalému čtenáři, který u něj tak zažívá stejné nadšení jako Daniel Sempere nad knihou Juliána Caraxe. Čirá magie, to mi nikdo nevymluví.

kniha: Před pádem - Hawley, Noah
trudoš | *** | před 36 dny

Spíš než Před pádem se měl román Noaha Hawleyho jmenovat Po pádu, protože to stěžejní je, co se dělo po katastrofě a ne před ní. Ovšem zachytit schopnost médií hýbat s názory lidu a bezohledně tak ničit životy prakticky kohokoliv, tohle zvládl autor skutečně bravurně. Naneštěstí, nic nového pod sluncem, v jeho případě mu navíc zazlívám určitou předpojatost, kdy čtenáři přímo podbízí, kdo je tu zlotřilý padouch a kdo bezúhonný hrdina. Samotná havárie letadla a neuvěřitelná záchrana jsou však parádní, tady jsem prožíval s aktéry každou jednu sekundu utrpení. Škoda jen, že další vývoj byl v mých očích takřka až prvoplánový. Zvraty, které přicházejí, jsou tak nějak čekatelné, vzhledem k tomu, jaké postavy se představí a k jakým cílům se upíšou. Nepřekvapila pak ani finální pointa, čistě proto, že je zřejmá od prvních minut tragédie. Ve vyprávění se přesto skrývá hodně chytrých motivů k přemýšlení, jenže autor je zpracoval natolik všedně, až si říkám, jestli mi neuniklo něco zásadního.

Tak tentokrát jsem byl s příběhem ze série Fiorella poprvé spokojen. Přes poněkud duchařský začátek se z knihy vyklube velmi zajímavá detektivka, která je plná zvratů a udrží si napětí až do konce. Na detektivku pro mládež bych řekl až nadprůměrné.

kniha: Ve jménu vlasti - Kaplan, Andrew
trudoš | *** | před 38 dny

Maniodepresivní psychóza je u agenta CIA osvěžující změnou, protože to zaručuje spoustu zábavy kolem, jen si nedokážu představit vládu, která by někoho takového zaměstnala. Dějí se však různé podivnosti.
Každopádně mi ve vyprávění chyběla nadsázka, která by základní premisu hodila do lehčí roviny. Jenže jak se to bere hrozně vážně, brzy jsem zjistil, že mě problémy primadony s bipolární poruchou vlastně ani moc nezajímají, vzhledem k tomu, že se projevují pouze jako záchvaty hysterie. Nehledě na fakt, že v Bejrútu je tahle agentka nenápadná asi jako zajíc ve lvím výběhu. Kdyby Carrie Mathisonová byla pouhou kancelářskou krysou, neřeknu ani popel, ale roli pracovníka v terénu jsem jí nevěřil ani na pikosekundu.
Celkově jinak standard mající blíž k seriálovému scénáři než plnohodnotnému špionážnímu thrilleru. Ale čte se to dobře, což je podmíněno neustálým převlékáním kabátů, takže ke konci v tom má člověk trochu NHL. Ale třeba je běžné, že je v téhle branži každý minimálně trojím agentem.

kniha: Běsné město - Rusková, Dana
trudoš | *** | před 40 dny

Dobrý nápad, nečekaně však minimálně využitý. Přitom samotné povídky Dany Ruskové nejsou špatné, jen se ve většině případů odbudou bez valného smyslu. A ač má kulisy magického Brna autorka moc hezky zpracované, krátký rozsah jednotlivých textů jí brání je výrazněji představit.
Po detektivní stránce nechybí příběhům nápaditost, jak dokládají například povídky Umění zla či Vzdušné zámky. Pouze se víc než na kriminální vyšetřování soustředí zápletky na fantastično a výsledek tak zůstává nějak mezi – ani to, ani tamto. Přesto nelze spisovatelce upřít talent, vzhledem k tomu, že většina vyprávění je tvořena jakoby myšlenkovými pochody ústředních představitelů. Přitom se účel pro uměleckou formu nevytrácí a nechybí ani jistá dávka napětí. Opomenu-li tak nedotažené charaktery postav, které chvílemi působí až úsměvně, nejvíc ze všeho mě mrzely předvídatelné finiše. Celku by proto možná slušela spíš románová forma s koncem a začátkem, než sbírka drobtů, neobsahující v důsledku nic zásadního.

Pochmurný román z konce 17. století, kdy v koloniální Americe bylo označení „čarodějnice“ prakticky rozsudkem smrti. Co v tom případě zmůže obyčejný písař, kterému víc než na pověrčivosti sedláků záleží na pravdě a spravedlnosti?
Po dvojici apokalyptických sci-fi románech, kterými se u nás Robert McCammon představil, se k nám tentokráte dostává historický thriller, který si syrovostí v ničem nezadá s kultovním seriálem Deadwood. Nemilosrdná doba neměla slitování s nikým a lidský život měl často hodnotu pouze bot, jež měl dotyčný na sobě. Právě v těchto časech rozjíždí mladičký soudcův sekretář Matthew Corbett osamělé vyšetřování, předem odsouzené k fatálnímu nezdaru. Přesto se autorovi daří udržovat čtenáře takřka šest set stran v neustálém napětí, zda jeho boj s větrnými mlýny bude nakonec co k čemu. Je to pekelně temné čtení, fantasticky napsané a rozehrané s noblesou starých dobrodružných románů, pořád však v rovině klasické detektivky se zločinem, pátráním a závěrečnou konfrontací.

kniha: Vrah vyšel naprázdno - Benjamin, Benjamin T.
tomts | *** | před 44 dny

Novelka, naštěstí krátkometrážní, o tom, že kdo jinému jámu kopá, spadnou do ní oba

kniha: Playground - Kepler, Lars
trudoš | **** | před 46 dny

Manželé Ahndorilovi upustili od dalších příhod nekompromisního vyšetřovatele Joony Linny a zavítali do záludných vod fantastické literatury. Vznikl přímočarý thriller s jednoduchou zápletkou, kdy matka bojuje o život svého syna, jenž je netradičně okořeněn volbou prostředí, kterým je Babylón mrtvých. Autoři vycházejí z čínských legend, které povýšili nad ostatní a hrdinové se tak ocitají v podivuhodné verzi očistce, kde musí bojovat „na hřišti“, velmi specifické verzi gladiátorských her.
Je to poměrně kruté čtení, které si nebere servítky, přičemž pointa je v tom, že vyhrát ještě neznamená obživnout. Připočteme-li k tomu fakt, že víc jak polovina knihy se odehrává v průběhu deseti minut reálného času, je až s podivem, že autorům při psaní nerupla nějaká ta žilka. Navzdory povedené imaginaci se však nedokázali oprostit od různých nešvarů skandinávské literatury. Ovšem i přes řemeslné kličky, majícími za účel větší počet stran, se o románu Playground dá říct s nadšením jedno – drsárna.

kniha: Skvrna - Flynn, Gillian
trudoš | ***1/2 | před 48 dny

Novelka, která měla raději zůstat součástí antologie Darebáci, pro kterou byla původně napsána, protože její samostatné vydání okouzlí maximálně technickým provedením než bůhvíjak skvostným obsahem. Mezi jinými povídkami by kvalitativně zapadla, samostatné vydání však ve čtenáři automaticky evokuje něco výjimečného. A ono jde spíš o takovou cynickou hříčku, nic víc. Tedy ne, že by se mi Skvrna nelíbila, pouze jsem čekal něco… něco lepšího.
Ale abych jen nebrečel, jsou tu dobré nápady. Hrdinka je prostě skvělá, přesně v duchu sympaticky svérázných žen, které Gillian Flynnová umí tak perfektně vykreslit. Své kouzlo má rozhodně i strašidelná zápletka, minimálně do chvíle, než přijde na přetřes rozřešení. Jakmile však autorka začne vykládat karty na stůl, propadl jsem skepsi. Přestože se snaží čtenáře přesvědčit, že má královskou postupku, všichni vidíme, že jde pouze o dva páry. A i když se mi pointa líbila, zpětně hapruje logika jednání postav, stejně jako základní uvěřitelnost. Ško­da.

kniha: Studie v kouzelné - Kurland, Michael
toms | ***** | před 50 dny

Třetí román s lordem Darcym je zasazen do atraktivního prostředí alternativní Aztécké říše. Mexický kouzelník lord John Montezuma, ve spolupráci s irským kolegou Seanem O´Lochlainnem se snaží pod vedením lorda Darcyho odhalit vraha aztéckého prince. Příběh je oproti předchozím románům znatelně dobrodružnější, zřejmě ve snaze autora navázat na Doylovu knihu Studie v šarlatové, s níž však má společného pramálo. Příběh opět provází vtipné narážky i zajímavá kouzla, ale samotné ladění má tentokrát blíže k špionážnímu thrilleru než klasické detektivce.

Lehkým povzdechnutím na závěr je konstatování, že se jedná o zřejmě poslední setkání se sympatickou dvojicí hlavních postav z alternativního anglofrancouzské­ho světa.

kniha: Deset malých čarodějů - Kurland, Michael
trudoš | ***** | před 50 dny

Podmanivě kouzelné vyprávění, ve kterém je znát jak úcta k původní předloze, tak vlastní invence stran uchopení světa stvořeném Randallem Garrettem. Oceňuji přitom, že detektivní pátrání nestojí na magické berličce, kdy stačí mávnout hůlkou a vrah je na světě. Lord Darcy se Seanem O Lochlainnem tvoří rovnocenné duo, kdy jeden doplňuje nedostatky druhého, takže je nutná souhra obou, aby byl pachatel dopaden. Mimo jiné hodně pobavil nenápadný odkaz na Nero Wolfa v roli lorda markýze.
Slabší je Michael Kurland pouze ve stavbě zápletky. Ne že by jí neuměl rozehrát, právě naopak – od prvních stran vrší jeden nevysvětlitelný zločin na druhý, až z toho má člověk brzy popletou hlavu. Nicméně v momentu, kdy přijde ke slovu finále, všechny tajuplné skutky vezmou za své. Je v tom jasně promyšlená koncepce, ale zpětné vysvětlení jednotlivých zločinů sfoukne autor jednou dvěma větami, takže se najednou zdají málem až všední. Celkově ovšem parádní návrat k něčemu, co je u nás bohužel nepříliš známo.

kniha: Zmizelý svět - Lehane, Dennis
Lmslaver | ***** | před 51 dny

Joe Coughlin si vybral kariéru gangstera se vším co k němu patří. Denně přemýšlí, jak obejít systém, jak si vybudovat svět podle vlastních pravidel. Jeho životní cestu ale lemují nejen kolosální kšefty se štosy bankovek, ale i mrtví které zabil, nebo nechal zabít. Možná tuší, ale nechce si to připustit, že ho tenhle styl existence jednou dožene a předloží mu účet i s úroky. Zmizelý svět má možná trochu pomalejší rozjezd, ale postupem děje přidává na otáčkách a závěr je zběsilá a strhující jízda až do cíle. Jako příznivce žánru nemůžu dát menší hodnocení než 100 %.

kniha: Smrt má vůni inkoustu - Křížek, Vilém
Sirius | **** | před 51 dny

Po dlouhý době jsem si zase něco přečetl. Smrt má vůni v inkoustu v knihkupectvích rozhodně nepřehlídnete díky skvělý grafický úpravě (která je u Mystery Pressu zase tradičně skvělá). A pokud jste ji tam přehlíželi doposud, tak příště doporučuju minimálně prohlídnout. A nejlíp rovnou odnést ke kase. Tohle je detektivka starýho ražení, která nejvíc připomene Sherlocka Holmese – trochu výstřední detektiv a jeho oběma nohama na zemi stojící parťák. Místo Británie Rakousko-Uhersko, který má ale před první světovou válkou taky svoje velký kouzlo. A samozřejmě zločin ve vyšších patrech společnosti. Netopí se to v depresích ani brutalitě, takže můžete bez obav kupovat i starším ročníkům. A pokud budou další díly, tak si je určitě přečtu.

kniha: Lev - DeMille, Nelson
trudoš | ***1/2 | před 53 dny

Rozhodně lepší díl než Odvetný úder, spád románu však opět brzdí přílišná upovídanost a nepříliš dobře promyšlená stavba. Má to naprosto precizní rozjezd, málem lepší než ten, kterým ohromila Hra se lvem – nápaditý, akční, nekompromisní. Jenže jak to Nelson DeMille famózně rozbalí, po stovce stran mu dojde invence a vrací se ke staré známé vatě. Ta mu vydrží dalších bratru tři sta padesát stran, než se dostane k něčemu, co zápletku skutečně někam posune. Pro Reader's Digest tak ideální titul, protože krátit by šel i poslepu.
Nemůžu však autorovi upřít zábavnost a čtivost, přestože jeho pravičácký sarkasmus občas zachází za mou hranici únosnosti, kdy už mi to ani nepřijde vtipné, jako spíš zaslepené. Je to jako s kamarádem, co má tak obrovské charisma, že je vám to po chvilce až nepříjemné, protože si uvědomíte, že celý svět se točí pouze kolem jeho ega. Na druhou stranu, občas se těmhle lidem podaří kousky, díky kterým je prostě milujete, viz Coreyho závěrečná scénka s pyrotechniky.

kniha: Metoda 15/33 - Kirk, Shannon
trudoš | **1/2 | před 55 dny

Thrillerová verze Sám doma, kdyby Macaulay Culkin byl víc jako Sheldon Cooper a Dexter Morgan dohromady. Naneštěstí, jak zní námět zajímavě, provedení žádnou spanilou jízdu nepředvede. Hlavní problém u mě byl, že hrdinka románu i přes všechnu svou inteligenci není vlastně ničím zajímavá. Jasně, je chytrá až na půdu, ale to přijde ke slovu až v druhé půlce, kdy konečně aplikuje svůj do detailů promyšlený plán. Jenže ani tady neokouzlí nápaditostí MacGyvera – prostě využije co je a sejme pachatele, stejně suše jako máma mele maso. Není v tom žádná nadsázka ani punc originality. Jednotvárnost příběhu pak podtrhuje tupost únosců, kteří se neumějí starat o svůj prodejní artikl. A jak si Shannon Kirková nedokáže poradit se dvěma stranami konfliktu, zapojuje do příběhu ještě agenty FBI, kteří však nemají jinou úlohu, než přijít s křížkem po funuse. Je tu pár dobrých momentů a fajn se to čte, ovšem jinak mi to přišlo jako tuctovka prvotřídního charakteru, s korbou plnou ledabylé absurdnosti.

kniha: Pojď blíž - Gran, Sara
trudoš | ***1/2 | před 57 dny

Čtivá novela o démonickém posednutí, jejíž jedinou a nejvýraznější slabinou je neochota Sary Granové rozehrát zápletku. Přitom potenciál tu je a dokonce i pár atraktivních zvratů, jenže nakonec celá historka skončí u dramatu, naznačeného už v úvodu. Což mě mrzelo setsakra nejvíc, protože vše ostatní tu v rámci žánru funguje skutečně dobře. Děj se řítí vpřed rychlostí blesku a s neodvratností pandemie, postavy jsou přitom dostatečně lidské, aby jim člověk držel palce. Zároveň jde o jednu z mála knih, kde bych uvítal rozsáhlejší počet stran – strohost příběhu je sice plus, jenže výsledný produkt připomíná spíše delší povídku, které chybí nosná pointa, než regulérní román s plnohodnotným obsahem. A že možností by tu bylo nepočítaně, nicméně těch několik hororových etud autorka nijak dějově nerozvine a pouze je využívá k psychologickému formování hlavní hrdinky.
Jinak ale příjemné překvapení, už jen pro ten pocit mrazení v zádech, který mě po celou dobu vyprávění ani jednou neopustil.

kniha: Dexter je mrtvý - Lindsay, Jeff
trudoš | *** | před 60 dny

Jak skvělý má tohle poslední dobrodružství začátek, jakmile se hrdina dostane z vězení, vyprávění se promění v regulérní zácpu. Drahoušek Dexter se nudí v restauraci, hotelovém pokoji nebo autě a pak náhle ric pic bum prásk, nějaká akce a… další nudění se v knihovně, hotelu, autě et cetera, et cetera. A i když je to prokládáno vtipnými komentáři, nějak to celé sklouzává k fňukání nad zlovolným osudem.
Přitom koncepci vymyslel Jeff Lindsay opravdu dobře, po tolika dílech dochází k zásadním zvratům, které mění úplně všechno. Jenže si s nosným motivem neporadil příliš originálně, jako by jednoduše nevěděl, kterak se ovládá řemeslo gradace. Takže postavy něco naplánují a následně to provedou. Tolik k překvapení. Sám Dexter je přitom opět v roli naprostého idiota, kterému nedojdou ani ty nejzákladnější souvislosti, přestože čtenáři jsou jasné v okamžiku, kdy se o nich začne mluvit. Nakonec tedy musím se smutkem konstatovat, že Dexter je pro mě už skutečně mrtvý. A možná je tomu tak dobře.

Diana Gabaldon se prosadila romantickou ságou Cizinka, na kterou jsem ovšem nikdy nesebral dostatek odvahy – počet stran versus ústřední téma vytvářejí na můj vkus až příliš smrtící kombinaci. Nicméně krátký román Lord John a důvěrná záležitost sliboval méně něhy a více děje, takže moje zábrany šly protentokrát stranou. Chyba lávky.
Špionážní zápletka se v rukou autorky chtě nechtě mění v láskyplnou tragédii, která by mě možná dojala, nebýt chromozomu Y, co mi koluje v těle. Ovšem když už nic jiného, je v tom znát tvůrčí nadšení pro aktéry i historické reálie, jen by bylo fajn poslouchat při psaní víc diktát rozumu, než hlas srdce. Současný výsledek totiž s detektivkou moc společného nemá, ale myslím, že to stejně nebylo prioritou. Bohužel, prostor nevyzbyl ani na rafinované intriky, protože vyprávění se ubírá jednoduchou cestou k řešení, a spíš, než napnout, se snaží dojmout. Naneštěstí u mě nezabodovala ani postava samotného Lorda Johna, takže počítám, že jsme se viděli naposledy.

Zápletka je pro jednou výrazně sevřenější a v komornějším duchu, za což může odlehlost vědeckého pracoviště, stejně jako nízký počet podezřelých. Lucky Starr dokonce ani nemusí sahat po svém odkazu marťanů, aby viníka chytil do pasti nevyvratitelných argumentů. Navíc vyšetřování jde tentokrát za konkrétním cílem a fantaskních odboček pro pobavení publika je díky tomu minimum. Faktem ale je, že detektivní linie trochu pokulhává, člověk má většinu příběhu pocit, že hrdinové jsou spíše na dovolené, než že by přijeli něco skutečně řešit. Protože vlastně není co, všechno podstatné se stane až po jejich příjezdu.
Pro mě tak byla opět nejkouzelnější předmluva, v níž Isaac Asimov vypráví, jak při psaní vycházel z dobových znalostí astronomie a příběh jim přizpůsobil, jen aby se o pár let později ukázalo, že tehdejší vědecká mínění byla – mírně řečeno – úplně mimo mísu. Tohle kouzlo starých časů dobrodružkám s Luckym Starrem nikdo neodpáře a je to taky důvod, proč mám tuhle sérii tak rád.

12345678910poslední (52)2071 příspěvků celkem